Teorie relativity/Jakuba Škrdla/Vznik života Velkým třeskem

Z Wikiverzity
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak používat klasifikační nálepkuTato stránka je součástí úložiště:
Příslušnost: Jakuba Škrdla

Prvoci umí změnit svůj názor.Winston Churchill řekl,že ten,kdo nikdy nezměnil svůj názor je idiot.Prvoci nejsou idioti.

Podle Plancka i čas je zrnitý.Tedy ze zásadních důvodů se nikdy nemůžeme dozvědět,co se dělo v první Planckově časové jednotce po Velkém třesku.Můžeme se pouze domnívat,že se v ní vytvořily zásadní rytmy,podle nichž se potom Vesmír vyvíjel od okamžiku k okamžiku.Na vývoj měl tedy vliv i předchozí okamžik a i rytmy vytvořené v prvním okamžiku po Velkém třesku.

Zřejmě i život vznikl jakýmsi Životním Velkým třeskem.Obdobně jako u Vesmíru,ani zde se ze zásadních důvodů nemůžeme nikdy dozvědět,co se dělo v prvním Planckově okamžiku po tomto Životním třesku.Pouze se můžeme domnívat,že v něm byly nastaveny jakési základní biorytmy podle nichž na základě vnějších podmínek se vyvíjely buňky.

Svědčí pro to to,že obří buňky,prvoci,žijící zde miliardy let jsou schopny složitých rozhodovacích procesů,prakticky obdobně jako neurony,nervové buňky.

Partitura,podle níž hrají jak nervové buňky,tak prvoci je prakticky stejná a je zřejmě vytvořena v prvním okamžiku po vzniku života,do nějž není vidět.Kdyby tomu tak nebylo,tak by prvok a neuron nemohly být schopny v zásadě stejně složitých rozhodovacích procesů.Kdyby prvok tyto schopnosti neměl,tak by je neuron nemohl vylepšit ani sebedokonalejší vývojem.

Prvoci jsou obří buňky připomínající trumpetky.Skládají se z náústku,kterým se přidružují vodních rostlin a širšího trychtýřku,kterým přijímají potravu-bakterie v molekulách vody.Svými brvami si je do toho trychtýřku nahánšjí nebo od něj odhánějí,podle svého rozhodnutí.

V roce 1902 se výzkum soustředil na jednoho prvoka,stentora.Byl drážděn kapkami karmínového barviva.Kapali toto barvivo k němu do vody.Prvok si je brvami od sebe odháněl.Když to nepomohlo,tak přistoupil k dalším krokům.Uhýbal se,když to nepomohlo,tak se obrátil,když to nepomohlo,tak se ohnul a když ani to nepomohlo,tak teprve pak se pustil a odplul.

Vědecká veřejnost tyto výsledky pokusů odmítla uznat.Nevěřila,že by těchto složitých rozhodovacích procesů byla schopna buňka,která by nebyla neuron,byť by byla obrovská.

V roce 1964 byly tyto pokusy zopakovány s negativním výsledkem.Vědce Kunandrena ale překvapilo,jak tyto pokusy byly provedeny hajdelácky.Zopakoval je tedy,ale se stejným výsledkem.Pak jej ale napadlo,že to karmínové barvivo,které se vyrábí z hmyzu mohlo mít před sto lety jiné vlastnosti a začal prvoky dráždit mikroskopickými mikrotenovými kuličkami.A výsledek se dostavil.

Prvoci prováděli opět složité rozhodovací procesy,pouze ale někdy přehodili obrácení a uhýbání.Ale vždy před puštěním se se ohnuli.Zřejmě jim to to puštění usnadňovalo.

Axiom Profesora Petra[editovat]

I JEDNODUCHÉ POKUSY MOHOU VÉST KE KRÁSNÝM A PRAVDIVÝM POZNATKŮM.

Biolog Petr říká,že u těchto pokusů nebyla požita ani molekulární genetika,ani atomová fyzika.