Teorie relativity/Jakuba Škrdla/Pendolino kontra Einsteinův expres/2

Z Wikiverzity
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak používat klasifikační nálepkuTato stránka je součástí úložiště:
Příslušnost: Jakuba Škrdla

Toto je pokračování článku Teorie relativity/Jakuba Škrdla/Pendolino kontra Einsteinův expres/1


Pendolino[editovat]

Přesedněme nyní z Einsteinova expresu do Pendolina. Pojede opět rovnoměrně přímočaře, takže opět spolu s nádražím bude rovnocenným pozorovacím stanovištěm a z obou musíme opět pozorovat stejné přírodní zákony pohybu. Zatím co ale Einsteinův expres jel velkou rychlostí, Pendolino pojede malou rychlostí. Relativistické efekty pohybu se musí projevovat při obou druzích pohybu, ale jinak.

Když nyní blikneme na stropě Pendolina zdrojem světla, tak paprsek poletí opět kolmo na podlahu Pendolina, ale než na ni dopadne, tak Pendolino urazí tak malou vzdálenost, že dráha, po které poletí paprsek, se pro pohybujícího pozorovatele v Pendolinu a pro klidového pozorovatele na nádraží bude téměř stejná. A tedy pro oba pozorovatele při tom uplyne téměř stejný čas, který pro ně bude téměř absolutní. Někdy se stává, že relativní pojem nabývá téměř absolutního významu.

Landau uvádí tento příklad: Vzhledem k obrovským vzdálenostem hvězd při pozorování ze země mají téměř stejnou úhlovou vzdálenost, z kteréhokoliv pozorovacího stanoviště na zemi. Vypusťme nyní ze stropu Pendolína kolmo na jeho podlahu diabolu. Zanedbejme odpor vzduchu a předpokládejme, že se pohybuje rovnoměrně přímočaře.

Sledujme, po jaké dráze uvidí letět diabolu pohybující se pozorovatel v Pendolinu a po jaké ji uvidí letět klidový pzorovatel na nádraží. Opět nám pomůže pravoúhlý pohybový trojúhelník ABC. Pro pohybujícího se pozorovatele v Pendolinu se bude parabola pohybovat po odvěsně AC tohoto trojúhelníka. Pro klidového pozorovatele na nádraží se ale bude pohybovat po úplně jiné dráze a sice po přeponě AB tohoto trojúhelníka, protože než dopadne na podlahu Pendolina, toto urazí pro klidového pozorovatele dráhu rovnou odvěsně CB pohybového trojúhelníka.

Tedy tentýž hmotný objekt, diabola, se současně bude pohybovat pro dva různé pozorovatele po dvou různě dlouhých drahách. Pro pohybujícího se pozorovatele se bude pohybovat po dráze AC a pro klidového pozorovatele se bude pohybovat po dráze AB,která je delší. Podle Lemma 1 jsou tedy pouze dvě možnosti. Buď pro pohybujícího se pozorovatele, pro kterého se pohybuje diabola po kratší dráze AC poplyne pomaleji čas, v poměru těchto drah AC:AB, což ovšem není při této malé rychlosti pohybu možné, protože při ní je čas prakticky absolutní. Nebo pro toho pohybujícího se pozorovatele v Pendolinu se diabola pohybuje pomaleji než pro klidového pozorovatele na nádraží opět v poměru těch drah, tedy AC:AB.

Relativistické efekty pohybu pří velkých a malých rychlostech[editovat]

Jestliže při velkých rychlostech pohybu se týž světelný paprsek pohybuje současně po dvou různě dlouhých drahách pro dva různé pozorovatele, tak pro toho pozorovatele, pro kterého se pohybuje po kratší dráze, plyne tolikrát pomaleji čas, kolikrát je ta dráha kratší.

Jestliže naopak při malých rychlostech pohybu se totéž těleso současně pohybuje po dvou různě dlouhých drahách pro dva různé pozorovatele, tak pro toho pozorovatele, pro kterého se pohybuje po kratší dráze, se pohybuje tolikrát pomaleji, kolikrát je ta dráha kratší.

Téměř nikdy se tyto dva relativistické efekty pohybu nevyskytují současně, ale jeden z nich se při pohyhu vyskytuje vždy.

Relativistické pojmy pohybu[editovat]

Pohyb zachovává relativní pojmy. Jestliže jeden relativní pojem pohybu nabude téměř absolutního významu, vznikne jiný relativní pojem pohybu, co by vlastnosti hmoty.

Profesor Pavko[editovat]

Profesor Pavko v radiu na ČR 2 řekl, že Lenin řekl, že pohyb je vlastností hmoty a že bychom na to neměli zapomínat.


Následuje článek Teorie relativity/Jakuba Škrdla/Pendolino kontra Einsteinův expres/3.