Sny/Databáze/Kychot/2008-10-23

Z Wikiverzity
< Sny‎ | Databáze‎ | Kychot

Sny: Databáze/Kychot/2008-10-23 středa/čtvrtek

Klíčová slova: ohrádky, louka, zvlněná krajina, potůček, děti, tyška s bambulí, sobota, stříbrná, černá, zlatá, Číňani, altánek, kuchyně, ubytovna, ložnice, postele, klíč, 27, ab

Předchozí den[editovat]

Od rána jsem odpovídal na majly ohledně objednávek Hesel, pak jsem běžel do Motola a po cestě sháněl po papírnictvích velké gumy, abych z nich mohl udělat UZ fantom na praktika. V Motole jsme vyšetřovali MFS, poprvé se nám podařilo nastavit vzorkování 20kHz. Pak jsem šel zase do papírnictví pod Vypichem, gumy, plastelínu, fixy na tabuli, CD. Pak na praktika zkoušet fantomy z gumy a plastelíny. Pak ještě k sobě na počítač. Pak do lidušky, ale už jsem přišel až když už to končilo, prostě nestíhačka. Když jsem jel tramvají 4 domů, tak jsem si až na konci vzpomněl, že jsem chtěl jít k Halíkovi na Tibetské mnichy. Tak jsem vlezl zase do opačné tramvaje 22, od Národního jsem šel do Klementina pěšky, už poprchávalo. Přišel jsem tam akorát ve 20hod, jenže to už bylo narváno tak, že asi 40 lidí, co se nevešlo, stálo venku na chodbě, i maminky s dětma v šátcích. Bylo jen slyšet ty mnichy, jak zpívají nebo se modlí (či oboje dohromady), možná tak 20 minut, pak začal mluvit asi Halík, ale nebylo mu z té chodby rozumět ani slovo, jen když řekl dalajláma. Tak jsem jel zase domů.

Večer[editovat]

Domů jsem přišel chvilku před 21 hod, ale byl jsem dost unavený, brzy jsem si šel lehnout, chvilku jsem si četl bibli a pak jsem usnul, někdy kolem 22 hod.

Obsahy snů[editovat]

dětské ohrádky[editovat]

Byla to zase nějaká krajina venku, louka, mírně zvlněný terén, trochu s kopce, tekl tam potůček. A měli jsme takové dřevěné díly, jako se z nich staví ta obdélníková ohrádka pro batolata – horní a dolní vodorovná laťka a mazi nimi svislé dřevěné tyčky. A na koncích se to dá propojovat tím, že se tam zastrčí delší tyčka na konci s bambulí.

A měli jsme těch dílů moc a měli jsme tam na té louce stavět nějké ohrádky pro děti, aby si v nich mohly hrát. Také měly výběh až k tomu potůčku, ale tam se mi už začalo těch dílů nedostávat, takže tam ty ohrádky nebyly dostavěné až do konce. A řešil jsem, jestli ty děti budou lézt do toho potůčku, aby se mi v něm neutopily. No nakonec jsem jim tam nechal průlez.

tyčka s bambulí[editovat]

Měl jsem v ruce už jen tu tyčku s bambulí a ta dostala nějaký zvláštní význam, držel jsem jí jako nějaké žezlo nebo jak mají pedelové. A byla sobota nebo neděle a také jsem řešil, co se může dělat a co ne. Bylo v tom cosi svátostného. Bylo to myslím na chodbě nějaké středověké univerzity. A také tam hrály významnou roli barvy, zvlášť stříbrná. Ta tyčka nakonec byla stříbro-černá. A ještě jsem řešil, jestli zlatá je prostě stříbrná se žlutou.

Číňani[editovat]

Byli jsme venku na nějaké louce, tentokrát byla celkem vodorovná, ne s kopce. A stál tam jakoby čtvercový zahradní altán s plátěnou střechou, stál na čtyřech jakoby kůlech, jenže byly hrozně moc zdobené. A vypadaly, jako by rostly ze země, jako by to byly erovné kmeny nějaké cizokrajné dřeviny. Měly stříbrnou kůru a ty větévky se splétaly do úžasných ornamentů. Ptal jsem se někoho, co by to mohlo být, a on mi řekl, že asi nějaký druh vinné révy. Přišlo mi to drochu divné, ale sám jsem nic lepšího nevěděl.

A v tom altánu byla nějaká jakoby polní kuchyně, někdo tam něco vařil, jednou mu ukáplo něco na plotnu a trochu to čoudilo. A přišli asi tři nebo čtyři maníci a asi dva nebo tři z nich vypadali trochu jako Číňani, ten jeden byl jiný. A začali něco mluvit a střídali přitom různé řeči, něčemu jsem rozuměl a něčemu asi ne, nevím, jestli to byl překlad, ale vypadalo to dost zajímavě[1].

ubytování[editovat]

Byli jsme ubytováni v nějaké ubytovně, nejdřív jsme tam šli s nějakou holkou na pokoj jako jedni z prvních, byly to asi poslední nebo předposlední dveře vpravo. Pak jsem šel dolů, asi na ty Číňany zase, nebo co. A pak jsem se zase vrátil nahoru a potkal tu holku ve dveřích mezi chodbičkami a ptal se jí, jak je to s klíčema od toho pokoje, ve kterém spíme. A ona říkala, že jsou tři, a jeden že má u sebe a dva že jsou tam někde dole. A já po ní chtěl ten její klíč, a ona, že si jde lehnout, že si ho chce nechat u sebe a ať si jdu říct dolů. Tak jsem se koukal, jaké ten klíč měl číslo, a myslím, že tam vylo na hliníkovém placatém kolečku číslo 27 nebo tak nějak a mezi tím písmenka ab. Tak jsem si to byložil tak, že ten pokoj má možná dva vchody a a b. A šel jsem ještě do toho pokoje a tentokrát byl nějaký větší, než předtím, předtím tam bylo jen několik postelí a teď už aspoň tak 15 dvojpatrových a většinou už obsazených. Tak jsem si vybral z těch volných ještě jednu zhruba uprostřed naproti dveřím nahoře. Říkal jsem si, aspoň budu mít přehled po lidech, kde se co děje a budu moct být ve středu dění a bavit se s lidma, příadně koukat na hezké holky na spodních postelích. A koukal jsem, zrovna vedle dveří jedna taková byla.

[editovat]

Ráno[editovat]

Probudil jsem se někdy před 6 hod,Za chvíli jsem vstal a šel zapisovat.

Emoce[editovat]

Po probuzení jsem se cítil celkem klidně a vyrovnaně, emoce lehce nadprůměrná, možná v důsledku té lehké erotiky na konci snu.

Interpretace[editovat]

Reference[editovat]

  1. Večer od 20 hod jsem slyšel zpívat nebo se modlit Tibetské mnichy, ale neviděl jsem je, protože jsem byl na chodbě, jak bylo plno, tak to možná byla reakce na to