Teorie relativity/Jakuba Škrdla/Pendolino kontra Einsteinův expres/4

Z Wikiverzity
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak používat klasifikační nálepkuTato stránka je součástí úložiště:
Příslušnost: Jakuba Škrdla

Pokračování článku Teorie relativity/Jakuba Škrdla/Pendolino kontra Einsteinův expres/3.

Nerovnoměrný pohyb nepřímočarý[editovat]

Na pohybujícím se tělese se zkracuje čas, časové intervaly a zkracuje se i těleso samo. Působením vnější síly způsobující nerovnoměrný nepřímočarý pohyb tělesa, se tyto změny stávají absolutní.

L.D.Landau v knížce Co to je teorie relativity píše, při nerovnoměrném pohybu jedné z laboratoří, například při jízdě Einsteinovým vlakem po zakřivené dráze vzniká absolutní časový rozdíl. Pak ale také musí dojít k absolutnímu zkrácení toho pohybujícího se vlaku ve směru jeho pohybu. A sice ve stejném poměru v jakém se na něm zkrátil čas.

Landau dále píše, mysleme si, že Einsteinův expres jede nikoliv po přímé, ale po zakřivené dráze. Takže se dříve nebo později vrátí do téže stanice ze které vyjel. Hodiny jedoucí vlakem budou po návratu zpožděny vůči hodinám na nádraží. Pro cestující uběhne za dobu trvání cesty méně času než pro jejich příbuzné na stanici, kteří nikam nejeli. Pojede-li Einsteinův expres dostatečně vysokou rychlostí, může dojít i k tomu,že se cestující vrátí podle svých hodinek,tedy podle "svého času" za jediný den zatímco na výchozí stanici uběhla celá desetiletí a jejich současníci zemřeli.Na rozdíl od cestování mezi dvěma stanicemi, se zde na uzavřené dráze srovnávají údaje pouze dvou hodin, hodin ve vlaku a hodin ve stanici nikoliv tedy tří nebo více hodin jako dříve když vlak jel mezi dvěma stanicemi.

Protože ale bylo absolutní zkrácení času na nerovnoměrně se pohybujícím expresu, musí také dojít k absolutnímu zkrácení toho samotného expresu a sice v témže poměru, v jakém se na něm zkrátil čas. A samozřejmě také muselo dojít i k zkrácení všech cestujících v něm.

Hodiny, které máme při sobě si můžeme myslet, že jsou na každém tělese a representují jeho vlastní čas, který se pohybem toho tělesa zkracuje v závislosti na rychlosti toho pohybu. A ovšem se zkracováním času toho tělesa se vlivem toho pohybu ve stejném poměru zkracuje i to těleso sami. Buď relativně,pohybuje-li se to těleso rovnoměrně a nebo absolutně,pohybuje-li se to těleso nerovnoměrně.

Čas a rozměry[editovat]

Každé těleso má nejen svůj vlastní čas ,ale i své vlastní rozměry. Obojí ovlivňuje pohyb toho tělesa. A to buď relativně,je-li to pohyb rovnoměrný a nebo absolutně,je-li to pohyb nerovnoměrný.

Lemma 3[editovat]

Pozorujeme-li efekty pohybu u těles týkajících se jejich vlastních časů a rozměrů pomocí třech hodin, tak tyto efekty jsou relativní.Pozorujeme-li je pomocí dvou hodin,pak jsou absolutní.

Změna vlastností těles[editovat]

Landau píše,cožpak jsme ani nyní nenarazili na rozpor s principem relativity pohybu? Snad bychom mohli považovat obě laboratoře,tedy vlak i stanici, za rovnocenné a situaci obrátit a tvrdit, že se stanice i s celou krajinou pohybovala vůči nepohyblivému vlaku?Takže bychom mohli obrátit závěry z toho plynoucí a..a mohli bychom, ba dokonce museli bychom přistoupit na rozporuplné tvrzení,že naopak na stanici uběhne jeden den, zatímco cestující v Einsteinově expresu dávno umřeli?

Takový závěr by však byl chybný. Pouze to těleso, na které nepůsobí žádné vnější sily můžeme považovat za těleso v klidu. Pravda, existuje ne jeden, ale nekonečně "klidů"a dvě klidová tělesa se mohou vůči sobě rovnoměrně a přímočaře pohybovat.Jenže...jenže hodiny v Einsteinově expresu rozhodně v žádném" klidu" nejsou.Protože na ně působí odstředivá síla.Avšak i na délku toho expresu ve směru jeho pohybu působi odstředivá síla.a absolutně jej zkracuje.

Časový rozdíl mezi stanicí a vlakem je za této situace absolutní.Ve vlaku jedoucím po uzavřené dráze se hodiny zpožďují absolutně.

Landau dále píše,Jestli se například dva lidé jejichž hodiny jdou stejně na čas" rozejdou"přirozeně ve smyslu kosmických rychlostí,a jednoho dne se opět setkají,pak větší časový údaj,více hodin,ukážou hodiny toho z nich, který se pohyboval rovnoměrně a přímočaře, protože na ně nepůsobily žádné vnější síly.

A navíc, kdyby ti lidé při rozchodu měli naprosto stejné rozměry, tak při opětném setkání by ten, který se pohyboval rovnoměrně přímočaře byl ve směru svého pohybu širší a to ve stejném poměru o kolik by jeho hodiny ukazovaly větší čas.

Vlastnosti těles[editovat]

Každé těleso a tedy i člověk mají nejen svůj čas, ale i své rozměry .Obojí je stejným způsobem ovlivňováno pohybem. Rovnoměrným pohybem relativně a nerovnoměrným absolutně.

Síla[editovat]

Těleso pohybující se rovnoměrně přímočaře lze považovat za těleso "klidové". Avšak těleso pohybující se zrychleně nelze za těleso klidové považovat.

Důsledkem působení vnější síly je jak absolutní změna vlastností tělesa, jeho času a rozměrů,tak je důsledkem působení síly absolutnost pohybu tělesa, nemožnost považovat ho za těleso klidové. Pokračování v článku Teorie relativity/Jakuba Škrdla/Pendolino kontra Einsteinův expres/5