Česko-estonská stratigrafie: Porovnání verzí

Z Wikiverzity
Smazaný obsah Přidaný obsah
cs, et
Kychot (diskuse | příspěvky)
m typo: estonským
Řádek 19: Řádek 19:
S tímto problémem se nesetkávají jen samotní stratigrafové, ale též překladatelé textů, které nějak zmiňují geologická období nebo usazeniny, nebo laičtí zájemci o geologii, pokud se ocitnou v jiných než domácích poměrech.
S tímto problémem se nesetkávají jen samotní stratigrafové, ale též překladatelé textů, které nějak zmiňují geologická období nebo usazeniny, nebo laičtí zájemci o geologii, pokud se ocitnou v jiných než domácích poměrech.


Tato stránka se snaží o postupné vytvoření konkordance mezi užívaným názvoslovím českým a estonský (a kvůli celkové orientaci též mezinárodně domluveným názvoslovím anglickým).
Tato stránka se snaží o postupné vytvoření konkordance mezi užívaným názvoslovím českým a estonským (a kvůli celkové orientaci též mezinárodně domluveným názvoslovím anglickým).


==Vytyčení problému==
==Vytyčení problému==

Verze z 2. 4. 2016, 12:15

Jak používat klasifikační nálepkuTato stránka je samostatný projekt
{cs} {et}
vysoká škola
Příslušnost: všeobecná

Stratigrafie je odvětvím geologie. Zabývá se studiem vrstev usazenin, jejich prostorovým uspořádáním (zjednodušeně řečeno, co je nahoře a co je dole) a datováním. Stratigrafické názvosloví je odvozeno ze jmen nalezišť hornin patřících k příslušným vrstvám.

Zde ovšem nastává problém, pokud se snažíme překládat nebo nějak koordinovat stratigrafické údaje v různých jazycích či původem z různých zemí. Totéž období geologického vývoje se může v různých oblastech různě projevovat, ale i tatáž vrstva usazenin může mít pro geology v různých oblastech různé označení podle toho, jaké naleziště je pro ně typické, či bylo typické v době vytváření národního názvosloví.

S tímto problémem se nesetkávají jen samotní stratigrafové, ale též překladatelé textů, které nějak zmiňují geologická období nebo usazeniny, nebo laičtí zájemci o geologii, pokud se ocitnou v jiných než domácích poměrech.

Tato stránka se snaží o postupné vytvoření konkordance mezi užívaným názvoslovím českým a estonským (a kvůli celkové orientaci též mezinárodně domluveným názvoslovím anglickým).

Vytyčení problému

Existuje sice základní geologická periodizace, která se užívá celosvětově, ale u podrobnějších dělení, jimž se člověk nevyhne, když se setkává s konkrétními popisy geologických útvarů, se užívá celá řada různých stupnic v různých regionech a zemích, pročež není vůbec jednoduché dohledat, čemu na české stupnici odpovídá která vrstva estonské stupnice. Sice jsou k nalezení různé souhledy na stránkách geologických a stratigrafických společností, ale buď tam chybějí české, nebo estonské názvy, nebo to jsou jen dílčí přehledy.

Na této stránce proto postupně budujeme prakticky využitelný souhled (nejlépe vrcholící přehlednou hezky barevnou tabulkou) jednotlivých sedimentárních vrstev rozlišovaných českými a estonskými stratigrafy.

Zdroje (ke zpracování)

Jednotlivé posloupnosti

Estonská posloupnost

(umístěné v tabulce jsou zaškrtnuty)

  • ediakara  Hotovo
  • kambrium  Hotovo
  • ordoviitsium — ordovik  Hotovo
    • öland
      • pakerordi (pakerort)
        • vihula
        • karepa
      • varangu
      GSSP tremadocian/floian
      • hunnebergi (hunneberg)
      • billingeni (billingen)
      GSSP floian/dapingian
      • volhovi (volkhov) [ke konci GSSP dapingian/darriwilian]
        • saka
        • vääna
        • langevoja
      • kunda
        • hunderum
        • valaste
        • aluoja
    • viru
      • aseri
      • lasnamäe (lasnamägi)
      • uhaku
      GSSP darriwilian/sandbian
      • kukruse
      • haljala
        • idavere
        • jõhvi
      • keila
      • oandu [na začátku GSSP sandbian/katian]
      • rakvere
    • harju
      • nabala
      • vormsi
      • pirgu
      GSSP katian/hirnantian
      • porkuni
  • silur  Hotovo
    • alam-silur
      • juuru
      • raikküla
      • adavere
      • jaani
      • jaagarahu
      • rootsiküla
    • ülem-silur
      • paadla
      • kuressaare
      • kaugatuma
      • ohesaare
  • devon  Hotovo
    • alam-devon
      • tilže
      • kemeri?
      • rezekne
    • kesk-devon
      • pärnu
      • narva
      • aruküla
      • burtnieki
      • gauja
      • amata
    • ülem-devon
      • plavinase
      • dubniki
      • daugava
  • pleistotseen — pleistocén
  • holotseen — holocén

Pokus o tabulku

anglický název estonský název český název


globální členění estonská posloupnost česká posloupnost
útvar oddělení stupeň oddělení stupeň souvsrství oddělení stupeň souvrství
holotseen holocén            
pleistotseen pleistocén
 
devon devon
silur silur
ordovician ordoviitsium ordovik upper ordovician hirnantian harju porkuni     kosovian kosov  
katian pirgu        
vormsi        
nabala        
viru rakvere        
oandu        
sandbian        
keila        
haljala jõhvi      
idavere      
middle ordovician darriwilian uhaku        
lasnamäe lasnamägi        
aseri        
ölandi kunda        
    arenig  
volhovi volkhov volchov langevoja    
dapingian    
vääna    
saka    
lower ordovician floian billingeni billingen      
hunnebergi hunneberg      
tremadocian varangu varangu     tremadoc  
pakerordi pakerort karepa    
vihula    
kambrium kambrium            
ediakara ediakara            

Drobné poznámky k zapracování

  • Volchov končí trochu dříve než arenig

Jednotlivé konkordance (dosud nezapracované)

  • hunneberg, billingen, volkhov =+/- arenig
  • kunda, aseri, lasnamägi =+/- llanvirn

Rozpory

  • Dobrotiv navazuje na llanvirn?[1] Llanvirn přesahuje až do svrchní dobrotivi?[2]
  • Na Paleodb mají varangu v překryvu s pakerortem, každopádně konec před koncem tremadocu.[3] Estonský přehled má rovněž konec před koncem tremadocu.[4] Nejčerstvější mezinárodní tabulka naopak uvádí přelom varangu a hunnebergu jako GSSP přelomu tremadocu a floianu.[5] Z posledně jmenovaného vycházím, protože se to zdá být nejaktuálnější stav.