Teorie relativity/Jakuba Škrdla/Velký třesk jako paradox

Z Wikiverzity
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak používat klasifikační nálepkuTato stránka je součástí úložiště:
Příslušnost: Jakuba Škrdla

Velký třesk může být roztříštěním duality obdobně jako je tomu u Russelova nebo Husserlova paradoxu.

Dualita je všude kolem nás obdobně jako rozpínáním Vesmíru chladnoucí,zbytkové záření.Teorii Velkého třesku publikoval fyzik Gamov na aprila 1.dubna roku 1929.Bohužel se nedočkal jejího uznání.Jeden její kritik ji posměšně pojmenoval Velkým třeskem.Tento název se pro ni ujal.

Zakřivení a rozpínání[editovat]

Obdobně jako Albert Einstein se všimul zakřivení prostoru a přivedlo ho to k obecné teorii relativity,Gamov se všiml rozpínání Vesmíru a přivedlo ho to k Velkému třesku.Kdyby se šlo časem zpět,galaxie by byly namačkané vedle sebe.Ke vzniku částic je třeba velkých teplot a ty nemohly vzniknout jinak než při Velkém třesku.

Russelův paradox[editovat]

Je mnoho množin,které nepatří samy do sebe,neexistuje ale množina všech těchto množin,tedy těch množin, které nepatří samy do sebe.Neboť kdyby tato množina patřila sama do sebe,tak by do sebe patřit nemohla a naopak kdyby tato množina nepatřila sama do sebe,tak by do sebe sama zase patřit musela.

Tento paradox roztříštil teorii množin do dvou větví,do větve anglické,kde jsou určitá omezení pro množiny a do větve evropské,kde se zavedl pojem třídy dvou druhů.Třídy vlastní nemohou nikam patřit a naopak třídy nevlastní mohou někam patřit,jsou to vlastně množiny v běžném smyslu slova.Obdobně již Aristoteles ve své Metafyzice zavedl dva druhy věcí:věci pro sebe a věci pro nás.

Husserlův paradox[editovat]

Výraz předvědecký svět,který používá především Edmund Husserl,zakladatel moderní fenomenologie,je zatížen pozoruhodnou nejasností.Náš svět je příroda překopaná a přetvořená vědeckotechnickým průmyslem.Naše předvědeckost je již určena vědou.Stojíme již v oblasti její moci,kdykoliv učiníme pokus do ní proniknout.Náš přístup k vědě již se nikdy neodehrává pouze z vnějšku.Před tím než vůbec začneme v rámci nějaké výuky usilovat o vstup,jsme do ní přece jen určitým způsobem zasazeni.

Předchůdná zasazenost[editovat]

Co ale znamená tato předchůdná zasazenost do oblasti vědy.Opravdu se podílíme na tom,co vědu vytváří,když bezmyšlenkovitě a samozřejmě manipulujeme s tím,co vědu vytváří.To si opravdu nikdo nedovolí tvrdit.Jsme zajatci kulturní tradice,ke které patří dlouhé dějiny vědy.Tak již před tím než se vydáme na namáhavou cestu učení,chápeme,co asi tak věda může být.

Věda jako životní forma je BIOS v nejobecnější množině lidských typů nám dávěrně známých.Výrazné jsou typy:typ jednajícího a typ pozorujícího člověka:VITA ACTIVA a VITA CONTOMPLATIVA.Náš všední den není v jistém smyslu předvědeckou sférou.

Krajina překrytá vědou[editovat]

Už pro sebe nenajdeme žádnou sféru,která by byla prostá vědy.Žádný předvědecký svět našeho života.I když člověk,pokud je vůbec člověk,nemusí vědu provozovat,jako musí milovat,pracovat a bojovat.Již pro sebe nenajdeme žádnou sféru existence,která by byla prostá vědy a přece člověk může ale nemusí existovat ve vědě.

Věda není fenomenem existence,která konstituuje člověka jako člověka.Není téhož řádu jako láska,práce,panství.

Touha po vědění[editovat]

První věta Aristotelovy Metafyziky zní:"Všichni lidé od přirozenosti touží po vědění".Lidské usilování o vědění je podstatný, ano zcela centrální fenomen existence.Rozum nelze klást proti vášním.Chtění vědět je nejdivočejší vášní a rozum je nejzvláštnější vášní.

Pořadí věcí[editovat]

Co je věcně první není první pro nás.Řád výstavby věcí a pořadí,kterým postupujeme,když se věci učíme se rozestupují.To je udivující,týká se to i věd.Věc o sobě a věc pro nás je rozdíl.Co je o sobě první a co je první pro nás je rozdíl.Jak člověk stojí ve vědě a jak mimo ní je rozdíl.Rozdíl podstatně věčných fenomenů láska,práce,boj a dějinně faktických věd dává směr otázce filosofie.

Filosofie a vědy[editovat]

Je to s filosofií podobné jako s vědou.U vědy se nacházíme v předběžné znalosti.Existuje i zde oprávněné rozlišení cesty bádání a cesty učení:věci samé a věci pro nás.Obdobně jako existuje rozlišení mezi třídami vlastními,které již nemohou nikam patřit a třídami nevlastními,které někam patřit mohou.

Důvod rozdílu[editovat]

Tedy pozoruhodný rozdíl mezi tím,že co je věcně první není první pro nás zamezuje dostat se do bezvýchodné situace,jakou je třeba hledání množiny všech množin,které nepatří do sebe sama.

Čerpáno z knížky Sein.Wahrheit,Welt,Bytí, pravda ,svět Uegena Finka

Fylosofie Fyzika