Wikiverzita:Co patří a co nepatří na Wikiverzitu: Porovnání verzí

Z Wikiverzity
Smazaný obsah Přidaný obsah
m oprava neuzavřeného tagu
→‎Co nepatří na Wikiverzitu: přeformulování pro současný stav
Řádek 7: Řádek 7:
== Co nepatří na Wikiverzitu ==
== Co nepatří na Wikiverzitu ==


''Na Wikiverzitu (WV) nepatří materiály, které se dobře hodí do jiných projektů – WV by neměla jiné projekty dublovat.'' Tedy: co by mohlo být encyklopedické heslo → na [[w:Hlavní strana|Wikipedii]]; co by mohla být nějaká kniha, učebnice → [[b:Wikiknihy:Hlavní strana|Wikiknihy]] (WK); co je nějaká již publikovaná práce, jiná kniha → [[s:Wikizdroje:Hlavní strana|Wikizdroje]], atd. Takže třeba vzorně vypracované učebnicové kapitoly, i když by v kontextu celé WV vypadaly jako perly, by se měly přesunout na WK.
Na Wikiverzitu nepatří materiály, které se dobře hodí do jiných projektů. Wikiverzita by neměla jiné projekty dublovat.

Pokud chcete o něčem sepsat encyklopedický článek, pak s tím jděte na [[w:Hlavní strana|Wikipedii]]. Pokud píšete učebnici, pak s tím jděte na [[b:Wikiknihy:Hlavní strana|Wikiknihy]]. Pokud chcete dát veřejnosti k dispozici nějaký již publikovaný text, jejž autorská práva to umožňují, pak s ním jděte na [[s:Wikizdroje:Hlavní strana|Wikizdroje]]. Tohle všechno sice slouží vzdělávání a výzkumu, ale patří to do záběru oněch specifičtějších wikiprojektů.

Samozřejmě, pokud na Wikiverzitě otevíráte kurz, v jehož rámci vytváříte též informační stránky encyklopedického charakteru nebo učební texty, pak je přirozené, že všechny tyto kurzovní materiály budou pohromadě na Wikiverzitě. Vždy však stojí za to u každého takového obsahu aspoň krátce popřemýšlet, zda by nebylo lepší přesunout jej na jiný wikiprojekt a z Wikiverzity na něj pouze odkazovat.


== Osvědčily se projekty ==
== Osvědčily se projekty ==

Verze z 25. 6. 2019, 10:07

Co patří na Wikiverzitu

Na Wikiverzitu patří všechny materiály, které nějakým způsobem slouží výzkumu, výchově, vzdělávání. Neexistuje (a ani nemůže existovat) nějaký „ideální vzor“ toho, jak by měla stránka na Wikiverzitě vypadat – třeba rozsahem: některé stránky mohou být rozsáhlé (v tom případě je asi dobré je dělit na podstránky, což je tu možné i v hlavním jmenném prostoru), jiné mohou sestávat jen z několika slov, protože mohou mít význam například v kontextu většího projektu.

Tím se Wikiverzita zásadně liší od sesterských projektů, jako je třeba Wikipedie, kde se rozlišují „pahýly“ a „subpahýly“ a kde se dbá na „encyklopedickou významnost“. Zde na Wikiverzitě se posuzuje význam pro výzkum a vzdělávání – bez ohledu na to, jestli zkoumá nebo se vzdělává sto lidí, anebo jen jeden člověk jako badatel-poustevník nebo samouk.

Co nepatří na Wikiverzitu

Na Wikiverzitu nepatří materiály, které se dobře hodí do jiných projektů. Wikiverzita by neměla jiné projekty dublovat.

Pokud chcete o něčem sepsat encyklopedický článek, pak s tím jděte na Wikipedii. Pokud píšete učebnici, pak s tím jděte na Wikiknihy. Pokud chcete dát veřejnosti k dispozici nějaký již publikovaný text, jejž autorská práva to umožňují, pak s ním jděte na Wikizdroje. Tohle všechno sice slouží vzdělávání a výzkumu, ale patří to do záběru oněch specifičtějších wikiprojektů.

Samozřejmě, pokud na Wikiverzitě otevíráte kurz, v jehož rámci vytváříte též informační stránky encyklopedického charakteru nebo učební texty, pak je přirozené, že všechny tyto kurzovní materiály budou pohromadě na Wikiverzitě. Vždy však stojí za to u každého takového obsahu aspoň krátce popřemýšlet, zda by nebylo lepší přesunout jej na jiný wikiprojekt a z Wikiverzity na něj pouze odkazovat.

Osvědčily se projekty

To, co se nám tu zatím osvědčilo, je projektový způsob práce. V minulosti někteří uživatelé zakládali stránky typu Učím se svahilsky (Někdo). Ne, že by to sem obsahově nepatřilo – patří. Jenže po formální stránce je lepší založit projekt, tj. stránku s názvem Svahilština. Tam mohou být nějaká základní fakta o svahilštině, hlavně nějaké odkazy (třeba do Wikipedie, na Wikiknihy, na Wikizdroje, na anglickojazyčnou Wikiverzitu atp.), doporučení, z čeho se učit atd. A pak tam mohou být odkazy na podstránky, např. Svahilština/Kychot, Svahilština/Mmh, Svahilština/Někdo. Tím pádem vzniká projekt, kdy se jeden či dva lidé učí svahilsky, a časem se klidně můžou přidávat další. Na těch podstránkách si každý může třeba i blogovat o tom, jaká je ta svahilština bezvadná či blbá, jaké on samotný má či nemá pokroky atd. – to tam bezpochyby patří jakožto pracovní deník. Na diskusní podstránce Diskuse:Svahilština pak o tom lze debatovat. Pak mohou vznikat další podstránky třeba Svahilština/Kurzy, Svahilština/Zájezdy aj. Může vzniknout třeba i jakási učebnice svahilštiny – ale jakmile to začne mít podobu ucelené učebnice, stává se kandidátem pro přesun na Wikiknihy, po němž pak tady na Wikiverzitě pak zůstane jen odkaz na to, že jako jeden z výstupů projektu Svahilština na Wikiverzitě vznikla (nebo vzniká) učebnice svahilštiny na Wikiknihách. Na Wikiknihách ale akceptují jen knihy, které vznikly rešerší již existujících materiálů. Proto učebnice vzniklé vlastním výzkumem skladujeme dočasně na Wikiverzitě.

Závorky v názvech typu Učím se svahilsky (Někdo) jsou nejspíš relikty z wikipedistického myšlení, kde se do závorek umisťují rozlišovače z toho důvodu, že na WP není možné vytvářet podstránky v hlavním NS; ale to tady na WV lze, takže ten podstránkový tvar lokátoru je zde na WV příhodnější.