Bassa Pompilia (Il Ballarino): Porovnání verzí

Z Wikiverzity
Smazaný obsah Přidaný obsah
Kychot (diskuse | příspěvky)
Analýza tempa
Kychot (diskuse | příspěvky)
→‎Interpretace: 2010-06-05, Parochiální slavnosti augustiniánů 2010 – Kychot & Marie
Řádek 81: Řádek 81:


[[Kategorie: Il Ballarino (1581)]]
[[Kategorie: Il Ballarino (1581)]]

== Interpretace – Video ==

* sobota 2010-06-05 u [[n: Parochiální slavnosti augustiniánů 2010| Parochiální slavnosti augustiniánů 2010]] – tančí [[User:Kychot|Kychot]] a Marie, délka záznamu 2:34
<gallery>
File:Renaissance dance Bassa Pompilia (Caroso-IB)-Kychot-2010-06-05.ogv|15 MB, rozlišení 640×480, 24 snímků/s, bez zvuku
File:Renaissance dance Bassa Pompilia (Caroso-IB)-Kychot-2010-06-05 q3half-f16.ogv|2,4 MB rozlišení 320×240, 16 snímků/s, bez zvuku
</gallery>

Verze z 8. 6. 2010, 17:11

Bassa Pompilia je Carosův nízký tanec z taneční sbírky – Il Ballarino (1581).

Tento tanec, jako jeden z mála, není nikomu věnován.

Primární zdroje

Faksimile

Sekundární zdroje

Transkripce

Překlad

Hudba

Transkripce

Další odkazy

  • Санкт-Петербургский Клуб Старинного Танца:

Nahrávky hudby

Nahrávky rozděluji do dvou hlavních skupin, dle toho, jestli jsou dodrženy repetice jak v části před scioltou (tj. částí označenou "La sua Gagliarda"), tak i ve scioltě. Naprosto převažují aranže, kde právě repetice oproti předloze z facsimile chybí:

Repetice věrně dle tabulatury

Analýza tempa u Barlowa

První část sonaty sestává z 4/2 taktů:

  • 2x 4 = 8 taktů
  • 2x 8 = 16 taktů
  • 2x 4 = 8 taktů
  • celkem: 32 taktů

Tato část je zahrána za 55 sekund, tj. rychlostí 32*60/55 = 35 taktů/min, což odpovídá tempu 140 půlových not/min. Jelikož se jedná o alla breve, tak to odpovídá soudobému označení allegro nebo vivace, tj. rychle. Doba jednoho taktu odpovídá době, za kterou se provede jedno sequito, tj. tanec probíhá rychlostí 35 sequit/min.

Začátek druhé části sonaty (sciolty) označil Caroso ve své tabulatuře slovy "La sua Gagliarda". Tato část sestává z 6/2 taktů:

  • 2x 2 = 4 takty
  • 2x 4 = 8 taktů
  • 2x 2 = 4 takty
  • celkem: 16 taktů

Tato část je zahrána za 40 sekund, tj. rychlostí 16*60/40 = 24 taktů/min, což odpovídá tempu 144 půlových not/min. Dá se tudíž říci, že po hudební stránce se tempo jen nepatrně zvýšilo – ze 140 na 144, tj. asi o 3%. Ovšem tanečně připadá stále 1 sequito na 1 takt, takže rychlost tance ve scioltě je 24 sequit/min, je tedy 35/24= 1.46x pomalejší, než byla předtím. Aby zůstala rychlost tance zachována, musel by loutnista hrát scioltu rychlostí o polovinu vyšší, než byla úvodní část s tempem 140, tedy rychlostí 210 půlových not/min, tj. tempem molto presto či prestissimo, na hranici svých možností.

Takže je otázka, jak tempo hudby odpovídá tempu tance anebo v čem je chyba? Ve špatném porozumění repetičních znamének v Carosově tabulatuře? Nebo kde jinde?

Repetice chybí

Chybí repetice po 8. a 24. a 38. taktu, počítáno dle taktů v tabulatuře. Namísto toho se tyto sloky (bez repetic, před scioltou,) několikrát opakují. V původní tabulatuře je v části před scioltou zapsáno 32 taktů, s repeticemi 64 taktů; pokud jsou repetice redukovány a zůstane zachována pouze repetice po 32. taktu, tak má jedna "sloka" 40 taktů. Takže si aranžer pomůže tím, že opakuje celou tu sloku 2x (nebo i 4x), takže mu vyjde 2 * 40 = 80 taktů namísto původních 64 taktů, čímž pádem mu v každé "sloce" přebývá 8 taktů. A protože pak na konec každé takovéto "sloky" připadnou dvě riverenzy, znamená to, že je každá taková riverenza o 4 takty delší, takže to rekonstruktora tance nutí předepsat riverenzu ve 2x pomalejším tempu. Navíc pak na hudbu vychází jiné kroky – nutno ale poznamenat, že tato úprava pak vytváří logičtější, pravidelnější a symetričtější strukturu hudby i tance, než jak vychází z doslovného chápání Carosovy předlohy, což zřejmě vysvětluje důvod, proč k takovým úpravám dochází.

Kromě toho chybí i repetice ve scioltě po 20. taktu: to sice nemá vliv na délku skladby, akorát pak na kroky vychází jiná hudba.

  • 2005-08-19: Ungaresca Consort; MIKOLA Béla, MIKOLA Péter - zobcové flétny; MEGGYESI János, TAMÁSI János - loutny; Pálfa, Hungary; Živá hudba k tanci, dostupného na YouTube Bassa Pompilia - renaissance dance (tančí WENCZEL Dóra, JÓZSEF Kornél). K disposici je i notový zápis aranže na bassapom.pdf – ta začíná repeticemi konce "sloky" jakožto předehry, během které kavalír obletuje dámu.
  • 2008-05: Sergio Balestracci, CD album: Balli e Balletti da Ballare, Balli e Balletti da Ballare, editor Fonti Musicali – aranžmá je natolik přeplněno vlastními invencemi, že je v něm původní hudba téměř nerozeznatelná – k rekonstrukci tance nepoužitelné, viz příslušná minutová ukázka.

Záznamy v databázích

Články

Rekonstrukce

Interpretace – Video