Wikiverzita:Co patří a co nepatří na Wikiverzitu

Co patří na Wikiverzitu

Na Wikiverzitu patří texty, obrázky a další materiály, které nějakým způsobem slouží výzkumu, vzdělávání, výchově.

Neexistuje (a ani nemůže existovat) ideální vzor toho, jak by měla stránka na Wikiverzitě vypadat. Mohou tu být stránky s nejrozličnější strukturou a nejrůznějšího rozsahu, pokud je to pro jejich účel smysluplné. Mohou tu být stránky, které mají smysl samy o sobě, i stránky, které mají smysl jen jako součást velkého projektu sestávajícího ze stovek nebo tisíců stránek.

Tím se Wikiverzita zásadně liší od sesterských projektů, které mají jasněji vymezené hranice svého obsahu. Tak je například na Wikipedii základním kritériem pro posouzení vhodnosti obsahu jeho encyklopedickou významnost, zatímco na Wikiverzitě jde o to, zda daný materiál je využitelný pro vzdělávání či výzkum, bez ohledu na to, zda se ho účastní sto lidí, anebo jen jeden samouk nebo badatel-poustevník. Obdobně rozlišuje Wikipedie mezi plnohodnotnými články na jedné straně a „pahýly“ a „subpahýly“ na druhé straně, zatímco na Wikiverzitě může mít i stránka o několika slovech smysl v rámci většího projektu nebo jako aspoň rudimentární nasměrování budoucích uživatelů.

Co nepatří na Wikiverzitu

Na Wikiverzitu nepatří materiály, které se dobře hodí do jiných projektů. Wikiverzita by neměla jiné projekty dublovat.

Pokud chcete o něčem sepsat encyklopedický článek, pak s tím jděte na Wikipedii. Pokud píšete učebnici, pak s tím jděte na Wikiknihy. Pokud chcete dát veřejnosti k dispozici nějaký již publikovaný text, jejž autorská práva to umožňují, pak s ním jděte na Wikizdroje. Tohle všechno sice slouží vzdělávání a výzkumu, ale patří to do záběru oněch specifičtějších wikiprojektů.

Samozřejmě, pokud na Wikiverzitě otevíráte kurz, v jehož rámci vytváříte též informační stránky encyklopedického charakteru nebo učební texty, pak je přirozené, že všechny tyto kurzovní materiály budou pohromadě na Wikiverzitě. Vždy však stojí za to u každého takového obsahu aspoň krátce popřemýšlet, zda by nebylo lepší přesunout jej na jiný wikiprojekt a z Wikiverzity na něj pouze odkazovat.

Osvědčily se projekty

To, co se nám tu zatím osvědčilo, je projektový způsob práce. V minulosti někteří uživatelé zakládali stránky typu Učím se svahilsky (Někdo). Ne, že by to sem obsahově nepatřilo – patří. Jenže po formální stránce je lepší založit projekt, tj. stránku s názvem Svahilština. Tam mohou být nějaká základní fakta o svahilštině, hlavně nějaké odkazy (třeba do Wikipedie, na Wikiknihy, na Wikizdroje, na anglickojazyčnou Wikiverzitu atp.), doporučení, z čeho se učit atd. A pak tam mohou být odkazy na podstránky, např. Svahilština/Kychot, Svahilština/Mmh, Svahilština/Někdo. Tím pádem vzniká projekt, kdy se jeden či dva lidé učí svahilsky, a časem se klidně můžou přidávat další. Na těch podstránkách si každý může třeba i blogovat o tom, jaká je ta svahilština bezvadná či blbá, jaké on samotný má či nemá pokroky atd. – to tam bezpochyby patří jakožto pracovní deník. Na diskusní podstránce Diskuse:Svahilština pak o tom lze debatovat. Pak mohou vznikat další podstránky třeba Svahilština/Kurzy, Svahilština/Zájezdy aj. Může vzniknout třeba i jakási učebnice svahilštiny – ale jakmile to začne mít podobu ucelené učebnice, stává se kandidátem pro přesun na Wikiknihy, po němž pak tady na Wikiverzitě pak zůstane jen odkaz na to, že jako jeden z výstupů projektu Svahilština na Wikiverzitě vznikla (nebo vzniká) učebnice svahilštiny na Wikiknihách. Na Wikiknihách ale akceptují jen knihy, které vznikly rešerší již existujících materiálů. Proto učebnice vzniklé vlastním výzkumem skladujeme dočasně na Wikiverzitě.

Závorky v názvech typu Učím se svahilsky (Někdo) jsou nejspíš relikty z wikipedistického myšlení, kde se do závorek umisťují rozlišovače z toho důvodu, že na WP není možné vytvářet podstránky v hlavním NS; ale to tady na WV lze, takže ten podstránkový tvar lokátoru je zde na WV příhodnější.