Projekt: Hesla Jednoty bratrské/Historie 1731

Z Wikiverzity
Přejít na: navigace, hledání

Historie Hesel Jednoty bratrské (od roku 1731)[editovat]

Každým rokem (dejme tomu v roce xxxx) čteme na začátku: Úvodní slovo k yyyy ročníku Hesel. Jednoduchou matematikou xxxx - yyyy + 1, např. 2009 - 279 + 1 = 1731 dospíváme ke zjištění, že první (proto ta + 1) vydání Hesel muselo být v roce 1731. Ovšem – za předpokladu, že Hesla by byla vydávána od té doby každým rokem. Jinak by první vydání Hesel muselo být dříve, než v onom roce 1731. Jaké z těchto tvrzení je pravdivé?

Odpověď zní, že obě. Skutečně, Hesla Jednoty bratrské drží zřejmě ten světový primát, že se jedná o nejdéle periodicky vydávanou tiskovinu - a to bez vynechání jediného roku! Ani světové války, ani jiné kalamity a katastrofy nedokázaly byť jen v jediném roce znemožnit vydání Hesel.

Slovo tiskovina je zde podstatné: rok 1731 byl rokem, pro který byla Hesla poprvé skutečně vytištěna. Protože předtím byla ručně opisována a tak roznášena a rozesílána. A tak se ptáme, jak tato tradice v Jednotě bratrské vznikla?

Pokud víme, tak to bylo poprvé v roce 1723, v době, kdy se na panství hraběte Zinzendorfa v Horní Lužici uzazovali exulanté z Moravy, sto let po násilném rozehnání Jednoty bratrské. Pro připomínku - bylo to ještě čtyři roky před známou "požehnanou svatou večeří v Berthelsdorfu - tedy v době, kdy mezi přistěhovalci bylo ještě dost hádek a svárů, a ani vztahu k hraběti nebyly vždy nejlepší. Tehdy hrabě dostal nápad, že každý večer vybral nějaké slovo na příští den - "Losungsbote" - a tuto krátkou zprávu osobně roznášel po rodinách kolonistů. Tyto každodenní návštěvy v bratrských rodinách pomáhaly zároveň hraběti v udržování stálého styku s osídlenci, zjišťování jejich problémů a potřeb. Lidé si přinesené slovo celý další den pamatovali, přemýšleli a rozjímali o něm a večer si o něm zase společně povídali. Tímto způsobem působilo přinešené heslo jako pouto.

Přecházela leta a tradice roznášeného hesla na přístí den sílila tak, že když někteří bratří museli třeba jen na čas Ochranov opustit, chybělo jim, že nemohou každý den rozjímat společně s ostatními na dané téma. Pro takové a podobné případy se Hesla začala zpočátku ručně rozepisovat na nějakou dobu dopředu, ve formě malých sešitků na několik týdnů.

V roce 1731 již měli bratři k disposici první tištěná hesla. Byl vydán reprint tohoto prvního tištěného vydání.

Hrabě Zinzendorf neměl zřejmě rád rutinu, proto každý rok byla Hesla jinak tematicky zaměřená. Například 1. ročník Hesel (1731) vybíral biblické verše z proroků, 2. ročník byla slova Starého zákona, vztahující se k Ježísi Kristu. Některý rok byly zase jen vybrané verše ze zpěvníku. Zvlášť byla vybíraná hesla pro děti. Vydávala se již i hesla v biblických jazycích, v hebrejštině a řečtině. To kvůli studiu.

21.srpen nevzpomínáme jen jako den okupace naší země vojsky Varšavské smlouvy – v historii Jednoty to byl v roce 1732 den vyslání prvních misionářů z Ochranova. A tak již první misionáři mohli mít na své cestě s sebou hesla nejen pro občerstvení vlastních duší, ale i jako výbornou pomůcku pro práci s těmi, kterým přinášeli evangelium. Je proto pochopitelné, že již brzy se začala ochranovská Hesla překládat a tisknout nejen ve světových jazycích, ale i v jazycích domorodců, mezi kterými působila bratrská misie.

Od Zinzendorfových dob se příprava Hesel pro každý rok ustálila a "petrifikovala" (škodoliběji by někdo mohl říci: zkostnatěla). Každoroční vydání Hesel připravují v Ochranově dvě sekretářky, dva pracovníci ředitelství a jeden mezinárodní host, a to již se tříletým předstihem. Nejprve je nutno připravit kalendář: kdy budou velikonoce a další neděle a svátky církevního roku atd. Potom, po důkladné modlitební přípravě, může dojít k vlastnímu losování (tažení) hesel. V nádobě, ze které se losuje, je obsaženo přibližně 1700 čísel (nejstarší čísla ručně psaná pocházejí z roku 1453), a pro každý den je taženo jedno číslo. K těmto číslům existuje zvláštní kartotéka - každému číslu v losovacím osudí odpovídá podle této kartotéky jeden verš ze Starého zákona. Tímto způsobem je pro každý den v roce vylosován jeden starozákonní verš.

Otázka, která každého přirozeně napadne, je, proč losování probíhá pouze z omezeného počtu přibližně 1700 různých starozákonních veršů. Jakým způsobem byly tyto verše předem vybrány k losování? Jak víme, není příliš dobré vytrhávat věty z kontextu, a o biblických verších to platí také. Naprostá většina biblických veršů poztrácí svůj smysl, je-li vytržena ze svého okolí a přečtena zcela izolovaně. Není lehké najít takové biblické verše, které v sobě nějakým způsobem koncentrují nějaké poselství tak, že jsou dostatečně jasné samy o sobě. Můžete si to sami zkusit. Přitom onen výběr starozákonních veršů musí být dostatečně representativní, aby nebyl příliš jednostranný. Kvůli tomu se vždy po nějaké době tento výběr reviduje, avšak případné změny nejsou zvlášť rasantní - lze říci, že výběr starozákonních hesel, ze kterých se losuje, je poměrně stabilní.

Vylosovaná hesla jsou dána stranou a vrací se do osudí až po čtyřech letech – to proto, aby se tažená hesla neopakovala příliš často. O losování hesel je veden přesný protokol, na základě kterého je připraven manuskript se soupisem všech vylosovaných hesel. Tento manuskript dostane pracovník, který má za úkol ke každému vylosovanému starozákonnímu heslu vybrat vhodný novozákonní text. K tomu má pro svou informaci po ruce další kartotéku, ve které jsou uvedeny všechny novozákonní verše, které kdy v historii Hesel byly k danému starozákonnímu heslu vybrány. Vybrané novozákonní verše jsou opět na další roky z opětovného výběru vyřazeny, takže stejný novozákonní verš se může opakovat až po třech letech.

Dále je vybrán text ze zpěvníku a případně i nějaký další text, i z pera soudobých autorů. S těmito texty jsou ovšem problémy s ohledem na respektování autorských práv a nutnosti poplatků, proto se v heslech objevuje poměrně málo soudobých textů.

Dále je text Hesel doplněn o hesla měsíců, čtení na neděle i všední dny, perikopy. Dříve se používaly starocírkevní perikopy. V posledních letech jsou tyto texty přejímány z ekumenického plánu pro biblické čtení, který obsahuje texty pro čtení bible v pětiletém cyklu.

Takto připravený text budoucích Hesel dostane k připomínkování deset lidí - odborníků, kteří vybrané texty posuzují a kritizují z různých hledisek: např. jeden posuzuje, jak jsou vybrané texty vhodné pro mladé lidi, druhý, jak je asi budou vnímat lidé v nemocnicích atd.

V konečné fázi se tato podoba hesel rozesílá po celém světě, kde určení pracovnící převádí hesla do místních jazyků. Ten, který tuto práci koná, musí zvolit vhodný překlad bible, ze kterého daný starozákonní a novozákonní verš (tj. 1. a 2.text) použije. Někdy vznikne problém, že verš, který byl v německém jazyce (cituje se z Lutherovy Bible) jasný a srozumitelný, v jiném překladu bez kontextu takto jasný není. Proto je často nutno volit z různých překladů ten, který smysl daný verš co nejpříhodněji vystihuje. Je věc dalsšího rozhodnutí, které jiné (tj. 3. a další) texty z německého originálu budou při převodu přeloženy nebo využity, či vynechány anebo naopak doplněny z místních zdrojů - například sloky písní aj.

Z naznačeného je vidět, že na přípravě Hesel se podílí velké množství lidí a pomáhá, kdo může. Například přípravu Hesel v biblických jazycích (hebrejštině a řečtině) si vzali na starosti studenti z Tübingen. Pro zajímavost - v Praze se po mnoho let (za komunistického režimu) tiskla Hesla pro Eskymáky. Česká a německá hesla jsou - pokud vím - od roku 1996 jedinými vydáními hesel, přístupnými na Internetu.

Zdroj[editovat]

Podle vyprávění bratra Karla Eugena Langerfelda volně zapsal Kychot

Literatura[editovat]

  • Alle Morgen neu - Die Herrnhuter Losungen von 1731 bis heute. Herausgegeben von der Direktion der Evangelischen Brüder-Unität, Distrikt Herrnhut; 56 stran v němčině; Berlin 1976