Teorie relativity/Jakuba Škrdla/Univerzální kód 2

Z Wikiverzity
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak používat klasifikační nálepkuTato stránka je součástí úložiště:
Příslušnost: Jakuba Škrdla

Eston[editovat]

Eston zjistil také,že hmota atomu helia je o něco menší,než hmota 4 atomů vodíku,které jej tvoří.

Řešení záhady záhadou[editovat]

Fyzik Artur Edington vyřešil záhadou,kam se ztrácí hmota atomu helia záhadu,odkud se bere obrovská energie hvězd.Ve hvězdách se především z čtveřice atomů vodíku tvoří atom helia.Hmota atomu helia je ale o něco menší než hmota 4 atomů vodíku,které jej tvoří.Edington správně předpověděl,že tento úbytek hmoty se přeměnil na elektrickou energii a to je právě ta obrovská energie,kterou hvězdy září.Energii lze získávat buď spojováním malých atomů,nebo rozdělováním atomů velkých.

Příhoda na moři[editovat]

Baron Prášil vypráví hrůzostrašnou historku,která se mu jednou stala na moři.Kapitán lodi mu oznámiul,že jsou ztraceni,protože se k nim blíží velká a těžká pirátská loď a oni už mají pouze devět koulí do děl,kterými tu loď nepotopí. Baron prášil se ho zeptal:Jiné koule již nemáte?Kapitán odpovědel:Jenom hrách. Baron Prášil řekl:Sem s ním,to bude stačit. Každý hrášek rozřežu na části a udělám z nich kouli třeba větší než měsíc. Jak řekl,tak učinil.A s těmi koulemi potopili tu pirátskou loď. Jenom těžko můžeme podezřívat barona Prášila ze znalosti matematiky.Byl prostě invariantem s Banachem a Tarským a ti uměli matematiku zatraceně dobře.

Doc.Rokyta[editovat]

Docent Mirko Rokyta z MATFYZU říká,že Banachův-Tarského paradox je nejpodivuhodnějším paradoxem 20.století.Dokázal,že krabici lze rozdělit na konečný počet dílů tak,že z nich lze sestavit kouli libovolné velikopsti.

V reálu by to nešlo,ale v matematice to jde.Lze si to představit takto:Po dálnici jede kamion plně naložený krabicemi různé velikosti.Ty krabice se po dálnici rozsypou.Různě se zpřehází a i se rozdrobí na útvary zcela zvláštních tvarů,u kterých se ani nedá určit objem.Banach s Tarským dokážou z těchto krabic a jejich úlomků úplně naplnit dva kamiony jenom tak,že ty krabice různě zpřehází a posunou a natočí.

Je to tím,že matematika modeluje reálnou skutečnost spojitě pomocí nekonečného počtu bodů tak k sobě namačkaných,že mezi nimi není mezera.A když se tato hustota trochu zmenší,tak se objem těch bodů nezmění.

Banachův-Tarského paradox-reakce[editovat]

1.Neexistuje nekonečný počet matematických bodů,které bychom nemohli použít k modelování reálné skutečnosti,ale existuje konečný počet matematických útvarů,které k modelování reálné skutečnosti použít nemůžeme.

2.Matematika modeluje reálnou skutečnost spojitě s různými stupni volnost.Některé věci z matematiky v reálu nemohou existovat,a naopak některé věci z reálu matematika nemůže modelovat.