Diskuse s uživatelem:Kenjiro995: Porovnání verzí

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Z Wikiverzity
Smazaný obsah Přidaný obsah
Kenjiro995 (diskuse | příspěvky)
Řádek 773: Řádek 773:


[[Uživatel:Jedudedek|Jedudedek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jedudedek|diskuse]]) 6. 3. 2015, 14:27 (UTC)
[[Uživatel:Jedudedek|Jedudedek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jedudedek|diskuse]]) 6. 3. 2015, 14:27 (UTC)
: Díky za reakci, už se těším na ten nápad aktivního využití.--[[Uživatel:Kenjiro995|Kenjiro995]] ([[Diskuse s uživatelem:Kenjiro995|diskuse]]) 6. 3. 2015, 14:45 (UTC)


PS.: Neměl by se kurz nacházet na [[Kurz finanční gramotnosti]]? Však je to tak psáno i v úvodu. [[Uživatel:Jedudedek|Jedudedek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jedudedek|diskuse]]) 6. 3. 2015, 14:27 (UTC)
PS.: Neměl by se kurz nacházet na [[Kurz finanční gramotnosti]]? Však je to tak psáno i v úvodu. [[Uživatel:Jedudedek|Jedudedek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jedudedek|diskuse]]) 6. 3. 2015, 14:27 (UTC)
: asi měl, nejspíš to opravím --[[Uživatel:Kenjiro995|Kenjiro995]] ([[Diskuse s uživatelem:Kenjiro995|diskuse]]) 6. 3. 2015, 14:45 (UTC)

Verze z 6. 3. 2015, 14:45

Vítejte na české Wikiverzitě!

Vítejte na české Wikiverzitě, otevřeném vzdělávacím projektu. Máme tu pro vás pár rad, které se vám jistě budou hodit.

Doufám, že se zde budeme vídat často! Ještě jednou, vítejte!

--Juandev (diskuse) 3. 3. 2013, 11:31 (UTC)[odpovědět]

Tvorba

Koukám, že pilně tvoříte. Mihl jste se tu skoro před rokem a nyní se nám tu rodí první kurz. Pěkné!--Juandev (diskuse) 2. 12. 2013, 15:55 (UTC)[odpovědět]

Děkuju. --Kenjiro995 (diskuse) 3. 12. 2013, 14:41 (UTC)[odpovědět]

Kategorie

Poslyšte, zkuste ty Vaše stránky vkládat rovnou do kategorií ať je v tom pořádek. Buď do kategorie obecného předmětu (třeba jako Programování, nebo Botanika) či vytvořit kategorii pro daný kurz, která se jmenuje stejně jako hlavní stránka daného kurzu.--Juandev (diskuse) 9. 12. 2013, 14:15 (UTC)[odpovědět]

Pojem Kategorie jsem nastudoval a postupně se tím zabývám. --Kenjiro995 (diskuse) 9. 12. 2013, 15:03 (UTC)[odpovědět]

Tak pro člověka, který není z oblasti IT to může být trochu chaotické. Jednoduše řečeno, stránku do kategorie vložíme tak, že na stránku vložíme odkaz na kategorii. Kdybych sem do této stránky například vložil tento kód [[Kategorie:Botanika]], tak bude tato stránka vložena do kategorie Botanika.--Juandev (diskuse) 9. 12. 2013, 16:14 (UTC)[odpovědět]

Struktura diskuse

Jen drobnost. Odsadil jsem Váš příspěvek tak, aby to bylo přehlednější. To jsem udělal prostým vložením značky : před začátek vašeho příspěvku. Dvojtečka vložená na začátek řádku vždy vytvoří odsazení. Kdybych vložil dvojtečky dvě, tak je odsazení větší. Například třeba tohle:

A
:B
A
:B
::A
:B

mi dá:

A

B

A

B
A
B

--Juandev (diskuse) 9. 12. 2013, 16:11 (UTC)[odpovědět]

Manipulace

Zdravíčko, koukám, že jste odborník na manipulaci:-)--Juandev (diskuse) 21. 5. 2014, 16:54 (UTC)[odpovědět]

To rozhodně ano. Jsem odborník na vše co se týká peněz. A protože ona stránka Manipulace (psychologie) shromažďuje informace na dané téma, rád přispěji dalšími informacemi. Dobrá informovanost může trochu zmírnit dopady manipulace, otevřít lidem oči, naučit se ji rozpoznat a bránit a pochopit na jakých principech konzumní ekonomika funguje. V Marketingu a reklamě se manipulace rozděluje na dobrou a špatnou. Což je zavádějící, protože se vždy jedná neetickou záležitost, avšak leckdy velmi užitečnou a tedy i velmi ziskovou, proto to podivné rozdělení na dobrou a špatnou manipulaci. --Kenjiro995 (diskuse) 21. 5. 2014, 17:51 (UTC)[odpovědět]

To by jste mi mohl poradit, jak k sobě přilákat více peněz.--Juandev (diskuse) 21. 5. 2014, 18:03 (UTC)[odpovědět]

Dělej to co umíš (každý je jiný), dělej to líp než ostatní (sebedisciplina) a dělej to jinak než ostatní (unikátnost), a udělej z toho byznys (prodej to co umíš), vlož peníze a energii do toho co se ti vrátí (investuj místo utrácení), neboj se dělat chyby (chybami se člověk učí), dokonči co začneš (vytrvalost), zdravě si věř (každý dělá chyby, nemusíš být ten nejdokonalejší), netrap se (pokud má problém řešení, nemá smysl se trápit, a pokud problém řešení nemá, trápit se ti nepomůže). Protože to jsou obecné rady, bude dobré zeptat se konkrétněji. Uveď například nějaký podnikatelský nápad a já jej můžu ze studijních důvodů rozebrat do takové hloubky jakou bude zapotřebí, může to inspirovat i ostatní. Pokud se chceš zeptat jak na sobě pracovat, jak najít svou sebedůvěru, klid, jak se chybami efektivně učit, tak se klidně zeptej. Čím konkrétněji se zeptáš, tím konkrétnější odpověď dostaneš. --Kenjiro995 (diskuse) 21. 5. 2014, 18:20 (UTC)[odpovědět]

To je jak z motivačního webu:-) Tak já teďka něco dělám. A třeba bych mohl dělat něco jiného, ale přejít z oboru je těžké, když vlastně platím nějaké účty, tak potřebuji mít příjem. No ale zústaňme u toho, že budu lákat „smajlíky“ ve svém současném oboru. Takže:

  • dělám co umím
  • dělám to líp než ostatní
  • tak to nevím jestli to dělám líp než ostatní, nebo jak se odlišit
  • hmm v mém oboru se dělá bussines těžko. Je tu převis nabídky nad poptávkou. Klientela je v zahraničí, vrací se nejdřív za 2-4 roky. Něco mě napadlo, ale neumím to vyrobit. Musím buď sehnat člověka co to zadarmo vyrobí, nebo sehnat peníze.
  • vytrvalost? - ok
  • nechci být ten nejdokonalejší, ale věřit si je někdy těžké
  • problémy? proč ne, když se nedaj vyřešit, tak se daj překročit

S tou sebedůvěrou je to zajímavé, jak se s tím někdo furt ohání. Nízské sebevědomí je docela běžný jev.--Juandev (diskuse) 21. 5. 2014, 18:37 (UTC)[odpovědět]

Ale dobrý, tak já se zkusím zamyslet, jak to dělat jinak.--Juandev (diskuse) 21. 5. 2014, 18:57 (UTC)[odpovědět]
Psal jsem a nějak se mi to neuložilo, konflikt s verzemi, píšeš rychle :), jestli chceš proberme to na skype (chatováním), přeci jen cítím, že některá ta témata jsou soukromá, tedy pokud chceš?

Sjednocení názvů

Zdenekk2, sejdnotil názvy podstránek z Navození iluze spěchu na Iluze spěchu. Je to tak OK? Kdyžtak zanech odpověď zde.--Juandev (diskuse) 24. 5. 2014, 06:39 (UTC)[odpovědět]

Další podstránky Manipulace

Navrhuji přidat něco z manipulací tohoto stylu: zdůrazňování, že výrobek obsahuje něco (součásti), co je obecně (nebo vlivem reklamy) považováno za prospěšné, aniž by se udalo množství/koncentrace a výskyt této součásti je z povahy výrobku více, než samozřejmý (například o rostlinném oleji: Obsahuje nenasycené mastné kyseliny, které jsou nezbytné... bla, bla, bla... a neobsahuje cholesterol!!!); nebo naopak, podobně, zdůrazňuje malý nebo nulový výskyt něčeho, co výrobek již ze své podstaty a samozřejmě obsahuje málo/vůbec neobsahuje, z těch součástí, které se obecně (nebo vlivem antireklamy) považují za nežádoucí (neobsahuje rostlinné tuky, které při dlouhodobém používání způsobují rakovinu!!!). Nebo se zdůrazňuje, že neobsahuje (následuje výčet) E a ta, která obsahuje, jsou zamlčena či nejvýše zmíněna názvem, bez uvedení kódu E. Pochopitelně, Vy, jako odborník, byste to mohl podat lépe učesané a srozumitelněji. Proto jen jako tip. --Kusurija (diskuse) 24. 5. 2014, 09:35 (UTC)[odpovědět]

Předpokládám, že máte namysli klamavé a zavádějící informace na etiketách výrobku, jenž pak vedou k iluzi, že je výrobek vhodný, zdravý, kvalitní, nebo k iluzi země výroby a původu atd.? --Kenjiro995 (diskuse) 24. 5. 2014, 09:57 (UTC)[odpovědět]
Ano, první část (nevztahuje se k místu původu výrobku). Jde o (nečestné) zvýšení atraktivnosti výrobku vytvářením iluze, že výrobek je kvalitnější, než ve skutečnosti a zejména, že je kvalitnější, než obdobné výrobky jiné, kde nadbytečné, ale přitom neúplné informace nejsou. --Kusurija (diskuse) 24. 5. 2014, 14:08 (UTC)[odpovědět]
Vytváření iluze, že je výrobek kvalitnější se děje na dvou rovinách. 1. Rovina nezákonná (týká se porušováním pravidel o informací na etiketách) a 2. Rovina zákonná (kdy zákon tuto iluzi umožňuje). Rovina nezákonná je kapitolou samo o sobě a můžu ji později rozvést bude-li o to zájem. Mnohem zajímavější je manipulace, která je zákonem povolená, neboť ji zákon nepovažuje za nic neetického. Potraviny totiž můžou obsahovat zdravotní tvrzení, třeba již zmiňované "rostlinný olej obsahuje nenasycené mastné kyseliny, které jsou nezbytné ... bla, bla...". Ovšem můžou obsahovat jen taková zdravotní tvrzení která jsou všeobecně vědecky platná a jejich výčet je uveden Státním Zdravotním Ústavem v souladu zákona Evropské Unie 1924/2006. Užívání těchto tvrzení na obalech výrobků potom uměle vyzdvihuje hodnotu takové potraviny i přesto, že jsou uvedené informace vlastně zcela pravdivé a vědecky podložené. Jsou skupiny zákazníků, kteří vyhledávají takovéto druhy zboží a na ty tato reklama míří. --Kenjiro995 (diskuse) 24. 5. 2014, 17:49 (UTC)[odpovědět]
Tak já bychtu nezákonnou docela bral, protože jsem se už i s tím setkal. Ale pokud bych měl být jediný, koho to zajímá, tak "nemusíte" (jakobyste něco musel - to jistě ne, to jen mě nenapadá příhodnější obrat) --Kusurija (diskuse) 24. 5. 2014, 21:17 (UTC)[odpovědět]
U nezákonného prohřešku ohledně značení potravin, kde jedna a ta samá potravina (stejné složení a postup výroby i kvalita) je značena rozdílným stupněm kvality dochází nejčastěji při záměnách jakosti nebo při záměrném dodatečném nalepování ochranných známek (respektive známek kvality). U potravin je třeba rozlišovat mezi kvalitou a jakostí. Jedná se o dva rozdílné pojmy. Jakost se totiž vytváří tříděním zatímco kvalita pěstováním, výrobou, čerstvostí či nezávadností. Proto je možné mýt stejný výrobek ve stejné kvalitě, ale o různé jakosti (vytříděnosti). Při nezákonné záměně je tak horší jakost vydávána za lepší, pro zákazníka pokud se v tom nevyzná, může být rozdíl na první pohled špatně viditelný, čehož se záměrně využívá. U některých potravin je rozdíl v jakosti snadno viditelný a u jiných potravin to tak snadno viditelné není. Jindy se na některé výrobky dodatečně nalepují ochranné známky kvality avšak nenalepí se na všechny, proto se může zákazník setkat se stejným výrobkem rozdílné kvality. Dalším důvodem, který mě napadá je pokud se sejdou výrobky určené pro různé trhy (třeba pro evropský a neevropský trh), v takovém případě mohou být rozdílně označeny a to včetně kvality, neboť jiný trh může znamenat jiné normy kvality. Další možností může být změna legislativy značení potravin, a proto by měli být potraviny se starým značením staženy avšak nejsou, a místo toho jsou vydávány k prodeji.--Kenjiro995 (diskuse) 25. 5. 2014, 03:23 (UTC)[odpovědět]


Dovolte mi ještě abych doložil vliv takových to zdravotních tvrzení na zisky prodejců. Zákon Evropské Unie 1924/2006 vymezuje zákony o organizaci EFSA, ta v poslední aktualizaci zdravotních tvrzení neschválila 95% navrhovaných tvrzení, týká se to například přípravků pro výživu kloubů atd. Jako důsledek vzrostla nevole a napětí od výrobců a prodejců, kterým důsledku toho klesly zisky. O tomto problému hovoří vícero článků na internetu, kvůli rozsáhlosti problému uvádím odkaz pouze na jeden článek EFSA reguluje zdravotní doporučení na obalech výrobků


Pokud jde o uvádění složení typu E-číslo atd. a uvádění složení které zaručeně neobsahuje, nebo dokonce jejich zamlžování, se taktéž děje ve dvou rovinách 1. nezákonných a 2. zákonem povolených. A to dle: Zákon o potravinách č. 110/97 Sb., Vyhláška č. 113/2005 Sb, a nařízení EU č. 1169/2011. Tyto zákony jsou zajímavé tím, že kromě nařízeného a dobrovolného značení stanovují i pravidla toho co se značit nemá a to v četně vynechání označení složení těch látek pokud jejich množství není takzvaně významné. --Kenjiro995 (diskuse) 24. 5. 2014, 17:49 (UTC)[odpovědět]
Tak zajímavé je, že se mohou používat generická jména potravin pro něco čím potraviny nejsou. Například „mléko“. Často se mlékem označuje směs směs oleje a do něho dodaných bílkovin. --Juandev (diskuse) 25. 5. 2014, 06:59 (UTC)[odpovědět]
Je to zajímavé, neboť je to vlivem lobování velkých potravinářských společností. Některé generické (prostě kopie nebo náhražky)názvy jsou v některých situacích povolené a v jiných ne. Abych to osvětlil jednoduše, kvůli tlaku velkovýroby potravin, kteří generikum upřednostňují kvůli nižším nákladům, byl ze zákona vytvořen kompromis. U názvu potravin se dle jeho složení definuje poměr originálu a náhražky, a proto se konkrétně říká, kdy lze již výrobek označit daným názvem a kdy nikoliv. Například čokoláda musí obsahovat určité povinné množství Kakaové máslo a zbytek může být tvořen náhražkou a různou chemii jako jsou například (stabilizátory, zvýrazňovače chuti atd.), ale pokud čokoláda obsahuje méně kakaového másla, již se jedná o kakaovou pochoutku nikoliv čokoládu. To v praxi znamená, že originál může být z části neoriginál. --Kenjiro995 (diskuse) 25. 5. 2014, 10:56 (UTC)[odpovědět]
O porušení zákona se v tom případě jedná, pokud generikum neodpovídá povolenému složení ze zákona, který je už tak až příliš benevolentní (řeší problém kompromisem). Například pokud Špekáček obsahuje méně masa než dovoluje norma. Za zmínku stojí také, že je porušováním pravidel pokud roztíratelný tuk (rostlinný olej), který je jakožto výrobek na svém balení správně označen, zařadí obchodník do regálu pod označením máslo. Uložením výrobku do špatně nazvaného regálu se totiž bere také jako spatně označený výrobek. --Kenjiro995 (diskuse) 25. 5. 2014, 10:56 (UTC)[odpovědět]
To že je generikum problém naznačují i zkušenosti s generickými léky. Protože je vývoj nových léků drahý, byl v mnoha zemích povolen generický vývoj léků. Tedy léků, odvozených od původních léků (obsahují stejnou účinnou látku, třeba i v daném množství) ale doprovodné látky jakožto plnivo (stabilizátory a látky které udržují prášek po hromadě či ovlivňují její stravitelnost atd.) už jsou potom jiné. Takové léky se nabízejí jako alternativní levná náhrada (nižší náklady na výrobu), avšak ze zkušeností pacientů, obvykle mají hodně vedlejších účinků, lidem z nich bolí hlava nebo je jim jinak špatně.--Kenjiro995 (diskuse) 25. 5. 2014, 10:56 (UTC)[odpovědět]
Problém se značení generika má tedy opět dvě úrovně a to zákonnou a nezákonnou. --Kenjiro995 (diskuse) 25. 5. 2014, 10:56 (UTC)[odpovědět]

Příprava vlastních textů

Další cestou jak zařídit aby se do toho nezasahovalo je, založit si pracovní stránky ve vlastním prostoru (do těch je zvykem vůbec nezasahovat). Takže třeba:


si můžete tvořit a pak to překopírovat na patřičnou stránku.--Juandev (diskuse) 26. 5. 2014, 18:52 (UTC)[odpovědět]

Profil

Tak už víme co jsi zač. To je dobré.--Juandev (diskuse) 26. 5. 2014, 18:59 (UTC)[odpovědět]

Kurz managementu

Nechceš ten kurz magementu pojmout více jako kurz? Tzn. zadávat nějaké úkoly, poskytnou zpětnou vazbu a tak?--Juandev (diskuse) 27. 5. 2014, 15:06 (UTC)[odpovědět]

Rád bych, z takovýmto postupem souhlasím. Teprve se to však učím, jak tyto věci využívat. Osoba, která kurz vytvořila, tohle očividně znala a chápala. Každá rada jak to udělat více interaktivní je vítána. Nyní studuju jak využívat ten kvíz a další možnosti. --Kenjiro995 (diskuse) 27. 5. 2014, 15:42 (UTC)[odpovědět]

Ten kvíz má formu spíše trénovací, stejně jako to skryté řešení. Člověk to vyplňuje, pak kouká na výsledky a může to tak opakovat, než si to natrénuje namemoruje. Já teď třeba v kurzu Průvodce ČR to dělám tak, že ty lidi beru do reálných situací a pak teprve po nich chci, aby mi řekli čeho si všimli na technice podání. Takhle se mohou podívat na víc reálných situací. Teprve pak je nutím ať si udělají výpisky, repetive připraví si svůj vlastní pochod a pak je strčím do cvičné/reálné situace. Oni mají volbu, mohou buď opsat způsob, jakým to dělám já, nebo si prohloubit znalost tím, že si udělají sami výpisky. Důležitý je tady samotný proces učení a motivace.--Juandev (diskuse) 27. 5. 2014, 20:50 (UTC)[odpovědět]

Pozvánka k hlasování

Vím, že jste o správě wv asi nic moc nevíte, ale zvu vás k hlasování o pravidle, které tuto funkci vymezí.--Juandev (diskuse) 31. 5. 2014, 05:24 (UTC)[odpovědět]

Vedení a řízení lidí

Ten kurz vedení a řízení lidí, bych si dovolil nějak předělat. Už jsem to navrhloval San-temu, ale jaksi se už neobjevil. Navrhoval bych mít Hlavní stránku a z ní jednotlivé hodiny dělat jako podstránky - aby se v tom člověk lépe orientoval.--Juandev (diskuse) 10. 6. 2014, 06:03 (UTC)[odpovědět]

Jsem pro, každá pomoc vítána. --Kenjiro995 (diskuse) 10. 6. 2014, 06:45 (UTC)[odpovědět]

Tak jsem to začal trochu "uhrabovat".--Juandev (diskuse) 10. 6. 2014, 19:33 (UTC)[odpovědět]

Líbí se mi to, zkrácení názvu je dobrý nápad, i za kategorizaci moc děkuju. --Kenjiro995 (diskuse) 11. 6. 2014, 09:22 (UTC)[odpovědět]

Úkoly na kterých pracuji (--Kenjiro995 (diskuse) 11. 6. 2014, 09:22 (UTC))[odpovědět]

  1. Analyzovat a promyslet, zda neoddělit výklad (teorii) od kurzu a pouze a pak se na něj v kurzu odkazovat (link). Teorie Skupiny a týmy by se nejspíše dali zařadit do Sociologie či Managementu. Přemýšlím zda se vyplatí oddělit od sebe teorii od kurzu, jsou stránky které slouží jako sběr informací jako například Management nebo Manipulace (psychologie) a vytvořit stránky podobné jako například Marketing, Sociologie, atd. Odkazovat se na ně můžu pomocí linku (propojení s kurzem).
  2. Vymyslet a vytvořit různé druhy úkolů do kurzu, s různou metodikou. Sladění procesu učení s možnostmi Wikiverzity. Při výuce podpořit tvoření/tvořivost.
    1. Úkol vyzkoušet si rozhodnutí o přijímání a výběrů zaměstnanců a tvorbu týmu či skupin: Vytvoření sady tematických pracovních profilů (životopisů a psychologických profilů) a z nich sestavit tým či skupinu dle zadání úkolu.
    2. Promyslet a najít způsob jak vytvářet různé druhy jednoduchých i složitějších testů (psychologické testy, vědomostní testy, různé formy doplňovaček atd.).
    3. Promyslet zda se nedá vytvořit jednoduchá manažerská hra (jakýsi výukový manuál) tvořená z odkazů. Podle toho jakou možnost/odkaz (rozhodnutí) uživatel zvolí se odrazí na výsledku hry.
  3. Zjistit a promyslet, zda by bylo vhodné rozdělit obsah hlavní stránky na další stránky. Zda by se vyplatilo od sebe oddělit povídání o kurzu a metodiku od seznamu lekcí.

Výpis úkolů je orientační, slouží k synchronizaci činností na projektu Vedení a řízení lidí, a k debatě o nápadech. --Kenjiro995 (diskuse) 11. 6. 2014, 09:22 (UTC)[odpovědět]

Výzkum Wikiverzity

Mohlo by tě zajímat:

--Juandev (diskuse) 31. 7. 2014, 08:33 (UTC)[odpovědět]

Lepší editor

Zapnuly nám na Wikiverzitě lepší editor, kde už není potřeba zápasit z formátováním. Stačí zapnout tzv. VisualEditor v nastavení Beta.--Juandev (diskuse) 4. 12. 2014, 02:13 (UTC)[odpovědět]

Jak se s tím pracuje? Při založení stránky to nejde automaticky, ale lze to vynutit záložkou vlevo vedle té která svítí.--Juandev (diskuse) 4. 12. 2014, 10:29 (UTC)[odpovědět]
Tak to je spíše otázka zvyku, hold některý věci jsou jinak, to mě tedy trápí ze všeho nejméně. Horší je, že když chci udělat nadpis, vložit odkaz atd. tak musím rolovat stránku až nahoru, mývám totiž dlouhé texty na stránce, tudíž se musím pořád vracet nahoru, uvítal bych existenci nějakých klávesových zkratek. I přesto bych editor hodnotil za pěkný a zajímaví a za krok vpřed. --Kenjiro995 (diskuse) 4. 12. 2014, 10:46 (UTC)[odpovědět]
Ano, kouknu se na to, jestli fungují nějaké klávesové zkratky, tento editor je tady ve zkušební verzi, takže můžeme navrhovat jeho změny a vylepšení. To se děje primárně na stránce Wikiverzita:VisualEditor. Jinak já pomalu vytvářím videotutoriály, které mohou být k užitku a nechávám je na stránce VisualEditor/Videotutoriály.--Juandev (diskuse) 4. 12. 2014, 10:58 (UTC)[odpovědět]
Tak je to tak jak jsem si myslel. Závisí to na operačním systému. Ve Windows třeba CTRL+Home.--Juandev (diskuse) 4. 12. 2014, 12:17 (UTC)[odpovědět]

Chodící encyklopedie

Čoveče, ty jsou chodící encyklopedie. Nechceš to ale psát do Wikiknih, nebo Wikipedie? Záleží na tom jak to píšeš.--Juandev (diskuse) 21. 12. 2014, 18:28 (UTC)[odpovědět]

Dík, budu to brát jako kompliment, ale ne nejsem chodící encyklopedie a projekt historie peněz a bankovnictví je výzkum. Nejspíše to ale zatím jako výzkum nevypadá ovšem je. Výsledné stránky jsou vlastně výsledkem, syntézou a sestavením událostí, tak jak šly za sebou a to prostudováním velkého množství materiálů jak současných tak dobových. Vytvořené stránky jsou tedy výsledkem výzkumu mnoha dokumentů. Pokud to nevadí raději bych to měl tady než na wikiknihách. --Kenjiro995 (diskuse) 21. 12. 2014, 19:11 (UTC)[odpovědět]

Nevadí to, on by tě z Wikiknih stejně současný establishment vyhnal - ledaže by jsi jim začal přikyvovat.--Juandev (diskuse) 21. 12. 2014, 20:58 (UTC)[odpovědět]

Ale no tak. Já z Wikiknih nikoho nevyháním ;-) Jedudedek (diskuse) 6. 3. 2015, 13:51 (UTC)[odpovědět]

Obchod s dluhy

Píšeš, že obchod s dluhy je zvrácený, ale to snad má také historii tisíce let. že někdo převzal dlužní úpis apod.--Juandev (diskuse) 22. 12. 2014, 15:24 (UTC)[odpovědět]

To je naprostá pravda, obchodování s dluhy je staré tisíce let. Půjčování si na úrok bylo v minulosti v mnoha kulturách a náboženstvích také zakazováno a často bylo povoleno pouze půjčování bez úroku (tedy jako forma pomoci a solidarity). Židé měly zakázáno půjčovat na úrok ale náboženství povolovalo půjčovat na úrok bezvěrcům. Podobně křesťané nemohly si dlouhou dobu půjčovat od křesťanů ale pouze od bezvěrců. A tak si půjčovaly křesťané od židů, jak popisuje i Shakespeare v "Kupec Benátský", ta známá myšlenka libry masa. Stejně tak Muslimové mají zakázáno půjčky na úrok a i v staro-Řeckých a Římských dob tomu bylo čas od času podobně. Mělo to často praktický důvod. Vládci čas od času zakázaly půjčky na úrok a po čase se zase povolovaly (hlavně v dobách války, kdy je peněz nejvíce zapotřebí), neboť v té době nebyly ekonomiky z pohledu množství tak velké jako dnes a půjčkami na úrok se vyčerpaly veškeré mince z oběhu velice rychlé. Země upadla do deflace podobně jako při velké hospodářské deprese 1929. Neboť když šly akcie dolů, makléři nutily vlastníky, aby okamžitě doplatili svůj dluh jinak akcie bez milosti prodají (a protože hodnota akcií byla na rekordním minimu, vlastník by hodně ztratil). Dluh totiž spočíval v tom, že pokud jsi neměl na koupě akcie v jeho plné hodnotě, stačilo složit třeba jen 10% v hotovosti a na zbylých 90% jsi mohl získat u makléře pomocí půjčky. V té době se to velmi vyplatilo protože hodnota akci rostla horentní rychlostí no neobvyklých výšek. Tedy dokud nepřišel strmý pád. A tak lidi prodávali co mohly aby splatili dluh u makléře, což totálně odčerpalo peníze z ekonomiky. Nejednou byla deflace jako Brno. Nemohl sis ani kopit v obchodě kus chleba, nebylo za co. --Kenjiro995 (diskuse) 22. 12. 2014, 15:54 (UTC)[odpovědět]

S těmi židy to bylo asi jen někdy ne? Nebo jaké finanční operace prováděli Židé ve středověku, když se starali o peníze panovníka (u nás Rudlov II a Mordechaj Maisel, finančník a starosta židovského ghetta) a později o peníze měst, respetive o jejich toky v městech.--Juandev (diskuse) 22. 12. 2014, 16:07 (UTC)[odpovědět]

Ano bylo to složitější a ne jen židů ale i u křesťanů, i přesto že obecně dle svých náboženství nemohl křesťan půjčovat na úrok křesťanovy a žid nesměl na úrok půjčovat židovy, ale židé křesťanům nebo křesťané židům ano. V průběhu dějin se tato pravidla měnila. V jednu dobu to bylo zakázané, jindy povolené nebo zakázané ale tolerované atd. Nejčastější finanční operace středověku ať už šlo o jakoukoliv skupinu či národ či náboženství bylo spravování účtu či seznamu svěřeného majetku nebo směnárenství. Půjčování dle doby a situace (neboť někdy zakázáno jindy povoleno vladařem či náboženskou autoritou) a nebo vybírání daní třeba ve starověkém Římě. Tam na každých několik let (mam pocit že na 4 roky) byl vždy vypsán vladařem tendr a společnost (firma či spolek) který nabídl nejlepší nabídku tak vyhrál právo vybírat v konkrétní provincii daně. Nabídka a poptávka spočívala v tom, že se z vladařem uzavřela smlouva o tom kolik na pevno za to období dají vladaři, a to co dokázaly vybrat z lidí navíc to si mohly nechat jako zisk. Tudíž zaleželo na tom, jak byla daná provincie bohatá a nebo vzpurná. Římané účtovaly do dvou sloupců má dáti a dál. Což se do tak trochu dochovalo i do dnešních dnů. Správa majetku často spočívala buď uložení majetku na dané místo (tedy poskytnutí prostoru pro majetek) nebo jako hospodaření s majetkem, pokud byl vlastník třeba nezpůsobilí (ještě dítě, nebo v jenom případě byl uznám ministrem kůň, a proto měl své lidi i správce kteří pečovaly o správu majetku aby se nerozkutálel a každý dostal zaplaceno a aby se vydělalo, tedy aby se peníze točily). Směnárny měly v starověkém Římě dokonce povinnost měnit mince za jiné mince jiné nominální hodnoty či jinou měnu dle státem, nebo městem stanoveného kurzu a každá účetní operace se musela zaznamenat. Směnárny měly povinnost už tenkrát nechat příslušný úřad nahlédnout do záznamů. Kontroly se ale často prováděli na základě soudního rozhodnutí, pokud si zákazník na práci směnárníka stěžoval a záznamy tak sloužily jako důkaz viny či neviny před soudem. Ale to je zase velmi rozsáhlé téma o kterém se dá hodně napsat. --Kenjiro995 (diskuse) 22. 12. 2014, 16:28 (UTC)[odpovědět]
Pokud jde o to jak to vypadalo ve středověku tak to bylo do určité míry v něčem podobné jako ve starověku. --Kenjiro995 (diskuse) 22. 12. 2014, 16:35 (UTC)[odpovědět]

Zen

Takže zenbuddhisté jsou jako evangelíci. Tradičním buddhistům nejde o získání životní zkušenosti? Řešení bez racionálního řešení, zlomení mysli - to je obvyklá praktika managerských kurzů apod. Otázka je, jestli je to třeba. A co třeba hinduismus?--Juandev (diskuse) 25. 12. 2014, 19:17 (UTC)[odpovědět]

Takže zenbuddhisté jsou jako evangelíci. Tradičním buddhistům nejde o získání životní zkušenosti? Odpověď: Je to z určitého úhlu pohledu možné, neboť i některá evropská náboženství mají v určitém slova smyslu své meditace a svůj přístup k popisu vědomí, ducha či duše, psychických projevů a procesů a svůj filozofický pohled. Nevyznám se však v evropských náboženstvích natolik abych, abych dokázal říci, jestli jsou v tomto bodě a úhlu pohledu evangelíci podobní budhistům. Avšak z evropsko-náboženského pohledu o tématu vnímání a prožívání a meditací pojednává například: (Honzík, 2010; Stinissen, 2007). Za zmínku stojí také Wilfrid Stinissen (2007) uvádí ve své knize "Křesťanská hlubinná meditace" charakteristiky meditativního života, jinak bychiom řekli všímavého přístupu k životu. Záměrně mluvím o všímavosti a uvědomění si a meditacích, protože to má pro prožívání zkušeností velký význam a je tudíž s tímto tématem zásadně svázán. --Kenjiro995 (diskuse) 29. 12. 2014, 13:54 (UTC)[odpovědět]


Řešení bez racionálního řešení, zlomení mysli - to je obvyklá praktika managerských kurzů apod. Otázka je, jestli je to třeba. Odpověď: Ano v současnosti je docela populární manažerské řízení aplikovat dle zásad ZENu, avšak při bližším prozkoumání se vlastně o ZEN nejedná, i když obsahuje tato manažerská filozofie některá fakta o ZENu, jako například techniku zjednodušování atd. Je třeba to brát z rezervou a vnímat jako nástroj, přičemž každý nástroj je zneužitelný. Podobně jako je to v případě nože, ten můžeš využít ke krájení chleba nebo k probodnutí bližního svého. Manažerský ZEN je vlastně využití principů ZENu (respektive zneužitím principů ZENu) pro potřeby manažerů a kurzů. Přičemž se využívá některých principů ZENu k vytvořením iluze, chytrého a lety prověřeného způsobu technik (zhruba 2 500 let), a k navození pocitu a iluze harmonie a rovnováhy. Tedy jen vytváří iluzi ZENu místo toho aby byl ZEN skutečně aplikován. --Kenjiro995 (diskuse) 29. 12. 2014, 13:54 (UTC)[odpovědět]


A co třeba hinduismus? Odpověď: Buddha původně vycházel z života askeze definované hinduismem, zkoušel různé techniky umrtvování těla. Hinduismus vnímá tělo jako překážku, proto se v askezi aplikují formy mučení těla (asi tematicky příbuzné třeba k bičování dle napodobování utrpení Krista), například spaní ve stoje na jedné noze, ležení na posteli z jehel nebo hladovění atd. Hinduisté pokládají tělo de facto za překážku při rozvoji duševních vlastností typu osvícení. Takovéto sebemučení má sice určitý vliv, a je napodobováno do určité míry i v evropských náboženstvích, ale Buddhovi se nelíbilo že účinky jsou jen velmi dočasné a skutečný pocit štěstí vlastně nezískal, pouze jakousi dočasnou náhradu za euforii podobnou štěstí. Proto se rozhodl usednout pod strom buhovník s tím, že bude meditovat tak dlouho dokud toho osvícení nedosáhne. Podle legend tak seděl pod stromem zhruba pět dní. V hinduismu je zakořeněná doktrína a členové tohoto náboženství jsou povinni doktrínu vždy uposlechnout a podřídit se. Hinduistou se člověk může stát jenom tak, že se jako hinduista narodí, nelze k ní oficiálně konvertovat. Takže hinduismus asi nebude úplně to pravé ořechové. --Kenjiro995 (diskuse) 29. 12. 2014, 13:54 (UTC)[odpovědět]


BTW, Osho je zen buddhista?--Juandev (diskuse) 29. 12. 2014, 14:32 (UTC)[odpovědět]

Zajímavý exkurz

Aneb jak to bylo dříve jinde v jiném světě: w:Mingská ekonomika. Jinak sháním nějaké odborníka na čínskou kulturu. Potřebujeme tam doplnit něco do architektury a sochařství mingské kultury. Kdyby si o někom věděl, tak ho tam nasměruj. V podstatě nemáme literaturu na to, jak se to rozděluje (viz diskuse v článku w:Mingská kultura).--Juandev (diskuse) 8. 1. 2015, 17:19 (UTC)[odpovědět]

Čínská architektura (--Kenjiro995 (diskuse) 9. 1. 2015, 15:22 (UTC))

Důležitým rysem čínské architektury (ať už šlo o jakékoliv období) je jeho důraz na symetrii jehož ústřední funkcí je zajištění rovnováhy (myšleno rovnováhy v přírodě a vesmíru a rovnováhy v chodu státu). Již v nejstarším čínském textu I-Ting (I Jing) "Kniha proměn" byly sepsány zákonitosti, pravidla a rituály nebes, země přírody a ročních období. Později se v taoistické filozofii hovořilo o třech centrálních světových elementech, ze kterých vzešly všechny věci, totiž nebe, země a člověk. Vychází z toho, že příroda je velkým vesmírem a člověk malým a že člověk, jako malý vesmír, by se měl s tím velkým shodovat aby tak žil lépe. Neboli k zajištění správného chodu národa je zapotřebí napodobovat tyto velké vesmírné procesy v architektuře, ale i ve zvycích každodenního života. Proto se také často v souvislosti s čínskou architekturou hovoří jako o architektuře "zmenšeného modelu vesmíru".

Za dynastie Tchang byla koncepce "harmonie mezi nebem a člověkem" zakomponována nejen do konstrukce palácových komplexů, ale byli taktéž vytvořeny palácové rituály, jenž se vykonávaly vždy v určený přesný čas a dle stanoveného protokolu. Součástí rituálu bylo vstávání v určený čas, rituál umívání a oblékání a především rituál shromáždění na nádvoří v určený čas, přičemž každý měl určené své místo dle své profese a funkce v paláci. Pomocí těchto rituálů byl kladen důraz na to, aby každý znal své místo na tomto světě a vykonávání rituálu mělo mýt ten efekt, že udržuje rovnováhu ve vesmíru, zabraňuje katastrofám atd. Byl to i chytrý způsob jak dynastie Tchang využívala mentalitu a náboženství lidí k jejich ovládání.

Čtyři vesmírné směry byly základem každé architektonické konstrukce. Architekti k tomu používali mapy, které byly předem vyhotoveny astrologem. Avšak jih byl zakreslen nahoře a sever dole, západ vpravo a východ vlevo. Vchody domů se natáčely směrem k jihu, neboť k poloze Číny na severní polokouli tvořil jich příjemnější klima. V ideálním případě architekt zaclonil zbylé tři nebeské směry. Tím se znemožnilo proudění energie z jiného než jižního směru.

Dle Feng-šuej byli stavby konstruovány tak, aby na jihu leželi údolí a řeky a na západu hory a lesy. Tím byli do architektury vtěsnány i prvky živlů.

Podle tradice měl mít císařský palác 9 999 místností, tedy o jednu místnost méně než mýtický nebeský palác (10 000 místností). Tím že pozemský palác nepřevyšoval počtem místností palác nebeský, se dávalo najevo, že je pozemský palác podřízený tomu nebeskému a tím se taktéž zajištovala rovnováha ve vesmíru ve smyslu "Každý má své místo". Tuto tradici se snažili dodržovat nejen za dynastie Tchang ale i za dynastie Ming v "Zakázaném městě".

Na ochranu před nečasem a nepřízni počasí se umístila na střeše domu čtyři pohádková (mýtická) zvířata jako strážní andělé čtyř nebeských stran. Na severu to byl černý Wen, na jihu rumělkově červený kanárek, na západě býlí tygr a na východě zelený drak.

Větší komplexi, především paláce byly osově rozděleny na levé a pravé křídlo. Obě křídla byla zrcadlově symetrická, aby se tak dosáhlo rovnováhy (podobně jako odrazu na vodní hladině nebo v zrcadle). I když jste pomyslně rozdělily středovou budovu v jeho prostřední ose, získali jste zcela symetrické dvě poloviny.

Budovy měly obvykle sudý počet sloupů v konstrukci, což rozdělovalo prostor mezi sloupy na lichý počet polí.

Na rozdíl od budov jsou čínské zahrady především asymetrické. Tím zahrady získávají přírodnější a přirozenější vzhled. Neboť symetricky rozložená zahrada působí uměle vytvořená. Evropské symetrické zahrady tak vzdávají hold lidskému umu a schopnosti si přírodu podrobit. Zatímco čínské asymetrické zahrady vzdávají hold přírodě a přirozené kráse.

Zatímco pro evropskou architekturu je více typické, že kolem obydlí je volně nezastavený prostor (zahrada), někdy ohraničena i zdí nebo plotem. V Čínské architektuře je zastavěn celý prostor pozemku po jeho obvodu a otevřená nádvoří a zahrady jsou umístěny jako vnitřní otevřené prostory. Tato architektura se detailech a provedení liší dle severní čínské architektury a dle jižní čínské architektury.

Čínskou architekturu lze dělit ne pouze na období ze kterého pochází (z jaké dynastie), ale především jej lze dělit na severní a jižní architekturu. Což úzce souvisí s podnebnými podmínkami, což ovlivňuje nejen jazyk (Kantonština a Mandarínština) ale i kulturu a tím i celou architekturu. Rozdělena jsou i bojová umění na severní školu a jižní školu. Na jihu je dostatek dřeva zatímco sever je spíše kamenitý, nebo obsahuje pouště či stepy. Což se odráží i na užití konstrukčního materiálu a samozřejmě i na ekonomice.

Základy budov jsou tvořeny často vyvýšenou plošinou čtvercového nebo obdélníkového půdorysu. Plošina má různou výšku a vedou k ní schůdky nebo schody (podle výšky plošiny). Plošina je tvořena z kamene nebo zhutnělé zeminy obložené kamenem či keramickým obkladem.

Z plošiny vystupují zapuštěné sloupy a nahoře jsou propojené konstrukcí střechy do výších a stupňů struktur. Každý další stupeň struktury střechy je užší a připomíná v principu stupňovou pyramidu. Sloupy spolu konstrukcí střechy tvoří hlavní nosnou kostru budovy. Není prozatím známo, jak staří čínští stavitelé zvedaly tyto dřevěné nosníky nahoru. Prostor mezi sloupy je vyplněn lehkými dřevěnými panely, které jsou u paláců velmi zdobné a obsahují i otvory vyplněné jemnou bavlnou (nahrazuje funkci okna, stejně jako v Japonsku). Tyto dřevěněné panely tak tvoří samotnou zeď budovy. Pekny sefe!--Juandev (diskuse) 9. 1. 2015, 19:41 (UTC)[odpovědět]

Rada

Stav se, potřeboval bych poradit.--Juandev (diskuse) 10. 1. 2015, 21:12 (UTC)[odpovědět]

Monetární systém a obchod

Tady s kolegou odpůrcem monetárního systámu jsem narazil na zajímavou otázku. Jak starý je monetární systém. V úzském slova smyslu to asi tak staré nebude - odhaduji max konec 19. století.

Ale co ten odporný zvyk vyměňovat si něco za peníze. To snad sahá do Mezopotámie, jak ve svých spiscích píšeš.--Juandev (diskuse) 23. 1. 2015, 17:40 (UTC)[odpovědět]

Uvažuješ správným směrem, "monetární systém" lze vnímat dvojím způsobem a to zaprvé jako označení popis ekosystému peněz a fungování peněz a způsobu jejich užívání a fungování napříč celou historií peněz, ale také za druhé, jako název pro popis moderního fungování peněz. Raději to ale upřesním:
  1. Monetární systém (obecně): Popisuje peníze napříč celou historií užívání peněz v jakékoliv formě. Tedy skutečně spadá i do Mezopotámie. První užití monetárního systému historicky do oblasti Mezopotámie spadá do období 9 000 př. n. l. popřípadě až 12 000 let př. n. l., tedy zhruba bajvočko před 11 000 lety, kdy se jako platidlo používal dobytek. První monetární systém tedy souvisí s počátkem zemědělství a s počátkem domestikace zvířat.
  2. Monetární systém (jako název moderního finančního systému): tady si nesprávně odhadnul, že počátek spadá max do konce 19. století. Jeho vznik ve skutečnosti sahá do 80. let 20. století a formování této koncepce sahá od konce druhé světové války. Pra-vývoj moderní peněžní teorie začíná v 16. století Salamanskou školou, což byly Scholastikové jenž poprvé uvažovali o kvantitativní teorii peněz. Systém částečných rezerv vznikl v Anglii 17. století. V té době stačilo krytí rezervy ve výši 20%. Pra-vývoj moderního peněžnictví šel tedy v ruku v ruce s rozvojem centrálních bank. Ovšem zatím stále nebylo použito pojmu "Monetární systém". Poprvé se termín začal objevovat v 50. až 60. letech 20. století. V té době jej propagoval w:Milton Friedman na svých přednáškách a v různých článcích. Jeho teorie a směr navazovaly na Monetarismus a hovoříme proto v souvislosti s Friedmanem o moderním monetarismu. Monetarismus propagoval především mince jako platidla jeho vázání na drahé kovy a směr se zabýval řešením otázky inflace. Tento směr ovšem slábnul a síla papírových peněz naopak rostla. Poprvé byl termín "Monetární systém" součástí vědecké publikace v díle od Miltona Friedmana (Kapitalismus a svoboda -Capitalism and Freedom – v roce 1962), kde na stránce 59, začíná kapitola s názvem "Uloha zlata v americkém měnovém systému". Vliv monetarismu definitivně skončil až v 80. letech 20. století a v USA vzniká takzvaná pružná měna. Dolar byl svázán s úrokovou sazbou. Důvod byl následující. Pomocí změn v úrokové sazby šlo ovlivňovat hodnotu měny a tedy i částečně inflaci. Do dnešních dnů se tato sazba užívá jako nástroj o ovlivnění inflace. Často se můžete dočíst, že centrální banka nějaké země snížila úrokovou sazbu, nebo že úrokové sazby jsou na svém historickém minimu. Právě vytvoření úrokové sazby byl tím milníkem, kdy vznikl současný moderní finanční systém, jenž nazýváme monetární systém.
  3. Monetární systém budoucnosti: V létě 2014 zavedla evropská centrální banka ECB novinku a to zápornou úrokovou sazbu. Reagovala tak na globální pokles inflace a úrokových sazeb, jenž se v mnoha státech blíží téměř k nule. ECB se proto vytasila z novinkou a poprvé v historii měla úroková sazba zápornou hodnotu. Je možné, že se časem tato novinka rozšíří. Otázka jaký to bude mýt vliv na ekonomiku jsou zatím nezodpovězena, na to je příliš brzy posuzovat co se povedlo a co ne. Existují obavy, že by novinka mohla znamenat v budoucnu finanční tragédii. Na druhou stranu, zavedení záporné sazby uklidnilo trhy a dočasně je stabilizovalo.
Díky, dumám nad tím. Záporný úrok v bance znamená, že musím platit za to, abych tam mohl mít peníze.--Juandev (diskuse) 24. 1. 2015, 19:58 (UTC)[odpovědět]
Experti se dušují, že tímhle směrem se to na majitelích účtu neodrazí a že naopak na tom lidé trochu vydělají. Záporné sazby se týkají sazeb centrální banky a jde o půjčky mezi centrální bankou a ostatními komerčními bankami. Záporné sazby na účtech lidí nejsou prozatím povoleny. Co ale není dnes, může být v budoucnu. Stačí jen škrtem pera, takové pravidlo stanovit. Veškeré nové vytištěné peníze mají banky od centrální banky, která si za to žádá úrok. Stejně tak banky si u centrální banky odkládají nadbytečnou likviditu, nejčastěji na 14 dní, ale lze to i na kratší termín, třeba i na jeden den. U varianty na 14 dní, se jedná o 2 týdenní Repo sazbu, při variantě na jeden den se jedná o diskontní sazbu. Rozdíl je i ve způsobu s nakládáním s penězi u těchto sazeb. Repo sazba slouží taktéž jako nástroj pro stahování peněz z oběhu, banky tak ukládají do centrální banky nadbytečnou likviditu za účelem stažení peněz z oběhu a naopak do oběhu peníze uvolňuje nákupem cenných papíru za Repo sazbu. Banky jsou tak kvůli záporné sazbě nuceny centrální bance za uložení peněz platit a proto jsou finančně motivovány, aby peníze u centrální banky neukládaly ale rozpůjčovaly je. To bude bránit stahování peněz z oběhu, což by zvýšilo inflaci po které bankovní sektor poslední dobu tak touží. --Kenjiro995 (diskuse) 25. 1. 2015, 04:45 (UTC)[odpovědět]
Pokud však kvůli záporné sazbě začnou banky prodělávat, mohli by teoreticky jednoho dne přijít s krokem, že i samotní střadatelé budou muset za uložení svých peněz platit další poplatky navíc. Proč by to lidé v budoucnu dělali? ECB Evropská centrální banka zveřejnila studii, kde uvádí, že svůj účet nemá 58 milionů Evropanů nad 15 let. ECB dále ve studii uvádí, že každý bez ohledu na svou tíživou situaci by měl mít právo na bankovní účet. Ten kdo nemá bankovní účet se potýká z různými problémy a komplikuje to život. ECB také vydala prohlášení, že na základě této studie přemýšlí o vytvoření zákona, jenž by nařizovalo v Evropě, aby každý člověk vlastnil alespoň jeden bankovní účet a to povinně. Tedy i kdyby se jednalo o bezdomovce. ECB to odůvodnila tím, že ze na základě její studie, má každý člověk právo na bankovní účet a proto by toto právo mělo být povinně zakomponováno do zákona. --Kenjiro995 (diskuse) 25. 1. 2015, 04:45 (UTC)[odpovědět]

Tak to je zajímavý, že v krizi není zájem o peníze! Ale u nás snad zájem je, lidi nakupují byty o sto šet a půjčují si na to. Podniky se probouzejí postupně z krize. Jak banky třeba chápou dotace. Řada firem dnes získá peníze z fondů EU, to jednoznačně vedlo ke snížení poptávky po "drahých" penězích bank. Jak se s tímto skokem ten sektor srovnal?

Bankám obecně to nevadí, vadí to bankám lokálním, protože peníze nepochází od nich. I ty peníze na dotace EU se tu neobjevili jenom tak, nechala je vytisknout ECB. Vadí to v tomto smyslu bankám v místě užití dotace, protože si jsou v takovém případě konkurenti, ale i přesto jim to vlastně nevadí tolik. Ve své podstatě to je uzavřený a spolupracující ekosystém. Zájem o peníze je pořád, ono kolísání zájmů o nové peníze v podobě půjčky a kolísání inflace (respektive jeho klesání), dle teorie zapříčiněné například nízkou kupní sílou (což je logické, když lidé nemají peníze tak si nemohou jenom tak dovolit utrácet a půjčka v takovém případě problém neřeší pouze ho oddaluje a prohlubuje). Současná ekonomika je velice citlivá i na nepatrný pokles kupní síly, neboť ukazatele jsou vlastně jen dílčím kouskem skládačky, a představují pouze přírůstek zrychlení nikoliv celé vysoké číslo. Například inflace, pomineme-li její zkreslenou výslednou hodnotu (neboť výpočty pomocí spotřebních košů a dalších technik neukazují celou pravdu ale pouze viditelný průměr) je pokud jej někdo bude počítat od roku 1918 do dnešních dnů orientačně až 4 000%, což znamená že ceny od první republiky stouply minimálně orientačně přibližně 40x o proti počáteční hodnotě. Přesto je vlastně díky skreslení inflace pravděpodobně ještě mnohem vyšší. Například průměrný plat oproti roku 1918 je větší 100x tedy větší o 10 000%. Konkrétně průměrná mzda dělníka v roce 1918 byla 135 Korun až 260 Korun, k druhému čtvrtletí 2014 dle hodnot statistického úřadu to činí 25 500 KČ. Inflace ve své podstatě zatím neklesá je vysoká až dost, ale výrazně zpomalila se rychlost jakou inflace roste. --Kenjiro995 (diskuse) 25. 1. 2015, 12:23 (UTC)[odpovědět]
Vytiskla je ECB? To zní jako v USA vytiskla je FED. Já myslel, že ty dotační peníze jsou peníze, které reálně máme, nebo, že jsme schopni je mít. Snad to není stejný systém jako v USA?!
Ano vytiskla je ECB, ale raději to tedy upřesním. Samozřejmě žádná banka peníze netiskne, ty tiskne příslušná tiskárna cenin a cenných papírů k tomu vybavená a která k tomu má příslušné oprávnění. Samotná eura se ale tisknou v různých členských zemí která přijala euro, na to dohlíží centrální banka daného státu, ale je vázána pravidly a nesmí si je tisknout jak chtějí (tedy pokud nepodvádí a omezení prostě neobejdou), ovšem ta pravidla stanovuje ECB. Evropská centrální banka řídí, rozhoduje a uvaluje kvóty, kolik toho která země může vytisknout. Tedy proto to zjednodušené tvrzení že ECB tiskne eura, ECB ačkoli není přímo u toho tak tisk eura řídí. Dle Květa Pohlhammer Lauterbachová - Publikováno: 04.03.2014 14:24 v on-line článku s názvem "Italská centrální banka tiskne nepovolená eura", je popsáno, jak Italská centrální banka nerespektovala neřízení EU a Evropské centrální banky a tiskla větší množství peněz než ECB povolila. Nyní k tomu odkud se berou peníze do fondů EU. Základní myšlenkou je, že do fondů přispívají členské státy, dle určité významnosti daného státu (myšleno spíše z ekonomického pohledu). Největší část peněz do fondů tedy jde jako euro. I když jej dají státy jako část svého přebytku ty bankovky přeci jen musel někdo vyrobit. A výrobu bankovek eura vlastně řídí ECB jak jsem vysvětlil výše. Každé peníze i ty které nejsou eurem, které reálně máme, se tu museli nějak ocitnout, být nějak vyrobené. Rozřešení otázky je tedy zodpovězeno sledováním toku peněz.--Kenjiro995 (diskuse) 25. 1. 2015, 16:55 (UTC)[odpovědět]
No jo, ty to tu líčíš jako samozřejmost - provázanost. A proč tedy to řada lidí odmítá přijmout. Proč by mi měl krach bankovního sektoru ovlivnit cenu rohlíku. Jsou to firmy jako firmy, a když krachují firmy jednoho sekoru, proč by se to mělo dotýkat sektoru jiného?! Pokud pekaři, dopravci a prodejci jsou v zisku, nepotřebují peníze bank a mohou přeci udržovat stále stejnou cenu rohlíku.
Ano zjednodušil jsem to, proto to mohlo vyznít nejasně. Na otázku, proč by měl krach bankovního sektoru ovlivnit cenu rohlíku lze odpovědět. Dnes jsou sektory a odvětví firem velmi provázané, asi většina firem potřebuje energie, jako jsou elektřina, voda, benzín a některé firmy i nějaké služby. Některé firmy potřebují své dodavatele. Ale uvažujme na chvíli, čistě hypoteticky, že tu máme i segmenty, které jsou naprosto nezávislé. Ale jistě budou mnozí souhlasit, že mnoho podnikatelů (i jiných lidí samozřejmě), mají své peníze na účtech a účty spravují banky. Pokud krachne bankovní sektor, spousta lidí se nedostane k penězům. Banky budou zavřené, bankomaty nebudou vydávat peníze. Je asi jasné jak taková situace ovlivní cenu rohlíku. Takový případ se stal například v Řecku a s eurem to pěkně zamávalo.
Ach ta inflace, to je taková mantra. My když jsme měli na ZŠ historii a probírali německou deflaci, tak jsem si říkal, že by to bylo fajn mít mírnou deflaci. Teď ji v ČR zase máme a já jsem zase happy. Za svoje peníze si mohu díky deflaci dovolit více povyku. Proto nechápu, proč chtějí všichni inflaci, proč se tvrdí že s inflací lidé více utrácejí (to mě připadá jako blbost). Jestli se to nemyslí z úhlu pohledu podnikatele. Protože lidé utrácejí mín, protože je to míŇ stojí?
Ano, banky a různí specialisté (často bankami placení), v jednom kuse zdůrazňují inflaci jako strašáka a stejně tak deflaci. Jak už jsem vysvětloval někde výše, inflace je ve skutečnosti větší než si lidé uvědomují, i když inflace zpomaluje a přechází do deflace pořád tu je celková hodnota a tou je velká inflace. Trocha deflace a tedy i toho zlevňování neuškodí. Banky argumentují tím, že se bojí, aby se to nestalo trendem, aby deflace nepokračovala a nebyla příliš velká. Ale to nyní vlastně nemůžou vědět, takže vlastně tím lidi straší. Deflace by byla problém, pokud by byla skutečně výrazná a v oběhu najednou nebyly peníze. Pravda i bez peněz může ekonomika fungovat, lidé by se adaptovaly tak jako si poradili například v Řecku, přičemž tamní obchodníci vytvořily svou vlastní měnu a formu barterového obchodu. Ale přechodné adaptační období, bylo rozhodně kruté. Je to spíše o tom, že všeho moc škodí. Tedy věci tak nějak fungují když existuje rovnováha a ne přímo extrém. Já jsem taky jinak spokojen, že je něco levnější, kéž by bylo levnější i více. --Kenjiro995 (diskuse) 25. 1. 2015, 16:55 (UTC)[odpovědět]
Na druhou stranu pokud klesá hodnota peněz a roste plat dělníka, tak by lidem nemělo být tak špatně. Jde v případě běžných FO nepodnikajících pouze o to, jaký je rozdíl mezi jejich výdaji a příjmy. Většina FO bych řekl, že má vyšší výdaje a nižší příjmy - stačí se jen podívat kolik bilonů korun je na běžných účtech, nebo kolik lidí si může dovolit kupovat byty do foroty.
Ano, příjmy jsou obecně většinou nižší než výdaje, které jsou naopak větší, o tom jsem vlastně hovořil, že klesá kupní síla, možná jsem byl jenom nepochopen protože existuje dvojí pojetí toho co je to kupní síla. --Kenjiro995 (diskuse) 25. 1. 2015, 16:55 (UTC)[odpovědět]
To jsem asi v blbém sektoru, protože v mém sektoru stále platy nerostou. Můj sektor není ani moc ovlivněn ekonomikou ČR, ale ekonomikou jiných zemí a ta je furt bídná, nebo se bídnou stává (Rusko). Překvapilo mne, že začali růst platy - jako kvůli nízké inflaci, nebo že firmám se začalo zase dařit a tak si mohli dovolit růst platů. V mém sektoru se nedaří a tak platy zůstávají na výši roku 2009. To byl docela problém v krizi, ale nyní když je deflace, tak jsem vlastně rád. Pokud by se začala zvyšovat inflace, tak nebudu rád, protože za těch 5 let jsem příšerně zchudnul.
Ano je to pořád špatné, lidé spíše chudnou. Inflace nezmizela a dokonce pořád roste jen pomaleji. Proto proces chudnutí neskončil. Je vhodné chápat proto rozdíl mezi rychlostí a zrychlením, jsou to dvě rozdílné veličiny. To je ale odpověď o chudnutí ve vztahu s inflací a deflací. Chci tím říci, že to je jen část problému. --Kenjiro995 (diskuse) 25. 1. 2015, 16:55 (UTC)[odpovědět]
Jedna věc je tedy inflace, druhá věc je státní dluh. Slýchávám tady dva proudy. Jeden říká, že to je samozřejmá součást, že pokud to má nějak šlapat, tak bude vždycky dluh. Jiná říká dluh potírat. Ale ono se státem to bude jako s firmou či FO podnikajícím - jsou i dobré dluhy.--Juandev (diskuse) 25. 1. 2015, 13:34 (UTC)[odpovědět]
Ani jeden ze směrů není správný. Tedy teoreticky dobré dluhy existují. Půjčka podporuje růst firem. Stejně tak půjčit si od souseda vrtačku je jistě levnější variantou než si ji přímo kupovat. Ovšem peněžní systém nefunguje a není sestaven správně. Půjčky jsou přímo součástí měnového systému a jsou je na půjčkám přímo postaven. pokud by všichni splatily své dluhy, tak by z oběhu zmizely peníze a samozřejmě opačný problém tedy velké zadlužování taky není řešením, ale to už se vlastně opakuju z jiné diskuze. --Kenjiro995 (diskuse) 25. 1. 2015, 16:55 (UTC)[odpovědět]
Tak systém je nastaven přirozeně. Proč by se měl přenastavovat jinak. Jen proto, že si část ekonomů myslí, že takto je to špatně? Určitě se najdou i tací ekonomové, kteří řeknou, vzniklo to přirozeně a tak to nechme. Situace se upraví až v momentě, kdy to způsobí nějakou vážnou obtíž.--Juandev (diskuse) 25. 1. 2015, 17:40 (UTC)[odpovědět]

A jiná věc je asi třeba Španělsko. Když jsou ty lidi neakční, tak se nedá čekat, že by se tam vyhrabali z krize a tak si nebudou ani půjčovat, protože konec krize v nedohlednu (Španělé jsou vůbec kapitola sama pro sebe - viz jejich přístup k bohatství - ale to si nechme na jindy) - takových jako španělé je více. Přeci ECB neočekává, že "monetární systém" bude fungovat stejně pružně ve všech zemích. Není to přecijenom o penězích a zákonech ale je to o mentalitě lidí a jak víme bohatý sever (je zde zima lidi se museli více hýbat a snažit) a chudý jih (je zde teplo, více stromů s jídlem a ve vedru se těžko dělá).

To je vůbec otázka, kdo přišel z představou - pár let je budem financovat a oni pak budou platit zpátky do společné kasy. Snad né Němci, proboha! Dyť se ukázalo - ve východním Německu, že platit socialistům a původním socialistům je totálě demotivující ve smyslu budování nějaké akční ekonimiky. Určité pozitivum pro rozvoj to mělo - dnes je vidět rozdíl, když se přejíždí hranice mezi EU (třeba Srbsko-Maďarská hranice) hlavně v infrastruktuře, ale k čemu to je, když to pak ta zemně neumí využít. U nás nadáváme na chybějící infrastrukturu - teď třeba nejnovější problém je, že veškerá osobní dálková a možná doprava nás začne ve směru Berlín-Vídeň-Budapešť objíždět přes Německo, protože to bude rychlejší. Na druhou stranu ve Španělsku postavili vše ale nyní z toho nedokážou těžit! (já bych jel podnikat do Španělska hned - je tam teplo a je tam infrastruktura)--Juandev (diskuse) 25. 1. 2015, 09:56 (UTC)[odpovědět]

Informatika pro kombinované lyceum

Omlouvám se, teprve se zpožděním jsem Vám odpověděl v diskusi k našemu projektu. --Mmh (diskuse) 23. 1. 2015, 23:31 (UTC)[odpovědět]

Ráj

Zabrousil jsem do článků a semitských jazycích na anglickou Wikipedii a říkám si, že v té Mezopotámii musel být ráj - ne bordel jako dnes. Taková první civilizace. Koukám, že ta kanánština (ze které vznikla hebrejština je skutečně umístěna do prostoru Sinajského poloostrova až judei a spekuluje se, že i akkadská větev obývala onene prostor a teprve kolem roku 3 tis. př. n. l. se přesunuli na východ. V tý době jsme se tady v Evropě píchali klackem dozad.--Juandev (diskuse) 4. 2. 2015, 09:34 (UTC)[odpovědět]

Pokud tím myslíš "ráj" jako výraz pohody, klidu, dostatku a míru či něco v tom smyslu, tak bych řekl, že je to dost idealizovaný nepřesný popis té doby. Pokud to myslíš hlavně jako porovnání tehdejší doby s dnešní dobou toho území, tak nejspíše máš z určitého pohledu pravdu. Nicméně i v té době existovaly války, Kananejce a Filištíny vyhnaly a masakrovaly Hebrejci atd. O oblast měly zájem také Chetité a Egpťané, později Asyřané, Peršané atd. Chci tím říci, že nejspíše tam existovala i období blahobytu a míru, ale určitě tam existovala i období válek, masakru a hromadného vyvražďování. Ale máš pravdu "... jsme se tady v Evropě píchali klackem do zad", neboť kultura a technologie byla na území blízkého východu poměrně rozvinutá oproti Evropě, tedy aspoň dle současných oficiálních archeologických nálezů. Přibližně 3 000 př. n. l. se oficiálně objevuje na blízkém východě (Mezopotámie a přilehlé oblasti) metalurgie (zpracování železa), do Evropy se dostalo později. Tehdejší vládci dokonce často nebyly absolutními vládci jak se mnozí domnívaly. Akáďané, Babyloňané i Chetité vládcovu moc omezovaly něčím co by se dalo nazvat dvoukomorovým systémem. Tedy existovaly uskupení typu rady nebo shromáždění a vládce musel žádat o svolení v některých věcech. Existovaly různé varianty tohoto dvoukomorového systému vlády nebo spoluvlády chceš-li. Jeden druh vládní komory (rady) hlídal, aby vládce netrestal a nezabíjel své příbuzné. Jiný druh komory tvořený především z generálů a jiných vojenských vůdců dané země, rozhodoval o tom jestli bude nebo nebude vyhlášena válka. Existovala i veřejná shromáždění lidu, která měla dokonce právo vládce kritizovat, ale pouze v době míru, v době války bylo takové jednání protiprávní. Akáďané dokonce v eposu o Gilgameši popisují, jak tento Urukcký král žádal tato různá shromáždění a rady, když chtěl vytáhnout s armádou do Libanonu. Nejdříve Gilgameš předložil svou žádost radě starších, kteří žádost odmítly. A poté předložil žádost shromáždění lidu a nechal o tom hlasovat, i v tomto případě byla žádost zamítnuta a tak z tažení sešlo. V určitém úhlu to lze tedy označit za ráj, nicméně válčení bylo tak nějak prakticky všude, kde lidé zemi osídlily. Technologická převaha, výší kultura, nebo demokracie atd. není zárukou spravedlnosti ani zárukou snadného živobytí. --Kenjiro995 (diskuse) 4. 2. 2015, 12:50 (UTC)[odpovědět]

Aha, díky za exkurz do teplé Evorpy. Já když jsem to v Berlině v muzeu viděl, tak jsem si to nějak idealizoval.--Juandev (diskuse) 5. 2. 2015, 19:33 (UTC)[odpovědět]

Matematika a lingvistika

Teď jsem narazil na zajímavé video. To ale byli lišáci ti Východniary!--Juandev (diskuse) 5. 2. 2015, 20:35 (UTC)[odpovědět]

Hebrejština

Tak podle této diskuse se zdá, že i hebrejština se normálně píše bez souhlásek.--Juandev (diskuse) 10. 2. 2015, 10:05 (UTC)[odpovědět]

Ano je to tak, důvod je jednoduchý. Hebrejské písmo patří mezi semitská písma a proto mají mnohé společného s Fénickým písmem, Řeckým písmem nebo latinou. Historici a archeologové na to plus mínus říkají zhruba toto: Fénické písmo je prvním známým hláskovým písmem, obsahuje 22 souhlásek, nezná však znaky pro samohlásky. Písmo se stalo populární díky svému zjednodušení na pouhých 22 znaků, oproti ostatním písmům té doby. Bylo jednoduší než písmo Egyptské, Sumerské nebo Akkadské atd. Proto se nápad ujal a rozšířil do ostatních semitských písem.


Fénické písmo


Vývoj hebrejského písma
Moderní kvadrátní písmo Moderní kurzíva Raši Aškenázské písmo, 12. stol. Stam Aramejské kvadrátní písmo Kenaanské (fénické) písmo
jméno význam znak přepis číselná hodnota
alef býk א 1 Aleph
bet dům ב b, v 2 Beth
gimel velbloud ג g 3 Gimel
dalet dveře ד d 4 daleth
he okno ה h 5 he
vav hák ו v 6 waw
zajin meč ז z 7 zayin
chet plot ח ch 8 heth
tet had ט t 9 tet
jod ruka י j 10 yod
kaf pěst כ ך k, ch 20 Kaph
lamed ostruha ל l 30 Lamedh
mem voda מ ם m 40 Mem
nun ryba נ ן n 50 Nun
samech podpěra ס s 60 Samekh
ajin oko ע 70 Ayin
pe, fe ústa פ ף p, f 80 Pe
cade udice צ ץ c 90 , Sade
kuf týl ק k 100 Qof
reš hlava ר r 200 Resh
šin, sin zub ש š, s 300 Sin
tav kříž ת t 400 Sin

Řecké znaky:

Písmeno Název Výslovnost Odpovídající fénické
písmeno
Transkripce do latinky
řecky česky humanistická
(Erasmova)
novořecká klasická

(Starověké Řecko)

novořecká
Α α ἄλφα alfa IPA: [[a] [aː]] IPA: a Aleph alef a
Β β βῆτα beta IPA: b IPA: v Beth bet b v
Γ γ γάμμα gama IPA: g IPA: ʝ před IPA: nebo IPA: i; jinak IPA: ɣ Gimel gimel g g, j
Δ δ δέλτα delta IPA: d IPA: ð Daleth dalet d
Ε ε ἒ ψιλόν epsilon IPA: e IPA: He he e
Ζ ζ ζῆτα zéta IPA: zd, později IPA: IPA: z Zayin zajin z
Η η ἦτα éta IPA: [[ɛː] ([h])] IPA: i Heth chet é i
Θ θ θῆτα théta IPA: IPA: θ Teth tet th
Ι ι ἰῶτα ióta IPA: [[i] [iː]] IPA: i, IPA: j Yodh jód i
Κ κ κάππα kappa IPA: k IPA: c před IPA: a IPA: i; jinak IPA: k Kaph káf k
Λ λ λάμβδα lambda IPA: l IPA: l Lamedh lámed l
Μ μ μῦ IPA: m IPA: m Mem mem m
Ν ν νῦ IPA: n IPA: n Nun nún n
Ξ ξ ξῖ ksí IPA: ks IPA: ks Samekh sámech x x, ks
Ο ο ὄ μικρόν omikron IPA: o IPA: Ayin ajin o
Π π πῖ IPA: p IPA: p Pe pe p
Ρ ρ ῥῶ IPA: r, IPA: IPA: ɾ Resh reš r (ῥ: rh) r
Σ σ
ς (koncové)
σῖγμα sigma IPA: s IPA: s Shin šín s s
Τ τ ταῦ tau IPA: t IPA: t Taw taw t
Υ υ ὒ ψιλόν Ypsilon IPA: [([u]) [y] [yː]] IPA: i z Waw waw y (mezi souhl.) y, v, f
Φ φ φῖ IPA: IPA: f původ nejasný f f
Χ χ χῖ chí IPA: [[kʰ] ([ks])] IPA: ç před IPA: a IPA: i; jinak IPA: x ch ch
Ψ ψ ψῖ psí IPA: ps IPA: ps ps
Ω ω ὦ μέγα omega IPA: ɔː IPA: ó o
Hebrejský text Gn 1, 1 (Kral, ČEP) zapsaný kvadrátním písmem jen pomocí konsonantů (nahoře) a stejný vokalizovaný text (dole)

Hebrejské písmo tedy původně určené pouze pro náboženské účely neobsahovalo samohlásky. Ty byli přidány později pomocí teček nebo dalších zástupných znaků. Ze začátku to totiž nevadilo, protože byli hebrejské texty zaměřené na náboženství (tematická monotónnost) a užívali se často dokola některé populární fráze (citáty a fráze z náboženského textu - věřily že text pochází přímo od boha). Takovéto texty vykazovali nízkou entropii, byly svázány často se opakujícími vzory a tím vytvářely pravidla a systém. Později, když byl text rozmanitější už určité problémy vznikali, bylo tedy nutné počítat i se samohláskami a později i s dalšími znaky a rozlišovaly. --Kenjiro995 (diskuse) 10. 2. 2015, 15:41 (UTC)[odpovědět]

Baňky

Zdá se, že většina bank se snaží peněz sbavit (nebo možná vidělat) - viz nízké úrokové sazby a různé přemety, ale třeba taková ING má zájem o moje peníze. Co to?--Juandev (diskuse) 17. 2. 2015, 18:11 (UTC)[odpovědět]

Vlastně se dá říci, že oba přístupy spolu souvisí. Aby se mohla banka zbavit peněz (půjčit peníze někomu), musí je nejdříve mít. Jednou z možností jak peníze banka získá, je že si je půjčí od centrální banky, která je nechala vytisknout. Nicméně druhý způsob jak můžou banky získat peníze je, že jim je tam samy dáme. Vlivem zavedení bankovnictví částečných rezerv, využívají banky takzvané multiplikace peněz (multiplikačního efektu tvorby peněz). Pravidla bankovnictví částečných rezerv říkají, že banka si musí držet určitou částku peněz v bance. Zbytek může rozpůjčovat. Aby nedošlo k runu na banku (kolapsu banky z vybírání peněz, popřípadě z hromadného vybírání peněz), centrální banka tak komerčním bankám prostředky půjčí. Ovšem peníze které někdo bance vrátí nebo je prostě daruje, může dál v určitém poměru rozpůjčovat, protože se jim zvýšil kapitál ale držet na určité si musí jen určité procento z celkového kapitálu. V článku na wikipedii w:Bankovnictví částečných rezerv je tento multiplikační efekt popsán. --Kenjiro995 (diskuse) 17. 2. 2015, 18:27 (UTC)[odpovědět]

OK, takže pokud chci peníze vydělat, tak je buď sbírám si je půjčuji od lidí (a za to mají slušný úrok), nebo od CNB (a za to má úrok CNB). Jelikož mi CNB dává nějaký úrok X, měl bych já jako banka okamžitě s těmi penězmi začít vydělávat x+provozní náklady RPSN+zisk. Jednou z cest je půjčování lidem/firmám.

Kdežto strategie ING je asi primárně sbírat od lidí. Pokud je běžnej zisk finančních operací baňky 6 a víc procent, pak se jím vyplatí dát člověkovi 3 %. Otázka je proč sbírací baňky také mají nízké úroky. Jak CNB ovlivní svoji úrokovou sazbou banky, které sbírají přímo od lidí?--Juandev (diskuse) 17. 2. 2015, 19:12 (UTC)[odpovědět]

Float

Jinak furt se mi ne a ne vrýt do hlavy ten float.--Juandev (diskuse) 17. 2. 2015, 19:12 (UTC)[odpovědět]

Sazba Float (plovoucí) a sazba Fix (od slova fixovat, fixace) jsou dva druhy úrokových sazeb, obvykle využívaných u Hypoték ale teoreticky je lze využít všude tam kde existují úrokové sazby (procenta z nějaké částky).
  • Sazba FIX - Podle obvyklé praxe se úroková sazba mění v delších (fixačních) obdobích. Sazba se tedy po určité období nemění (zůstává fixována dle dohody/smlouvy), nejčastěji na rok, 3 roky, 5 let, 10 let. Pokud se za toto období zvýší inflace, přesněji řečeno pokud ČNB zvýší úrokové sazby, tak lze vlastně ušetřit. Protože dle smlouvy se úrok hypotéky nezvýší (zůstane fixován po celé období). Ovšem trend je v současné době jiný, ČNB své sazby spíše stahuje dolů a ve většině zemí (kromě válek zmítaných zemí)jsou úrokové sazby centrálních bank na historických minimech a mají tendenci spíše klesat. Jinak řečeno dle současného stavu, ten kdo uzavře hypotéku či úvěr dle sazby FIX prodělá, zaplatí na úrocích víc.
  • Sazba FLOAT - Je plovoucí sazbou, to znamená, že sazba se mění každé krátké období, například každý měsíc dle aktuálního stavu sazeb ČNB. Pokud tedy úroková sazba ČNB klesá, klesá i úroková sazba hypotéky nebo úvěru. Jinak řečeno, pokud sazby ČNB klesají, dlužník na úrocích zaplatí méně, ale pokud úrokové sazby ČNB stoupají, dlužník zaplatí více, ovšem co je důležité, i tak zaplatí méně než při fixované sazbě. Důvodem je způsob jak v takovým případě obchodní banka půjčuje od centrální banky. Obchodní banka si je půjčuje v sazbě která se může měnit každý den. Dále je bráno v úvahu i procento které chce obchodní banka vydělat, a započítává se taktéž úrokový polštář (jakási sleva), že by ČNB přeci jen zdražila. Principiálně je tedy plovoucí sazba vždy levnější než fixovaná. V praxi se však úroková sazba vůbec nemusí měnit každý měsíc ale třeba až za rok, protože ČNB ponechala úrokovou sazbu nezměněnou (tudíž se pak nezměnila ani plovoucí sazba) --Kenjiro995 (diskuse) 19. 2. 2015, 14:57 (UTC)[odpovědět]
Ty důvody proč float je lepší na ušetření furt nechápu. Dneska jsou ty úroky hrozně nízko a nedá se předpokládat, že budou klesat, maximálně budou stagnovat, ale v dlouhodobém horizontu budou spíš stoupat. Pak je otázka jestli, když se to rozpočítá na 15, 20 a 25 let, tak je výhodnější si fixovat po 5ti letech (a co když na konci fixace je nevýhodný úrok?) nebo jet jakýmsi floatem, který pružně reaguje. Předpokládám, že u těch floatů bude nějaká horní hranice dána ve smlouvě (nebo spíš procento) přes které ten úrok nejde nahoru. Respetive jde nahoru, jen když to dá nahoru ČNB. čili já bych ten úrok u floatu viděl tak, že je to %, které určí banka, plus aktuální úrok ČNB. Ve smlouvě se zřejmě zakotví, maximální výše RPSN. Takže výkyvy tam budou, ale extrémní zvyšování a pokles jen v případě změn z ČNB.
A podívejme se na to i z druhé strany z úhlu pohledu banky obchodní. ČNB určí a oni nastaví úrok. Teoreticky mohou prodělat i oni, pokud ČNB úrok ještě zvýší. Když je to float, tak je to pro B výhodnější, protože to zákazníkovi mění na základě aktuálních požadavků. Čili na floatu banka neprodělá, protože je vždy nad úrokem ČNB.
Zajímavá by byla ještě třetí možnost, že se banka neřídí úrokem ČNB, nebo že jde úrok ČNB do mínusu. Což jsem zaregistroval ve Švýcarsku, ale tam to OB dělali pouze pro běžné účty (což popravdě nevím jaký je rozdíl mezi poplatky za vedení účtu a mezi tím, že to platím nějakým procentem ze zbytku) a tuším, že to nedělali pro jiné produkty. Předpokládám, že problém byl v tom, že mají moc peněz a už nechtějí víc, respetive, pokud tam někdo hodí peníze (neb švýcarské banky jsou známé) tak ať si za to zaplatí a banka je ráda, že vidělal. Protože víme, že když je v bance moc peněz, tak to je vlastně důsledek. Problém je že tyto peníze nevidělávají. Takže pokud má být v bance více peněz, tak ať alespoň vidělávají - hezký krok, pokud těm nebohým zákazníkům a jejich účtům v řádech miliony šílenců dali třeba úrok 3 %.
Jina věc je záporný úrok regulátora trhu. Myslím si, že ECB nebo ČNB je v podastatě jedno kolik mají peněz. Jejich cílem není vidělávat, ale stabilizovat případně povzbudovat finanční trh. Nevím jak to funguje se zápornou sazbou ECB, ale vezmu-li si hypotetickou zápornou sazbu ČNB. OB si bude chtít od ČNB půjčit, ČNB jí ještě zaplatí úrok. To je pro OB také výhodné. OB je přeci jedno, jestli má ty prachy od FO a PO (viz švýcarský model) nebo od státu. Otázka je, jestli tím stát něco docílí? Chápu to tedy tak, že cílem státu je, aby se peníze hýbali sem a tam, aby si domácnosti a firmy půjčovali, protože když si budou půjčovat, tak je předpoklad, že budou i nakupovat a to rozhýbe hospodářství. Firmám se bude dařit a lidé budou happy. Čili vlastně finanční sektor, je nástroj pro ovlivňování trhu. Mezi námi já bych si dovolil představit i jiné hypotetické nástroje pro ovlivňování trhu - protože je to hlavně o psychologii a jsou působky, které působí více na psychologii, než úroková sazba:-)--Juandev (diskuse) 20. 2. 2015, 11:38 (UTC)[odpovědět]
Je to vůbec zajímavý. Dřív člověk bojoval o přežití s přírodou a potřeboval si sehnat dost potravy. Boj o přežití přetrval, ale nyní už netlačí příroda, ale vlastní společnost a jednotlivci. Potravy už je dost, nyní je nedostatek peněz. Ještě nedávno si mohl člověk jídlo vypěstovat, což rychle s různými vlnami migrací do měst upadlo. Čili je to dost genetický šok, přejít tak rychle od pěstování k jinému způsobu - "hledání" peněz. Navíc je na snadě, že nás tu ještě v té adaptaci zdržel komunistmus, kde peníze nehráli roli. Za totáče jsme si sboží mohli vyměňovat třeba za výčka od piva.--Juandev (diskuse) 20. 2. 2015, 16:16 (UTC)[odpovědět]
Vlastně jsi většinu z toho pochopil. Ono se to vlastně podobá spekulaci (podobně jako spekulaci na trhu), výhodnost skutečně z té největší části závisí na sazbě ČNB, z dlouhodobého hlediska je trend obtížněji předvídatelný, obecně platí, že čím delší smlouvu uzavřeš, nebo na čím delší období změnu v úroku uzavřeš chceš-li, tím méně je výsledek předvídatelnější. Zjednodušeně řečeno, vybrat si vhodnou sazbu je forma finanční spekulace (za toto tvrzení by mě nejspíše jiní finanční profesionálové pranýřovaly), kde jeho riziko je přímo úměrné délce smlouvy a náhodnosti změny politiky ČNB. --Kenjiro995 (diskuse) 20. 2. 2015, 17:39 (UTC)[odpovědět]
Nyní k tomu proč by měl být Float obecně výhodnější a to stručně. Zjednodušeně se dá říci, že na sazbu mají vliv tyto parametry (neboli se skládá z těchto položek):
  • Aktuální sazba ČNB
  • Marže obchodní banky, která dává úvěr či hypotéku
  • Finanční polštář (forma slevy)

Teoreticky tak můžou nastat dvě situace:

  1. Obchodní banka vede strategii výhodného úvěru - potom nastavuje Marži tak aby méně vydělala a uplatňuje finanční polštář. Důsledkem toho je, že je úvěr vždy výhodný ať už sazba ČNB stoupá nebo klesá. Připomíná to spojování cen elektřiny a plynu, kde je určitá výhodnost smluvně na určité období zaručena.
  2. Obchodní banka neusiluje o nabídnutí levnějšího úvěru - v takovém případě se drží své filozofie a své sazby a jak je počítat nemění (je konzervativní) a spíše jen kopíruje velikost změny sazby ČNB. Taková strategie je více výhodná pro banku než pro dlužníka (zákazníka banky).

Závěr: Výhodnost sazby Float zásadně určuje strategie ČNB, a v určité míře i strategie samotné obchodní banky. Všeobecná výhodnost sazby Float je pouze teoretická a v praxi se proto nemusí vůbec projevit. Záleží na tom jak je konkrétní produkt od konkrétní banky nastaven. --Kenjiro995 (diskuse) 20. 2. 2015, 17:39 (UTC)[odpovědět]

Zastydlá diskuse

Zde to trochu začalo váznout, možná by to pomohl rozhýbat třetí názor? Vidím, že jste dosti aktivní, Vaše příspěvky docela kvalitní, proto bych považoval Váš názor za přínosný. Samozřejmě, pokud se chcete věnovat jen svému výzkumu a nezabředávat do komunitního dění, nemusíte na toto pozvání reagovat ;-) --Kusurija (diskuse) 21. 2. 2015, 10:37 (UTC)[odpovědět]

Krátkodobé investice

Oběhl jsem pár banka zjistil, že nemají nic na zhodnocení v řádech týdnů až měsíců. Nicméně mne zajímalo, kolik tam člověk musí dát a jaké jsou úroky. Nevíš o tom něco?--Juandev (diskuse) 24. 2. 2015, 15:45 (UTC)[odpovědět]

Lidé často vnímají pojem investice všeobecně jako něco do čeho dají peníze co se jim po čase vrátí i s nějakým tým úrokem nebo částkou navíc. Bankovnictví však rozlišuje mezi spořením a investováním, zatímco běžný člověk to vnímá jako jedno a totéž. Což je třeba brát v komunikaci z bankou v úvahu. Klasické spoření je na ústupu a vytlačují jej investice.
  • Spoření - Nové vkladní knížky, tak jak je znali hlavně naše babičky a možná některé maminky se již nevydávají. Spíše se užívá termínovaných vkladů což je zjednodušeně bankovní účet, kde lidé odkládají své přebytky (neboli si spoří) a za určité období je jim připsán úrok (peníze navíc). Dále existují specializované spořící produkty, se státní podporou jako například stavební spoření nebo penzijního připojištění. Výhodou spoření je v tom, že je zajištěn zisk ze spoření (tedy nějaký ten spořící úrok a u specializovaných i státní příspěvek). Takže pokud daný finanční ústav vyloženě nezkrachuje je zisk zaručen, avšak zisk je většinou velmi malý (od 0,05% do 2,25% v bankovním sektoru). Nebankovní finanční ústavy často slibují více, týká se to například různých fondů a kampeliček. Pokud nabízejí k zhodnocení větší procenta (od 3% a více) například 10%; je třeba se dobře podívat proč tak činí. Obvyklým důvodem vysokého procenta zhodnocení vkladů je kombinace spoření a investování a často spojené s dlouhou dobou (dlouhodobé spoření).
  • Investování - obecně to lze chápat jako vložení prostředků do nákupu cenných papírů (dluhopisy, státní dluhopisy, deriváty, akciový trh, komoditní trh), jinak řečeno jde o obchodování s určitým rizikem, a zisk proto není zaručený ale spekulativní. Investování však často nabízí největší sazbu zhodnocení a to dle velikosti rizika (nejnižší riziko, malé riziko, střední riziko, velké riziko).
  • Kombinované spoření - část peněz je spořena a část peněz investována, proto část procenta je zaručena a část procenta je spekulativní. Například nově penzijní spoření umožnuje vkladateli investovat na akciovém trhu, což nepovažuji za nejideálnější nápad, lidé mohou o část peněz kvůli spekulaci na finančním trhu přijít. --Kenjiro995 (diskuse) 26. 2. 2015, 13:01 (UTC)[odpovědět]
Termínované vklady jsou uzavírány na určitou dobu, pokud dojde k výběru nebo zkrušení peněz před stanovenou dobou, obvykle se platí různé sankce dle smlouvy. Důležité je si uvědomit, že i za spoření se platí státu daň, tedy i zisk z termínovaného vkladu podléhá 15% dani.
  • Krátkodobý termínovaný vklad - od 7 dní do 12 měsíců (většinou se však uzavírá na 12 měsíců)
  • Střednědobý vklad - 2 až 4 roky
  • Dlouhodobý vklad - 5 a více let
termínované vklady lze ještě rozdělit na vklady s jednorázovou splatnosti nebo revolvingové termínované vklady.
  • Jednorázová splatnost - majiteli termínovaného účtu je vyplacena celá částka najednou, termínovaný účet tím zaniká.
  • Revolvingový termínovaný vklad - vyplacením se účet obnovuje (restartuje) a začíná další kolo spoření. --Kenjiro995 (diskuse) 26. 2. 2015, 13:01 (UTC)[odpovědět]
Rád bych ještě upozornil na nové riziko ohledně banky J&T, která přišla (ke dni 30.6.2014) s novým produktem ve formě nezajištěného podřízeného certifikátu na nekonečně dlouho se zhodnocením 10% ročně. Certifikát (forma cenného papíru), však v případě insolvence banky budou vypořádaný až na posledním místě. Na věřitele, jenž si koupili onen certifikát nemusejí tak zbýt peníze a pokud ano, počká si na ně pěkně dlouho. Desetiprocentní úrok certifikátu není vůbec zaručený (není garantovaný) a banka J&T jej vůbec nemusí vyplatit (banka může rozhodnout o zastavení vyplácení výnosu). Certifikát také nemá stanovené pevné datum splatnosti. Kdykoliv po 5 letech může banka rozhodnout o jeho vyplacení i pokud chce vkladatel vlastnit certifikát déle.--Kenjiro995 (diskuse) 26. 2. 2015, 13:01 (UTC)[odpovědět]

Ref klíč

Tak už jsem zjistil, jak to s těmi referencemi funguje. Seznam citací je vždy na konci, pokud ho chceš dát jinam je potřba někam jinam vložit tag <references/>.--Juandev (diskuse) 25. 2. 2015, 09:41 (UTC)[odpovědět]

Myšlení bank

Napadlo mne, že by možná bylo dobré učit myšlení bank. Když člověk pochopí myšlení bank a dlouhodobý trendy, tak pochopí finance v praxi. Aneb proč se drbat levou nohou za pravým uchem, když s tam mohu podrbat rukou.--Juandev (diskuse) 27. 2. 2015, 18:59 (UTC)[odpovědět]

To z určité části jistě ano, vlastně tak jednají i různí experti a prognostici v bankovního sektoru či některý politici s ekonomickým vzděláním atd. Bankéři jednají většinou chladně a logicky a ve svůj prospěch, což nemusí vždy znamenat prospěch klienta, ale taky může. V roce 2012 řekl jeden z bankéřů Goldman Sachs, že už nechce vydělávat na blbečcích (na hlouposti klientů) odkaz online --Kenjiro995 (diskuse) 1. 3. 2015, 16:18 (UTC)[odpovědět]

Kurz finanční gramotnost

Zdravím,
jak říkal kamarád v podobných případech, telepatie existuje.

Zabloudil jsem sem po letech (díky pár emailům, které proběhly v posledních dnech WM listem), abych si udělal lepší obrázek o probírané problematice a ejhle. Řada příspěvků pochybné kvality u kterých ať přemýšlím jak přemýšlím, nenapadá mě smysluplný přínos pro čtenáře. Jedním z nich Juanovo nezaplacené inkaso. Říkám si, a proč tu není třeba kurz finanční gramotnosti, ten by jistě smysl měl. No večer se na to podívám a… Koukám hodinu poté a nestačím se divit. Kurz byl před chvílí založen. Takže díky za něj. Měl bych nápad k jeho aktivnímu využití. Večer, či během zítřka bych napsal více.

Jedudedek (diskuse) 6. 3. 2015, 14:27 (UTC)[odpovědět]

Díky za reakci, už se těším na ten nápad aktivního využití.--Kenjiro995 (diskuse) 6. 3. 2015, 14:45 (UTC)[odpovědět]

PS.: Neměl by se kurz nacházet na Kurz finanční gramotnosti? Však je to tak psáno i v úvodu. Jedudedek (diskuse) 6. 3. 2015, 14:27 (UTC)[odpovědět]

asi měl, nejspíš to opravím --Kenjiro995 (diskuse) 6. 3. 2015, 14:45 (UTC)[odpovědět]