Teorie relativity/Jakuba Škrdla/Odmocnina ze dvou a pampeliška 2

Z Wikiverzity
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak používat klasifikační nálepkuTato stránka je součástí úložiště:
Příslušnost: Jakuba Škrdla

Již staří Babyloňané v Mezopotamii určovalí odmocninu ze dvou v šedesátkové soustavě.

Neoddělitelnost konečna od nekonečna[editovat]

Jestliže na přímce určíme počátek a jednotku,tak automaticky rozdělíme body přímky na dvě skupiny:Na body,jejichž vzdálenost od počátku lze vyjádřit konečnem,tedy poměrem dvou celých čísel,čili konečným číselným rozvojem a na body,které lze vyjádřit pouze nekonečnem,čili nekonečným číselným rozvojem v nějaké číselné soustavě.Nejlepší je soustava dvojková.

Ještě ve středověku si lidé mysleli,že všechna čísla jsou poměrem dvou celých čísel.Z toho odvozovali tzv.souměřitelnost geometrie,aritmetiky a mechaniky.To ukončil právě teprve poznatek,že odmocnina ze dvou,což je např.přepona v rovnoramenném ,pravoúhlém trojúhelníku, není podílem dvou celých čísel a lze ji tedy určit pouze nekonečným číselným rozvojem.

Nekonečno a štěstí[editovat]

Matematik Klán dospěl k názoru,že zkoumání tohoto nekonečného rozvoje nemůže přinést štěstí,protože,je-li tento rozvoj např.v desetinné číselné soustavě,je principiálně nemožné zjistit,jestli se v něm např.bude opakovat sedm dvojek za sebou.Dochází k názoru,že štěstí může přinést pouze omezení tohoto desetinného rozvoje na konečný počet míst.

Obdobně plný chmírkový deštníček semínek pampelišek je nemůže nadnášet.Jenom když je v tom deštníčku pouze několik chmírek,může kolem nich vzniknout nekontaktní vír,který může semínko nadnášet.

Magie reality[editovat]

Obdobně štěstí nemůže přinést zkoumání plného,nekonečného,desetinného rozvoje odmocniny ze dvou,ale pouze tohoto rozvoje omezeného na konečný počet míst.

Vír a štěstí[editovat]

Jakoby štěstí přinášel jakýsi bezdotykový vír,obdobný víru,který nadnáší semínka pampelišek.

Štěstí a hmota[editovat]

Obdobně jako v deštníčku pampelišek je několik chmírek obklopeno prázdnotou, obdobně jako prázdnotou je obklopena hmota v atomu i ve Vesmíru, i štěstí může vzniknout pouze je-li obklopeno okamžiky pouhé naděje bez přítomnosti štěstí.