Teorie relativity/Jakuba Škrdla/Archimédés a zeměkoule

Z Wikiverzity
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak používat klasifikační nálepkuTato stránka je součástí úložiště:
Příslušnost: Jakuba Škrdla

Archimédés žádal pevný bod, aby pohnul zeměkoulí. Znal význam stručnosti. Proto nezmínil ještě jeden pevný bod, který by k tomu potřeboval pro vlastní stabilitu. Dnešní fyzici jsou neméně zdatní než byl Archimédés. Avšak došlo k posunu. Hlavně ve znalostech. Fyzici jsou dnes schopni pohnout celým Vesmírem, ve smyslu poznávat jej.

Že poznávají pouze jeho 4%, tzv.hmotu bariovou, kterou pan Grygar nazývá hmotou svítící a ze které je třeba naše země a neznají 73% Vesmíru tvořeného skrytou energií, ani neznají 23% Vesmíru tvořeného hmotou skrytou, nikoliv temnou, protože je průhledná, jak říká pan Grygar,nevadí.

Archimédés chtěl také pohnout zeměkoulí a také neříkal o kolik. Důležité bylo,že k tomu potřeboval dva pevné body. Ty pro dnešní fyziky představují dvě diametrálně odlišné definice hmoty. O jednu z nich se opírá obecná teorie relativity Alberta Einsteina a o druhou Planckova kvantová mechanika.

Gravitační vlny[editovat]

Albert Einstein čtyři Maxwellovy rovnice popisující elektrodynamiku zjednodušil pouze na dvě rovnice. V tomto smyslu jako by i elektrodynamiku opřel o dva pevné body. Gravitační vlny jsou obdobou vln elektrodynamických. Albert Einstein popsal sice gravitaci pouze jednou rovnicí, avšak ta souvisí se dvěma konstantama. Gravitační konstantou g a kosmologickou konstantou lambda. V tom smyslu je tedy poznávání gravitace rovněž opřeno o dva pevné body.

Vzdálenosti galaxií[editovat]

Albert Einstein nevěděl, že Vesmír se rozpíná. Myslel,že vzdálenosti mezi galaxiemi jsou konstantní. Když se o rozpínání Vesmíru dozvěděl, zavedl tu kosmologickou konstantu lambda. Tu potom považoval za největší omyl svého života. Předpokládalo se totiž, že Vesmír se chová jako kámen vyhozený do vzduchu. Ten když se vyčerpá energie jeho hodu, tak vlivem gravitace začne padat zpět k zemi. Obdobně se myslelo,že když se vyčerpá energie Velkého třesku,tak se vlivem gravitace Vesmír zhroutí sám do sebe. Avšak Vesmír se nechová jako kámen vyhozený do vzduchu, ale spíše jako auto jedoucí do vrchu, jak říká pan Grygar. Když se zpomalí jeho rychlost, tak řidič přeřadí na nižší převodový stupeň a auto se rozjede opět rychleji.A tomu právě odpovídá ta kosmologická konstanta lambda.

Efekt správného nepoznaného[editovat]

Pan Grygar např. říká, že víme jak mobil funguje, ale nevíme proč tak funguje.Fyzik pan Kulhánek zase říká:"Proč bychom si lámali hlavu s tím, že neumíme vysvětlit kosmologickou konstantu lambda, když my neumíme vysvětlit ani gravitační konstantu g."

Redaktor populárně vědeckého pořadu Meteor, vysílaného na ČR2, pan Sobotka říká, že gravitace působí všude a na všechno, i na světlo, ale přesto nevíme,jakou gravitační silou na sebe působí dvě tělesa. Gravitační konstanta g je totiž určena s nejmenší přesností ze všech základních konstant, pouze na jednu desetitisícinu.Až teprve teď se chystá fyzikální pokus, který má tuto přesnost zvýšit.

Cvrček v trávě[editovat]

Dualita poznávání nevylučuje jednotu poznání. S jedním uchem bychom nemohli najít cvrčka v trávě. protože bychom nevěděli v jakém směru od nás leží. Avšak se dvěma ušima jej již najít můžeme, i když se k němu budeme přibližovat klikatě.Vlivem dvou uší budeme vždy po nějaké době schopni tuto chybu vyhodnotit a v důsledku toho toho cvrčka najít.