Teorie relativity/Jakuba Škrdla/Světlo 3

Z Wikiverzity
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

U vzduchových vln je charakteristické podélné přemisťování vzduchu do jednoho místa a zpět.Je-li v jistém místě důl vlny,tak je tam podtlak.Posune-li se vlna o půl vlnu,tak tam bude přetlak.Čili nahrne se tam vzduch z okolí..Posune-li se vlna o další půl vlnu,bude tam bude opět důl vlny v témže místě,čili vzduch se vrátí podélně zpět do okolí toho místa.

Z toho plyne,že u této vlny, pohyb vzduchu se děje ve směru šíření vlny a zase zpět.V tomto případě mluvíme o podélných vlnách.Naproti tomu u vln na vodě,hladina stoupá a zase klesá.Pohyb se tu děje hlavně ve směru kolmém ke směru šíření vlny.Hovoříme zde o příčných vlnách.

Uvidíme,že elektromagnetické vlny těsně souvisí se světlem.Chceme-li pochopit,jak, interference vzniká,není ale třeba zajímat se o povahu vlny.Stačí pouze vědět,že existuje určitá veličina,která kmitá tak,jak to znázorňuje vlnovka na vodní hladině.

Uvažujme opět skleněnou desku s rovnoběžnými plochami,na kterou bude šikmo dopadat monochromatické světlo vlnové povahy.Jednotlivé vrcholy vln po dopadu na přední plochu desky částečně jí projdou a částečně se lomem odrazí.Odražené vrcholy budou vzdáleny o stejnou vlnovou délku jako ty vrcholy dopadající.

Od povrchu skleněné deky se odrazí pouze malá část světla,zbytek se šíří dále,ve skutečnosti v poněkud změněném směru,tak dlouho,dokud nedosáhne zadního povrchu skla.V okamžiku,kdy povrchem prochází důl dopadající vlny,má v tomto okamžiku důl i vlna odražená.

Jenomže v tomto okamžiku se od předního povrchu skla muže odrazit vrchol dopadající vlny a od zadního povrchu skla naopak důl dopadající vlny.

Máme tedy jednu vlnu dopadající a dvě vlny odražené.V uvedeném případě zjišťujeme,že u obou odražených vln,z nichž jedna přichází od předního povrchu skla a druhá od zadního jsou vrcholy rozloženy střídavě.Vrcholy jedné vlny jsou ve stejné výši jako důly druhé.Tato vlny se skutečně částečně překrývají.Dopadající vlna i vlny odražené mají značnou šířku.

Obě odražené vlny se skutečně skládají a mají-li jejich účinky na každém místě opačný směr,tak se vzájemně ruší.

Zřejmě se skládají i vlny pandemické pocházející z různých epicenter a mají-li v každém místě opačný směr,tak se zřejmě také ruší.

Za popsaných podmínek bychom tedy odražené světlo vůbec neviděli.

Tento závěr velmi závisí na poměru mezi cestou,kterou vlna v desce prochází a vlnovou délkou.Kdybychom použili desku poněkud silnější,zjistili bychom,že okamžik vrcholu na předním povrchu desky by splynul s příchodem druhého vrcholu na zadním povrchu desky.V tomto případě by se obě odražené vlny navzájem zesilovaly.