Teorie relativity/Jakuba Škrdla/O smyslu částic a číslic

Z Wikiverzity
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak používat klasifikační nálepkuTato stránka je součástí úložiště:
Příslušnost: Jakuba Škrdla

Při hledání smyslu částic a číslic se zkusme opírat o řetězec jmen

             Hix,  Pauli,  Penford - Newcomb

První objevenou elementární částicí byl elektron.Pak následovaly částice tvořící jádro atomu proton a neutron.Bylo ale zjištěno,že všechny částice nejsou elementární,ale obsahují další částice.

Na tom,že částice nemůže existovat jenom sama o sobě na základě své energie teoretický fyzik Hix postavil svůj standardní model částicové fyziky.

Hix vyšel z toho,že částice mohou nabývat hmotu,ale ne přímo a že musí existovat nějaká základní částice-medium,které bude částicím tu hmotu přidělovat.Tato částice byla nazvána Hixův bosson,neboli Božská částice.K jejímu objevení bylo potřeba dostatečné energie pro srážku při níž by vznikla.A také bylo potřeba vhodné energie,která by dokázala detekovat krátkou stopu,kterou ta částice před svým zánikem zanechala.

Bez hmoty by částice pouze poletovaly s maximální rychlostí.Nemohly by tvořit ani atomy ani hvězdy a v důsledku ani lidi.Dá se tedy říci,že by byly beze smyslu.

Dualita smyslu částic[editovat]

Paradoxně hmota sama nestačí k dodání smyslu částicím.Je k tomu jenom podmínkou nutnou,ale nikoliv dostačující.Ke smysluplnosti částic je potřeba ještě jejich různosti.

Elektron není kulička,ale zachoval si její základní schopnost a sice schopnost rotace.O tom jestli bude rotovat doleva nebo doprava rozhoduje jeho vlastnost zvaná spin.

Pauli definoval nutnost různosti částic obecně principem,že každá částice se musí v nějaké vrstvě lišit.Pořádek v tom dělá částice zvaná neutrino.Opět zde tedy máme jisté medium,částici,která řídí další základní vlastnost všech částic-jejich různost.Teprve když částice mají tyto dvě základní vlastnosti-hmotu a různost,mohou být smysluplné.

Dualita medií smysluplnosti částic[editovat]

Mediem udělujícím částicím hmotnost je bosson.Mediem udělujícím částicím různost je neutrino.

Pan Grygar to vyjádřil takto:Když máte nějakou skupinu částic,musí se na nějaké úrovni lišit.

Zkusme tento výrok pana Grygara přenést z částic na číslice takto:Máme-li smysluplnou skupinu čísel,tak se musí mezi sebou navzájem lišit.Smysluplnost částicím,konkretně jejich různost, dodávalo nějaké medium-konkretně neutrino.Je tedy logické že i u smysluplné skupiny čísel budeme hledat nějaké medium,které jim bude dodávat různost.Totom medium ale nemusíme hledat.Za nás jej již v 19.století našel Newcomb.Zapomnělo se ale na to.Oprášil to ale jako zákon až Penford.Paradoxně různost číslům ve smysluplné skupině nedodává jejich velikost,tedy jejich řád,ale jejich první číslice.

Matematik na první pohled může odhalit,bez jakéhokoliv počítání,pouze podle prvních položek,jestli je účetní uzávěrka zfalšovaná nebo ne,jestli v ní nejsou nějaké vymyšlené položky.Čím vyšší je první číslo položky,tím méně se takové položky na nezfalšovaných fakturách může opakovat.Ty položky ale musí tvořit statisticky významný soubor.

Sečtěme všechny faktury,které začínají číslem 1,pak všechny faktury,které začínají číslem 2 atd.Faktur,kde je na začátku číslo 1 by mělo být 30 %,faktur,které začinají číslem 2 by mělo být 18%,faktur,které začínají číslem 3 by mělo být 121= atd.

Princip prvního místa[editovat]

Penford-Newcombúv zákon říká,že má-li být číselný soubor smysluplný,čím vyšší číslice,tím méně je na prvním místě čísla.Při tom délka čísla nehraje žádnou roli.Tento zákon říká,že falešná data poznáme podlejejich prvních čísel.

Při tom smysluplný soubor čísel nemusí být jenom čísla na fakturách,ale třeba soubor délek řek nebo soubor fyzikálních konstant.

Všimněme se matematické posloupnosti dvou.

  1,2,4,8,16,32,64,128,256,512, 10214,2048...

Číslice 1 se vyskytuje na začátku čísel nejvícekrát,číslo 2 méněkrát atd.I když zde se to dá částečně vysvětlit tím,že když vynásobíme dvakrát větší číslo,na první místo se dostane opět menší číslo.

Logaritmetické pravitko kontra mobil[editovat]

Ten Penfordův zákon objevil již v 19.století jeden astronom díky logaritmetickému pravítku,které se tehdy používalo.Všiml se totiž,že je nejvíce ohmatané v místě,kde je číslo 1.U mobilu by se asi těžko ohmatanosti jeho tlačítek všiml.