Teorie relativity/Jakuba Škrdla/Borovice a květy

Z Wikiverzity
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak používat klasifikační nálepkuTato stránka je součástí úložiště:
Příslušnost: Jakuba Škrdla

Borovice je zajímavý a odolný strom.Je to také největší strom na světě.Je jím jedna stříbrná borovice rostoucí v Americe v Kalifornií.Je stará 5 000 let.

V obci Družec na Kladensku na vysoké borovici na kraji lesa, na křižovatce dvou lesních cest je svatý obrázek.Po něm byla pojmenována chatová osada U obrázku.V té mám po otci parcelu.

Pomoc mého strýce[editovat]

Asi před čtyřiceti lety nám tam jeden můj strýc pomohl postavit chatičku,nejmenší,ale první na osadě.Tento strýc pomáhal dříve svému bratrovi,zahradníkovi,který byl ještě v minulém režimu prvním milionářem ve Veselí nad Lužnicí a již těžce nemocný si ještě dokázal sám vykopat velký hrob.Tento můj strýc se tedy vyznal v zakládání zahrad.V lese vyloupnul pár boroviček a zasadil nám je do čela naší zahrady.

Akce před Vánoci[editovat]

Po několika letech někdo uřízl špičku jedné borovice na vánoční stromek.Zajímalo mě jak se ta borovice s tím vyrovná.Udělala to po svém.Rozdělila se a vyrostly z ní dvě vysoké svébytné borovice.

V té řadě borovic vznikla mezera potřebná pro vjezd na zahradu.Tím vznikly dvě skupiny borovic.Vůbec mě nenapadlo,že se s tím ty borovice budou muset také nějak vyrovnávat.Jakoby tím,že jsou v jedné řadě také tvořily určitý celek.Opět se s tím vyrovnaly po svém.Obě skupiny borovic nejsou úplně stejné.

Hlavní rozdíl je v tom,že v té jedné skupině rostou borovicím větve až na zem.Nechávám je po té zemi různě se plazit,i když jedna sousedka ,architektka řekla,že to nemá být.Nevím až kam ty větve na zemi porostou.Ve druhé skupině borovic se jejich větve také snaží dosáhnout na zem,ale nedaří se jim to.

Houževnatost borovic[editovat]

Borovice jsou odolnější než smrky.Nevyhledávají špatnou půdu,ale dokáží v ní růst i když je samé kamení.Naopak mají při tom tvrdší buňky kmene.

Je známo,že rostliny spolu nejen soupeří o světlo a prostor,ale dokáží si i vzájemně pomáhat.Třeba když jedna rostlina je napadena nějakým parazitem,jiná rostlina začne vylučovat do vzduchuferomony,které přilákají antagonistu toho parazita a ten začne tomu parazitu požírat vajíčka.

Soudržnost borovic[editovat]

Je rovněž známo,že sousední borovice si vzájemně pomáhají.Tou mezerou mezi oběma skupinami borovic ta spolupřáce borovic byla zřejmě narušena a ony se s tím vyrovnaly obdobně jako se ta borovice vypořádala s to uříznutou špičkou,Prostě vytvořila dva strom.Ta přerušená řada borovic prostě zase vytvořila dvě podobné,ale různé skupiny borovic.Oboje to vyrovnání bylo v jistém smyslu duální.Je možné,že té změně trochu napomohla vlhčí půda u těch borovic s větvemi na zemi.

Přírodní inteligence borovic[editovat]

Asi metr od obou skupin borovic z druhé strany je vysoký drátěný plot,který je rozhodně nemůže stínit.A přesto jakoby jej ty borovice nějakou intuicí vycítily.Ani je nenapadne snažit se ten plot svými větvemi prorazit jako se o to snaží jeden malý smrček zasazený v jedné řadě s těmi borovicemi.Větve borovic rostou s této strany nejen vysoko nad zemí,ale i nad tím plotem.

Přírodní inteligence květů[editovat]

Sladký nektar a teplo.To je správná volba včely medonosné.Květy jím to nabízejí a dělají dobře.

Ve vědeckotecnickém magazínu Meteor na ČRo 2 11.3.2017 uváděli,že včely ke zpracování nektaru potřebují určitou teplotu.A i tu jim květy nabízejí.Včela se rozhoduje nejen podle sladkosti nektaru,ale i podle teploty květu.Proto se květy otáčejí za sluncem.A nejen to.Kvůli tomu mají i pěkný tvar připomínající duté zrcadlo,aby se v něm světlo odráželo do středu květu,kde je pyl.Proto jsou květy také vlhké,aby se od nich světlo dobře odráželo.Květy uplatňují také skleníkový efekt,Záření může do nich,ale nemůže ven z nich ven.

Dualita reprodukce květin[editovat]

Květy tedy o své opylení a tedy o svou reprodukci usilují v jistém smyslu duálně.Nestačí jim vytvořit sladký nektar,ale musí k tomu přidat ještě i teplotu květu.

Krása květů není samoúčelná a možná,že i to,že borovicím rostou větve po zemi není samoúčelné.

Dodatek[editovat]

V jedné řadě s borovicemi,asi metr od drátěného plotu mé parcely,který nemohou vidět ani jim nestíní,roste též malý smrček.

z opačné strany než je plot rostou větve borovicím až po zemi a různě se proplétají.Ze strany plotu, i když jej nemohou vidět ani jim nestíní, nejen že rostou až nad plotem,ale nechávají mě kolem plotu i projít.Prostě do výšky plotu vůbec větve nerostou.

Ten smrček jsem zasadil tak,aby nebránil vjezdu na parcelu a při tom byl vedle borovic.Smrček se tedy ocitl ve svízelné situaci,protože v podstatě roste do jedné borovice.Vyrovnává se s tím ale bez ztráty kytičky.Ani jeho větve nerostou do plotu,pouze se jej téměř dotýkají,i když kolem plotu se jimi musím prodírat.Do volného prostoru vjezdu na parcelu mu ale rostou větve mnohem delší.

Myslím,že to dobře dosvědčuje jakousi přírodní inteligenci jak borovic,tak smrků.

Botanika Filosofie