Pojem/Dan Polansky

Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.

Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný, parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství

Úvodní rozprava

České slovo pojem používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako význam slova, byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo "strom" označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře.

Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova pojem se mapuje na anglické slovo concept a německé slovo Begriff. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden; tedy i Begriff se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze.

Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká concept. České slovo pojem snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické concept by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako souchyp, z co- sou-, dohromady a capere, chápat uchopit (ověřit).

V překladech anglického concept někdy nacházím české koncept. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako draftu (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské pojem? Nejspíš proto, že se slovo pojem oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu pojem onen snad původní význam.

Pro význam slovo nebo fráze máme slovo termín. Slovo pojem tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo termín sklouzává k významu odborný termín či technický termín. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo slovo, je to ideální. Tedy místo "termín pes označuje štěkající domácí zvíře" lze psát "slovo pes označuje štěkající domácí zvíře".

Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky Pojem. Jeden rozbor je Pojem/Kychot. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: "Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo." To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví.

Na stránce ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem nacházíme následující definici či charakterizaci: "myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)". V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle výrok) entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.)

Za zmínku snad stojí fráze slovníček pojmů. Anglicky by to bylo glossary of terms. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována jména pojmů. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by slovníček pojmů byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou "vyjmenována jména pojmů", tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách.

Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše označuje třídu předmětů spíše než že by jí bylo, ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno "moudrost". Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura.

Případ "nesprávného" užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: "Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.".

Otázky a problémy:

• Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře?
• Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu.
• Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit.
• Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP.

Německé Begriff

Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko Begriff.

Hledáním "Begriff" a "DIN" jsem mj. našel tento zdroj:

• Grundlagen der Terminologiewissenschaft, docenti.unina.it

Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o Begriffech a jejich označeních. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský Sinn. Stejně tak "Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck" odděluje jasně Benennung (pojmenování) a Begriff (pojem).

Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto.

Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi

Po přečtení textu ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem od Mmh ohledně toho, co je pojem, jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský Sinn, namísto fregeovského Bedeutung (v překladu od Maxe Blacka v S:en:On Sense and Reference je to sense a reference, anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má obsah (intenzi) a rozsah (extenzi), by pojem nebyl Sinn/intenze, nýbrž svorka pro Sinn a Bedeutung (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není).

Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu:

• Slovo: Strom
  • Pojem: Strom v biologii
    • Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
    • Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
  • Pojem: Strom v matematice
    • Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
    • Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských Sinnem a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze součást pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu množiny byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl.

Coby malá příloha představení fregeovského Sinn a Bedeutung na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý Sinn, ale totéž Bedeutung (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova Sinn a Bedeutung; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české význam a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy.

Alternativou by bylo toto:

• Slovo: Strom
  • Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři

    ↘

    Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.

  • Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)

    ↘

    Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Problémy:

• Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský Sinn a že extenze je právě fregeovské Bedeutung. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii intenze a extenze; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.)
• Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu.

Rozsah a obsah pojmu

Dle ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem má pojem obsah a rozsah. Otázky:

• Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi?
• Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze?
• Podle kterého seriózního českého zdroje?
• Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.)
• Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap?
• Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem je intenze či fregeovský Sinn? Kde je tato teze zmíněna? V SEP?
• Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu?

Individuální pojem

Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (meaning); mají pouze referent. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský Sinn vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR).

Otázky:

• Definuje DIN termín Individualbegriff?
• Co říká anglofonní literatura o termínu "individual concept", pokud něco?

Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či "čtyři").

Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit.

Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci propozic (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne.

Pojem vs. bytí

Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.)

Více k tomuto. Němčina má slovo Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *českorepublikoprezident, což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení "republika" a odpíchli se od krátké verze Česko, dostali bychom českoprezident (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend Českopedie.)

Problémy a náměty

• Některé byly jmenovány v oddílech výše.
• Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány. Jistě by stálo za to utrousit alespoň poznámku např. o sociologické encyklopedii.
• Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat.

Viz též

• ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem
• en: One man's look at concept -- můj článek v anglické Wikiverzitě

Externí odkazy

• pojem, Internetová jazyková příručka
• Concepts, Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) -- prvotřídní americká encyklopedie filozofie
• W: Pojem, cs.wikipedia.org -- na první dojem nějaký podivný rádobyodborný cosi, ale ne srozumitelná řeč; snad by to šlo zvát abstraktoplác
• https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf
• https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf -- téměř totéž co výše? kdo je autor?
• https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem
• https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf