Teorie relativity/Jakuba Škrdla/Paradoxy rychlosti

Z Wikiverzity
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak používat klasifikační nálepkuTato stránka je součástí úložiště:
Příslušnost: Jakuba Škrdla

Každého rovnoměrně přímočaře se pohybujícího pozorovatele lze považovat za pozorovatele "klidového".

Jestliže zdroj zvuku umístíme do středu rovnoměrně přímočaře jedoucího vagonu se zavřenými okny a dveřmi, tak zvuk se bude šířit stejnou rychlostí ve směru pohybu vagonu i ve směru opačném, protože vagon si s sebou veze prostředí, vzduch, v němž se zvuk šíří. Nebude to záviset na rychlosti vagonu a tedy i zdroje zvuku. Pro pozorovatele ve vagonu dopadne zvuk ve stejném okamžiku na přední i zadní stěnu vagonu. Avšak pro různé " klidové " pozorovatele se zvuk ve vagonu bude šířit různými rychlostmi, avšak pro každého "klidového" pozorovatele zvuk dopadne na přední i zadní stěnu vagonu ve stejném okamžiku.

Obdobně, když zbraň umístíme do středu rovnoměrně přímočaře jedoucího vagonu a vystřelíme z ní současně ve směru i proti směru jízdy vagonu, tak pro pozorovatele ve vagonu se budou střely pohybovat stejně rychle bez ohledu na rychlost vagonu a střely pro něj dopadnou ve stejném okamžiku na přední i zadní stěnu vagonu. Avšak pro různé "klidové" pozorovatele se budou střely pohybovat různě rychle, ale střely opět dopadnou na přední i zadní stěnu vagonu ve stejném okamžiku. Úvahy platí pro rychlosti vagonu srovnatelné s rychlostí zvuku i střely.

Ale když do středu vagonu jedoucího rovnoměrně přímočaře rychlostí srovnatelnou s rychlostí světla umístíme zdroj světla, tak pro pozorovatele ve vagonu se budou opět světelné paprsky šířit stejnou rychlostí nezávisle na rychlosti vagonu a světelné paprsky pro něj opět dopadnou současně na přední i zadní stěnu vagonu. Avšak i pro každého "klidového" pozorovatele se budou ty paprsky šířit stejnou rychlostí a proto ale pro různé "klidové" pozorovatele dopadnou světelné paprsky na přední i zadní stěnu vagonu v různých okamžicích.

Tedy absolutnost rychlosti světla pro různé "klidové" pozorovateli i pro pozorovatele pohybujícího se se zdrojem světla paradoxně činí relativní současnost dvou událostí a potažmo plynutí času vůbec. Platí pro tělesa pohybující se rychlostí srovnatelnou s rychlostí světla.

Bernard Bolzano napsal knížku Paradoxy nekonečna. Obdobně mohl také napsat knížku Paradoxy rychlosti. Není jisté, jestli je vesmír nekonečný, ale je jisté že rychlost obsahuje paradoxy obdobně jako nekonečno.