Baltské jazyky/Falešní přátelé: Porovnání verzí

Z Wikiverzity
Smazaný obsah Přidaný obsah
+n
Řádek 102: Řádek 102:
| '''moka''' || „plat“, „mzda“ || || '''māka''' || „dovednost“ || mokėjimas, sugebėjmas; meistriškumas
| '''moka''' || „plat“, „mzda“ || || '''māka''' || „dovednost“ || mokėjimas, sugebėjmas; meistriškumas
|-
|-
| '''mokslininkas''' || „vědec“ || || '''mākslinieks''' || „umělec“ || menininkas, dailininkas
| '''mokslininkas''' || „vědec“ || zinātnieks || '''mākslinieks''' || „umělec“ || menininkas, dailininkas
|-
|-
| '''moša''' || „švagrová (sestra manžela)“ || svaine (vīra māsa) || '''māsa''' || „sestra“ || sesuo
| '''moša''' || „švagrová (sestra manžela)“ || svaine (vīra māsa) || '''māsa''' || „sestra“ || sesuo
Řádek 108: Řádek 108:
| '''nauda''' || „užitek“ || labums || '''nauda''' || „peníze“ || pinigai
| '''nauda''' || „užitek“ || labums || '''nauda''' || „peníze“ || pinigai
|-
|-
| '''nokti''' || „zrát“ || || '''nākt''' || „dojít“, „dojet“ || ateiti
| '''nokti''' || „zrát“ || briest || '''nākt''' || „dojít“, „dojet“ || ateiti
|-
|-
| '''palikti''' || „nechávat“, „nechat“, „zůstat“ || || '''palikt''' || „zůstávat“, „zůstat“ || padėti, pakišti, pastatyti
| '''palikti''' || „nechávat“, „nechat“, „zůstat“ || || '''palikt''' || „zůstávat“, „zůstat“ || padėti, pakišti, pastatyti
|-
| '''paltas''' || „svrchník“ || metelis || '''palts''' || „loužička“ || klanas, balutė
|-
|-
| '''pamatas''' || „základ“, „důvod“ || || '''pamats''' || „základ“, „podklad“ || pagrindas, pamatas
| '''pamatas''' || „základ“, „důvod“ || || '''pamats''' || „základ“, „podklad“ || pagrindas, pamatas
|-
| '''pelkė''' || „bažina“ || dubļi || '''peļķe''' || „louže“ || bala
|-
|-
| '''prasmė''' || „význam“, „smysl“ || jēga, nozīme || '''prasme''' || „dovednost“ || gebėjimas, mokėjimas
| '''prasmė''' || „význam“, „smysl“ || jēga, nozīme || '''prasme''' || „dovednost“ || gebėjimas, mokėjimas
Řádek 118: Řádek 122:
| '''purvas''' || „bláto“, „špína“ || dubļi || '''purvs''' || „bažina“ || pelkė
| '''purvas''' || „bláto“, „špína“ || dubļi || '''purvs''' || „bažina“ || pelkė
|-
|-
| '''skaistus''' || „jasný“, „čistý“ || || '''skaists''' || „krásný“, „hezký“ || gražus
| '''skaistus''' || „jasný“, „čistý“ || košs, tīrs || '''skaists''' || „krásný“, „hezký“ || gražus
|-
|-
| '''skaityti''' || „číst“ || lasīt || '''skaitīt''' || „počítat“ || skaičiuoti
| '''skaityti''' || „číst“ || lasīt || '''skaitīt''' || „počítat“ || skaičiuoti

Verze z 19. 3. 2019, 14:46

Jak používat klasifikační nálepkuTato stránka je součástí úložiště:
Příslušnost: všeobecná

Na této stránce shromažďujeme tzv. falešné přátele v litevštině a lotyštině, tedy slova, která jsou v obou jazycích podobná, ale jejichž znalost v jednom jazyce může svádět na scestí při jejich používání v jazyce druhém, protože buď mají odlišný význam, nebo se s nimi odlišně gramaticky zachází.

Do budování této stránky se může zapojit kdokoliv, kdo má potřebnou znalost obou jazyků. Pokud narazíte na pár, který v následujících tabulkách dosud není uveden, pak jej prostě doplňte do příslušné tabulky. Pokud někde odhalíte chybu, směle ji opravte. Jen v případě nápadů na větší změny v podobě tabulek nebo struktuře stránky raději nejprve předložte své záměry jako návrh na diskusní stránce.

Falešní přátelé lexikální

Prvním druhem „falešných přátel“ jsou slova, která v obou jazycích podobně či stejně znějí, ale mají různý význam. Jsou rozdělena do dvou tabulek — v první jsou slova, která mají v obou jazycích shodný původ ze společného baltského základu, ale nabyla v každém z jazyků jiného významu, ve druhé tabulce jsou slova, která znějí nebo v písmu vypadají stejně, ale mají etymologicky různý původ.

Se shodnou etymologií

litevský falešný přítel český překlad lotyšský překlad lotyšský falešný přítel český překlad litevský překlad
adyti „látat“ lāpīt adīt „plést“, „háčkovat“ megzti, nerti
alkti „hladovět“ kļūt izsakušam alkt „chtít“, „toužit“ trokšti, geisti
apėsti „okousat“, „ohryzat“ apkošļāt, apgrauzt apēst „sníst“ suvalgyti
aplėkti „předletět“, „obletět“ apskriet aplēkt „oplodnit“ apvaisinti
aplenkti „předjet“ apdzīt; apliekt aplenkt „obklíčit“ apsupti, apsiausti
aptverti „ohradit“ apžogot aptvert „obejmout“; „pochopit“ apkabinti; suvokti
atbildėti „přibýt s hlomozem“ atbraukt ar troksni atbildēt „odpovědět“ atsakyti
ateiti „přijít“ atnākt atiet „odjet“ išvykti
atlikti „vykonat“ izpildīt, veikt atlikt „odložit“ atidėti
atsegti „rozepnout“ atpogāt, atpsprādzēt atsegt „odhalit“, „obnažit“ atkloti, apnuoginti; atskleisti
auglys „výrůstek“, „novotvar“ audzējs auglis „plod“ vaisius
auka „oběť“ upuris; ziedojums auka „bouře“, „tornádo“ audra, viesulas
auklėti „vychovávat“ audzināt auklēt „hlídat mimino“ prižūrėti kūdikį
bauda „pokuta“ sods bauda „požitek“ mėgavimasis
bendras „účastník“, „spolupachatel“ drauģelis biedrs „společník“, „soudruh“, „člen“ draugas, kolega
bendrybė „obecnost (společná vlastnost)“, „obecenství“ kopība biedrība „společnost“, „spolek“ bendrija
bernas „sluha“; „chlap“, „výrostek“ puisis bērns „dítě“ vaikas
burtas „kouzlo“, „(herní) los“ burts „písmeno“ raidė
debesis „mrak“, „oblak“ mākonis debess „nebe“ dangus
duona „chléb“ maize dona „krajíc“ reikė
druska „sůl“ sāls druska „špetka“ truputis
dvasia „duch“ gars, spoks dvaša „dech“, „pára (od úst)“ garas, kvapas, alsavimas
ėsti „žrát“ ēst „jíst“ valgyti
galia „moc“, „síla“, „platnost“ spēja, vara gaļa „maso“ mėsa
garas „pára“, „plyn“ tvaiks gars „duch“ dvasia, šmėkla
gatvė „ulice“ iela gatve „alej“ alėja
guba „mandel“, „panák“ guba „kupka“, „kupa“ kupeta, krūva, kaugė
jėga „síla“ spēks jēga „význam“, „chápání“ prasmė
kaušas „naběračka“ kauss „pohár“ taurė
kiemas „dvůr“ pagalms, sēta ciems „vesnice“ kaimas
kvėpinti „vonět (něco voňavkou)“, „parfémovat“ kvēpināt „začazovat“, „plnit dýmem“, „špinit sazemi“ dūminti, smilkinti, rūkinti
kvėpti „dýchat“ elpot, iedvest kvēpt „čadit“ smilkti, rūkti
lėtas „pomalý“, „klidný“ ns lēts „levný“ pigus
likti „zůstávat“ palikt likt „pokládat“, „nechávat“ dėti, palikti, statyti
maldingas „pobožný“ maldīgs „bludný“, „chybný“ klaidus, klaidingas
mėlynas „modrý“ melns „černý“ juodas
mėsa „maso“ gaļa miesa „tělo“, „tělesnost“ kūnas
moka „plat“, „mzda“ māka „dovednost“ mokėjimas, sugebėjmas; meistriškumas
mokslininkas „vědec“ zinātnieks mākslinieks „umělec“ menininkas, dailininkas
moša „švagrová (sestra manžela)“ svaine (vīra māsa) māsa „sestra“ sesuo
nauda „užitek“ labums nauda „peníze“ pinigai
nokti „zrát“ briest nākt „dojít“, „dojet“ ateiti
palikti „nechávat“, „nechat“, „zůstat“ palikt „zůstávat“, „zůstat“ padėti, pakišti, pastatyti
paltas „svrchník“ metelis palts „loužička“ klanas, balutė
pamatas „základ“, „důvod“ pamats „základ“, „podklad“ pagrindas, pamatas
pelkė „bažina“ dubļi peļķe „louže“ bala
prasmė „význam“, „smysl“ jēga, nozīme prasme „dovednost“ gebėjimas, mokėjimas
purvas „bláto“, „špína“ dubļi purvs „bažina“ pelkė
skaistus „jasný“, „čistý“ košs, tīrs skaists „krásný“, „hezký“ gražus
skaityti „číst“ lasīt skaitīt „počítat“ skaičiuoti
skara „šátek“ lakats skara „metlička“, „mop“, „lata (květenství)“ šluotelė
spalva „barva“ krāsa spalva „peří“, „srst“ plunksna, plaukas
šokti „skákat“, „tancovat“ sākt „začínat“ pradėti
taurė „pohár“, „číše“, „kalich“ kauss, glāze taure „roh (trouba)“ trimitas
uola „skála“ klints ola „vejce“ kiaušinis
valanda „hodina“ stunda valoda „jazyk (řeč)“ kalba
veikalas „výtvor“, „dílo“ veikals „prodejna“ parduotuvė
vėl „zase“ atkal vēl „ještě“ dar
žilas „šedý“, „sivý“ sirms zils „modrý“ mėlynas

S rozdílnou etymologií

litevský falešný přítel český překlad lotyšský překlad lotyšský falešný přítel český překlad litevský překlad
ar „nebo“, „zda“ „vai“ ar „s“ (předložka „spolu“) „su“
ir „a“ (spojka) „un“ ir „je“ (3. osoba slovesa „být“) „yra“
koks „jaký“ „kāds“ koks „strom“ „medis“
samana „mech“ „sūna“ samaņa „vědomí“ „sąmonė“
tiek „tolik“ „tik“ tiek „stává se“, „dostává se“ „tampa“, „patenka“
tik „jenom“ „tikai“ tik „tolik“ „tiek“

Falešní přátelé formální

Druhým druhem „falešných přátel“ jsou slova, která sice v obou jazycích nesou týž význam, ale v rámci mluvnice se odlišně chovají, tedy například se odlišně skloňují nebo časují, váží se s jiným pádem závislého jména apod. Rovněž tato slova jsou rozdělena do dvou tabulek — v první jsou slova, která pocházejí ze společného baltského základu, tedy jejich odlišnost je způsobena rozdílným vývojem litevštiny a lotyštiny, ve druhé tabulce jsou slova, která byla přejata z jiných jazyků, tedy jejich odlišnost je způsobena rozdílnými zákonitostmi, uplatňujícími se při přejímání cizích slov do jednoho a do druhého jazyka.

Společné baltské kmeny

litevsky lotyšsky  
anglis femininum i-deklinace ogle femininum e-deklinace „uhlí“, „uhel“
antradienis maskulinum o-deklinace otrdiena femininum a-deklinace „úterý“
balsas maskulinum o-deklinace balss femininum i-deklinace „hlas“
giesmė femininum e-deklinace dziesma femininum a-deklinace „píseň“
ketvirtadienis maskulinum o-deklinace ceturtdiena femininum a-deklinace „čtvrtek“
lapas maskulinum o-deklinace lapa femininum a-deklinace „list“
lizdas maskulinum o-deklinace ligzda femininum a-deklinace „hnízdo“
pasaulis maskulinum o-deklinace pasaule femininum e-deklinace „svět“
penktadienis maskulinum o-deklinace piektdiena femininum a-deklinace „pátek“
pirmadienis maskulinum o-deklinace pirmdiena femininum a-deklinace „pondělí“
skala femininum a-deklinace skals maskulinum o-deklinace „louč“, „tříska“
šaknis femininum i-deklinace sakne femininum e-deklinace „kořen“
šeštadienis maskulinum o-deklinace sestdiena femininum a-deklinace „sobota“
takas maskulinum o-deklinace taka femininum a-deklinace „stezka“, „pěšina“
trečiadienis maskulinum o-deklinace trešdiena femininum a-deklinace „středa“
uostas maskulinum o-deklinace osta femininum a-deklinace „přístav“

Přejatá a cizí slova

litevsky lotyšsky  
bilietas maskulinum o-deklinace biļete femininum e-deklinace „lístek“, „jízdenka“, „vstupenka“
evangelija femininum a-deklinace evaņģēlijs maskulinum o-deklinace „evangelium“