Sny/Databáze/Kychot/2025-04-07
Sny/Databáze/Kychot/2025-04-07 neděle/pondělí
Klíčová slova: auto; příbuzné; Matěj; tramvaj; otočka v Klukovicích; Jarda Koreček
Minulé období v reálu
[editovat]- 2025-04-05 sobota: Kluci dělají na baráku, já dělám hlavně na Projekt: Hesla Jednoty bratrské/2026#2025-04-15 sobota Večer jede Karel domů do S.
- 2025-04-06 neděle: V po půlnoci se probudím, dělám zase na Projekt: Hesla Jednoty bratrské/2026 (ani jsem to nezapisoval) a pak na AI/Kychot/2025-04-06 Octodeep chat. Dopoledne pak asi pokračuju na Heslech a tak různě, odpoledne od 16:00 je odpolední bohoslužba na Barrandově, káže Debora Hurtová. Pak do Kristiana, dva Tatiny a domů a už se mi nechce nic moc dělat.
Večer
[editovat]Jíme k večeři staré housky a starý tvrdý sýr z Katalánska a pak jdu před 21. hodinou spát.
Obsahy snů
[editovat]Auto
[editovat]Jeli jsme naším autem někam. A spočítal jsem, že nás je 6 lidí, a do auta že se vejde jen 5. Tak si nejmladší Matěj lehl napříč autem na klín několika z nás. A auto se rozjelo, já byl a ve druhé řadě, a tak jsem koukal, že naše auto řídí nějaká z našich příbuzných. Nejdřív jsem se divil, jestli to bude umět, když ho ještě neřídila, ale pak jsem si řekl, že to asi zvládne a byl jsem v klidu.
Tramvaj
[editovat]Něco jsme řešili, jak něco stihnout. A tak mě napadlo, že bych k tomu využil tramvaj. Že bych ji řídil. A ta tramvaj jezdila k nám dolů do Klukovic a měla otočku tam, co ji má ten autobus. A tam chvíli čekala. Tak jsem si říkal, že bych s ní jel, a během toho čekání na otočce bych si něco vyřídil a pak do ní zase nasedl a jel bych s ní nahoru. Jenže jsem nevěděl, jestli bych to stihnul. Kdybych se opozdil, že by mezitím zase přijela další tramvaj a ta moje by jí stála v cestě.
Auto 2
[editovat]Zase jsme někam jeli, ale to už si pamatuje jen velmi matně, jen obraz jakési vesnice a cesty pod stromy.
Korečkovi
[editovat]Našel jsem dvě velké mapy Prahy, asi z různých let. A řešil jsem, kde bydlí můj bývalý spolužák Jarda Koreček a jeho přítel Jarda Knejzlík. Dlouho mi to trvalo, pořád jsem se nemohl v té mapě zorientovat. Mělo to byt někde na okraji Prahy anebo už kousek za ní, ale jakým směrem? Otáčel jsem tu mapu sem a zase vzhůru nohama.
A pak jsem to nějak objevil, byla to nějaká ulice číslo 4. A vlastně to nebyla ta hlavní, jak jsem si původně myslel, ale taková malá slepá, co z ní vybíhala, bylo to až na konci té uličky. Ale bylo to hrozně mrňavé, na té mapě čtvereček, který odpovídal domečku asi tak 3×3 metry.
A pak jsme tam dojeli v reálu a skutečně to byl jen takový malý přízemní domeček velikosti asi 3×3 metry. A ještě k to mu uprostřed byla zabudovaná nějaká věc zhruba svislého válcovitého tvaru. Asi pozůstatek po nějaké fabrice. Kus vedle byla nějaká obrovská opuštěná dlouhá budova, asi bývalá fabrika.
Tak jsem se Jardy ptal, kolik lidí jich tam bydlelo, když chodil s náma do třídy. A on říkal, že 8. Tak to jsem se tomu dost podivil. Ale pak jsem si všiml, že vedle jsou ještě nějaké další podivné jakoby místnůstky nepravidelných tvarů, ale něco nebylo snad ani zastřešené. Takže možná ty také patřily do toho jejich obydlí. Pak se nad nimi objevil nějaký žlutý vlnitý sklolaminát, tak to bylo asi nějaké provizorní zastřešení.
Voda
[editovat]A pak byla zapotřebí voda, tak jsem se nabídl, že pro ni dojedu k nám a přivezu ji v kanystrech. Jenže jsem bydleli na druhém konci Prahy. A oni říkali, že není třeba jezdit tak daleko, a myslímže Alena jela s vozíčkem s kanystry někam nedaleko pro tu vodu.
Ježíš
[editovat]A pak jsme ještě něco řešili, už nevím co. Příprava na cosi. A šlo to zpočátku celkem dobře, dělal jsem to správně, jak oni chtěli a jak to mělo být. Ale pak jsem udělal něco jinak, než oni chtěli, a to se na mě nějaký chlápek naštval. Jako že to dělám naprosto blbě. Nevím co, nějaký kus petržele nebo celeru nebo čeho. Bylo tam kus zeleného. A mělo to symbolizovat nějakého Ježíše. Nějaké místní zvyky. A jak jsem to nevěda zvoral, tak jsem to tím nějak znesvětil či co.
Ráno
[editovat]Probudil jsem se asi někdy před 7. hod. letního času. Bylo mi celkem dobře. Asi někdy po půlnoci jsem se na chvíli probudil, když šla žena spát, vstal jsem, ale za chvíli jsem si šel zase lehnout, chvíli jsem ležel, odolal pokušení použít mobil, a jako že budu naslouchat svému vnitřnímu hlasu. Tak jsem si s ním v duchu povídal, vždycky při výdechu, a při nádechu jsem jen poslouchal.
Emoce
[editovat]Celkem dobré. Jak jsem psal, konec snu se trochu nevyvedl, jak jsem dostal kartáč, nevím, jestli to byl zrovna důvod k probuzení.
Vztah k realitě
[editovat]Jarda Koreček už před mnoha lety zemřel.
V Klukovicích je otočka autobusu, nikoli tramvaje.
Podobné sny
[editovat]Třeba jsem měl několik snů, ve kterých jsem řídil tramvaj. Ale v tomhletom snu jsem ji neřídil, pouze jsem o tom uvažoval jako o eventualitě.