Teorie relativity/Jakuba Škrdla/Dříve nebo později/4

Z Wikiverzity
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak používat klasifikační nálepkuTato stránka je součástí úložiště:
Příslušnost: Jakuba Škrdla

Pokračování článku Teorie relativity/Jakuba Škrdla/Dříve nebo později/3

Nula akademika Zeldoviče[editovat]

Akademik Zeldovič a jeho žák, ředitel Planckova institutu v Berlíně, se domnívají, že co se nutně nemusí rovnat nule, tak se nule také nerovná, říká pan Grygar.

Zřejmě obdobně také lze říci, že co nutně nemusí být asymetrické, tak je symetrické. Zkusme tedy hledat symetrie.

Bathtub Curve[editovat]

V kurzu Elpida 1 nyní vedle mě sedí Wikipedista, který z anglického originálu do Wikipedie překládá článek z oboru Fyziky poruch. Křivka fyzikálních poruch kdekoliv, třeba u člověka nebo automobilu, vždy má vanovou podobu a nazývá se Bathtub Curve. Na začátku strmě klesá a přechází do plochého dna. A na konci opět zcela obdobně zase strmě stoupá. Tato křivka je tedy symetrická.

Landau/Rumer[editovat]

V knížce Landaua/Rumera Co je teorie relativity se píše: ,,Teorie relativity tedy ukazuje, že jsou možné tři typy časových vztahů mezi dvěma událostmi: absolutně dříve, absolutně později a ani dříve ani později, jinými slovy dříve nebo později podle toho z které laboratoře tyto události sledujeme."

Zkusme časový vztah mezi dvěma událostmi popsat symetricky. Těmi událostmi jsou vznik skvrny na Slunci a nasazení brýlí astronomem na Zemi, jednak 8 minut po vzniku skvrny a jednak 8 minut před vznikem skvrny.

To první nasazení brýlí snadno zdůvodníme, bylo to ve chvíli, kdy astronom na Zemi tu skvrnu uviděl. Jak ale zdůvodnit to druhé nasazení brýlí 8 minut před vznikem skvrny.

Fyzikové předpokládají, že Vesmíry do sebe narážejí a navzájem si dělají boule. Zkusme předpokládat, že náš Vesmír narazil do Vesmíru, kde čas plyne zpět a po dobu nárazu v místě nárazu převrátil v našem Vesmíru jedinou absolutní a neměnnou konstantu a zároveň rychlost světla c na opačnou hodnotu(-c), čímž začal čas plynout zpět.

A astronom na Zemi uviděl skvrnu na Slunci nikoliv 8 minut po jejím vzniku, ale 8 minut před jejím vznikem. Z toho pak plyne symetrické vyjádření Landau/Rumerovy úvahy o časovém vztahu mezi dvěma událostmi. O toto vyjádření jsem se pokusil v diskusi u článku Dříve nebo později 3.

Časová vzdálenost mezi dvěma současnými událostmi, a vznik skvrny na Slunci a nasazení si brýli astronomem na Zemi ve chvíli, kdy ji spatří, jsou současné události, tedy časová vzdálenost mezi nimi je rovna jejich prostorové vzdálenosti dělené rychlostí světla. Je-li tato rychlost c, tak ta časová vzdálenost je 8 minut. Kdyby ale tato rychlost byla (-c), tak časová vzdálenost těch událostí by byla -8 minut a čas by plynul zpět.

Lao-c’[editovat]

Velký Lao-c’ (老子) řekl: ,,Dobrý člověk má rohy, ale neubližuje má hrany, ale nezraňuje."

Číňan Wang-Li v knížce Františka Běhounka V horách větrné řeky v povídce Ostrov draků.

,,Můj otec byl dobrým člověkem. Měl rohy, ale neubližoval."