Pentální účetnictví

Z Wikiverzity
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Pentální účetnictví je přirozeným rozšířením základní matematické rovnice podvojného účetnictví pro účely sledování peněžních toků. K základním účetním údajům MD a DAL jsou přidány dva údaje Minus a Plus, které představují pentální položky. Minus a Plus jsou přesnou odpovědí na otázku, proč se výsledek hospodaření nerovná či rovná penězům. Podvojné účetnictví nejkompletněji popsal italský mnich matematik Luca Pacioli (1445 Sansepolcro19. června 1517 Sansepolcro) ve své knize Summa de arithmetica, geometria, proportioni et proportionalita vydané v roce 10. listopadu 1494 v Benátkách. Jeden výtisk [1]Moravská zemská knihovna v Brně.Podvojné účetnictví nevynalezl ani nevymyslel, pouze ho skvěle popsal. Lze si všimnout, že na tomto nejznámějším obraze Luca Pacioliho, je pravidelný dodecahedron (pětiúhelníkový dvanáctistěn). Johann Wolfgang von Goethe prý označil podvojné účetnictví za osmý div světa.Nejedná se o žádný pokus uměle vytvořeného účetnictví, kterými jsou např. potrojné účetnictví, třídílné účetnictví, čtyřdílné účetnictví, konstantní účetnictví a jiné. Všechny tyto, odborníky vytvořené účetní systémy, nepřežily. Byly vytvořeny pro ručně vedené účetnictví. Jakýkoliv odklon od základů podvojného účetnictví se ukázal neživotaschopným [2].Předpokládánými směry rozvoje účetnictví jsou samostatně konstruované systémy pro výkazy peněžních toků[3] . Pentální účetnictví je od roku 2009, kdy bylo objeveno(26. března 2009 ),součástí účetního programu WINFAS, kde ho v roce 2016 využívá již více než 100 firem. Zatím je jeho největší využití pro naplnění výkazu cash flow. O možnostech pentálního účetnictví byl příspěvek na konferenci Západočeské univerzity v Plzni v roce 2011 [4] včetně recenze [5]. Čeká však na své další odborné využití.

Luca Pacioli na obraze z roku 1495, za jehož autora je považován Jacopo de'Barbari
Luca Pacioli na kresbě z roku 1494, z jeho díla Summa

Účetnictví je specifickým druhem matematiky[editovat]

C.Köpf: Účetnictví jest jen tehdy účetnictvím, zůstane-li matematikou.

Účetnictví je číselným zobrazením ekonomického světa. Jeho základ představují dva matematické vzorce typu rovnic. Tj. matematický základ účetnictví není nic, co by bylo založeno na názoru, experimentu, intuici či zkušenosti. Každý si může při znalosti základů podvojného účetnictví a přehledu o peněžních tocích toto ověřit.

První vzorec se týká základního pravidla v podvojném účetnictví - rovnosti stran:

                                               MD = DAL

V podvojném účetnictví jsou dvě strany účtů různě nazývané (MD/DAL, na vrub/ve prospěch, debet/kredit,….). Tyto názvy se přesně neshodují ve všech případech s obsahem účetní transakce. Obecně by mohly být tyto strany jen označeny:

                                               Levá / Pravá

Druhý vzorec se týká matematického vyjádření toku peněz - pentální rovnice:

                                     VH – Minus + Plus = Peníze            ®

VH = výsledek hospodaření (výsledkové účty DAL-MD)

Slovně lze vyjádřit tuto rovnici takto:

                            Minus a Plus je přesnou odpovědí na otázku, proč se nerovná či rovná výsledek hospodaření penězům.

V pentálním účetnictví jsou označeny položky tak, že navozují pouze a jen to, jak se  s nimi počítá v pentální rovnici. Není zde žádný matoucí významový název např. aktivum, pasivum apod. Těmito názvy jsou:                                                Minus / Plus

Poznámka: hodnota Minus je pro větší názornost v rovnici uvedena s předznaménkem minus. Ale ve skutečnosti se přičítá. Rovnice je matematicky: VH + Minus + Plus = Peníze.

U podvojného zápisu u elementární účetní transakce, kde je jen duální stav:

                                             MD/DAL

U pentálního zápisu mohou nastat tři stavy s nenulovou hodnotou Minus/Plus aby platila pentální rovnice (příklady uvedeny dále):

Mínus/0 Příklad b)
        0/Plus Příklad a), c)
Minus/Plus Příklad e), f)

                                        

Případ, kdy se VH přímo rovná penězům bez jakéhokoliv dalšího sledování v pentálních položkách této účetní operace je příklad d). Pentální rovnice platí pro libovolný počet dvojic Minus Plus. Vždy ale musí být zachována platnost pentální rovnice pro každou jednotlivou dvojici. Jako příklad lze uvést úroky uhrazené z úvěrového účtu:

MD DAL VH 1. Úvěr 2. Úroky
Minus Plus Minus Plus
562 461 Z   C1 A3 A15

Pentální účetnictví neznamená, že musí účetní při účtování navíc pořizovat ručně pentální položky.PentálníPoložky lze v účetním programu automaticky plnit pomocí nastaveného číselníku souvztažností. Ukázka příkladu a):

MD DAL VH Minus Plus Minus Plus
518 321 Z   A22    

Při doplňování je několik specifik, které lze využít. Jde např. o úhrady faktur, kde probíhá doplňování Minus/Plus podle předpisu (např. úhrady investičních faktur). Z tohoto důvodu pentální účetnictví nevyžaduje zadávat speciální analytiky účtů pro tyto případy.  Pentální účetnictví řeší možnost sledování peněžních toků zároveň s podvojným účtováním. Nelze tedy obecně tvrdit, že se výkaz cash flow „neúčtuje" [6].

Proč zvolen název pentální účetnictví[editovat]

Ochranná známka pentálního účetnictví

Pentální účetnictví představuje pět údajů:

Částka MD DAL Minus Plus

Základem je i pětice údajů        MD  DAL   VH   Minus  Plus (Debet Kredit Profit Minus Plus)

a pětice vazeb:                        MD  DAL   Minus    Plus   MinusPlus

Tímto názvem je pak vše jednoznačně popsáno a definováno:

-pentální přehledy
-pentální osnova (pentální položky)
-pentální souvztažnosti
-pentální kontroly

Slovo pentální není používáno v žádné jiné oblasti lidské činnosti.Neuvádí ho např. Ottův slovník naučný. Pomocí tohoto názvu lze přesně popsat vše, co tohoto účetnictví týká.

Podle toho je i logo.

Příklady[editovat]

Základem je požadavek na vytvoření přehledu cash flow. Proto i zde jsou dále uváděny položky dle tohoto přehledu. Jako výchozí jsou uváděny dvě metody na jeho sestavení - metoda přímá a nepřímá. Na konečné sestavení přehledu cash flow existuje mnoho metod. Tyto metody mají jediný společný problém: neumožňují vytvoření tohoto výkazu ke kterémukoliv okamžiku. Jsou nutné určité kroky úprav a zjišťování – mnohdy pracně – dodatečných údajů. O této pracnosti svědčí řada odborné literatury, jak tento přehled sestavit. Z tohoto důvodu se proto provádí nejčastěji jen jedenkrát za rok při roční uzávěrce. Pomocí pentálního účetnictví lze získat tento přehled průběžně.

Aby byly následující příklady srozumitelné, je zde uveden oficiální přehled o peněžních tocích dle Českého účetního standardu ČÚS č. 023. Obecně platí, že jednotlivý řádek znamená pentální položku.

Tyto příklady zvládne každý, kdo má jen školní znalosti z účetnictví a zná položky přehledu cash flow.

Rada jak vyplňovat příklady (tj. pentálně účtovat):

Nejprve vyplňte výsledek (Z) a peníze,
pak částky Minus a Plus (musí platit pentální rovnice)
a na konec pentální položky jen pod vyplněné hodnoty.  
Účetní transakce Pentální položky
Př. Popis Účtování VH Minus Plus Peníze
MD DAL Výsledek -  +  = peníze
a) odpisy 50 551 082 -50   +50 0
Z   A11
b) nákup zboží 30 131 321 0 -30 +30 0
Z A23 A22
c) úhrada faktury za zboží 30 321 221 0 -30 -30
Z A22
d) prodej majetku (auto) 80 311 641 -80 -80   0
Z A13  
e) příjem z prodeje majetku 80 221 311 0 +80 +80
Z B2
f) výplata dividend 40 364 221 0 -40 -40
Z C26
+30 CELKEM +10
Část PE výkazu cash-flow
PE

pol.

Název pentální položky Příklad Suma
a) b) c) d) e) f)
P Počáteční stav peněz             1000
Z Výsledek hospodaření -50 0 0 +80 0 0 +30
A11 Odpisy +50         +50
A13 Zisk/ztráta z prodeje majetku -80 -80
A22 Změna stavu krátkodobých závazků +30 -30     40 0
A23 Změna stavu zásob   -30     -40 -30
B2 Příjem z prodeje majetku +80 +80
C26 Výplata dividend         -40 -40
  (Celkem Minus a Plus A15 až A3) -20
F Peníze 0 0 -30 0 +80 -40 +10
R Konečný stav peněz 1010

Druhy pentálních přehledů[editovat]

Podle pentálních položek lze zobrazit čtyři základní druhy přehledů. Zde jsou přehledně zobrazeny vazby mezi nimi.

Přehled CF a přehled Peníze ukazuje, z jakých pentálních položek je vytvořen konečný stav peněz.

Výsledovka PE a rozvaha PE ukazuje z jakých pentálních položek se vytvořil výsledek hospodaření. Zde nejsou uváděny peněžní operace s výjimkou přímých peněžních operací do výsledku hospodaření.

Zde uvedená čísla jsou jen ilustrativní, nesouvisí s výše uvedeným příkladem.

Řádek PE Druh PE přehledu
Přehled CF Peníze Výsledovka PE Rozvaha PE
P Počáteční stav peněz 100 100 0 0
Z Výsledek hospodaření 150 80 80 80
A Provozní A_c A_p A_v A_r
B Investiční B_c B_p B_v B_r
C Finanční C_c C_p C_v C_r
F Peněžní tok celkem 20 20 70 70
R Konečný stav peněz 120 120 150 150

Tyto pentální přehledy a určitě i další zatím čekají na odborný popis a výklad.

Programové řešení přehledu[editovat]

Některé prameny uvádí, že neexistuje obecný programový algoritmus pro sestavení přehledu o peněžních tocích [7] [8]. Nelze ani obecně tvrdit, že se výkaz cash flow „neúčtuje“ [9]. Přehled o peněžních tocích lze naplnit pomocí pentálního účetnictví[10][11]. Obecným algoritmem je pentální rovnice, pomocí níž je zaručena kontrola správnosti vyplnění a jednoznačné provázání na podvojné účetnictví. Tam kde se vykazuji úhrady nikoliv předpis (např. nákup dlouhodobého majetku) se programově řeší tak, že se vezme pentální položka od účetního předpisu.

Psaní příkladů v excelu = pentální účtování[editovat]

Na stránce Pentální-účetnictví - viz. Externí odkazy, si lze stáhnout tabulku v excelu Příklady PE s přehledy PE.xlsx, ve které lze pentálně účtovat až 100 příkladů. Automaticky se zde plní Základní pentální přehledy i položkový přehled. Tabulku si lze upravit dle vlastních potřeb, zamčené listy lze odemknout bez hesla. V přehledu je doplněna položka A25 Změna stavu DPH, pokud chcete vidět DPH samostatně.

Tabulka pro psaní příkladů



.

Pentální účetnictví a IFRS (GAAP)[editovat]

IAS 7 uvádí popis k výkazu cash flow. Zde uvedený popis metodiky vytvoření výkazu je výchozím popisem pro národní popisy.

Zajímavá shoda základů ekonomického a biologického světa[editovat]

Biologický svět je postaven na šesti základních kamenech DNA obdobně jako účetní svět. Šestý kámen je všeobecný v biologickém i ekonomickém světě. I toto může svědčit o tom, že se jedná o něco, co není odvislé od člověka. K podobnému názoru s významem DNA v tomto světě došel David WILCOCK [12]

Biologický svět DNA (deoxyribonukleová kyselina) se skládá z
nukleotidů
Fosfát

(vše spojuje)

nukleosidů
Pentóza bází
Purinová Pirimidinová
Adenin Thymin Cytosin Guanin
A = T C  Ξ   G
Základní kameny 6 5 4 3 2 1
Ekonomický svět

(účetní svět)

Peníze

(objektivní

existence)

Výsledek PÚ účetnictví PE účetnictví
MD DAL Minus Plus
MD DAL Minus
Plus
Minus Plus
Podvojné účetnictví
Pentální účetnictví

Reference[editovat]

  1. PACIOLI, Luca. Summa di aritmetica, geometria, proporzioni e proporzionalita. P. 1-2. Venetiis: Paganinus de Paganinis 10.-20.9., 1494
  2. JANHUBA, Miroslav. Potrojné účetnictví F. V. Jezerského (1836-1916). Český finanční a účetní časopis, 2011, roč. 6, č. 1, s. 94-98.[1]
  3. JANHUBA, Miloslav. Základy teorie účetnictví. 2., upr. vyd. Praha: Oeconomica, 2007. ISBN 978-80-245-1268-6.
  4. SINGEROVÁ, Jitka. Pentální účetnictví v teorii a praxi českých podniků. FEK, ZČU v Plzni.Příspěvek k mezinárodní vědecké konferenci Trendy v podnikání 2011 [2]
  5. DVOŘÁKOVÁ, L. Pentální účetnictví v teorii a praxi českých podniků. FEK, ZČU v Plzni : FEK, ZČU v Plzni, 2011. Recenze příspěvku k mezinárodní vědecké konferenci Trendy v podnikání 2011 [3]
  6. MLÁDEK, Robert. Světové účetnictví: US GAAP : české účetnictví: slovníky. Praha: Linde, 1998. Praktické příručky. Daně, účetnictví, ekonomie. ISBN 80-7201-109-X. str.302
  7. KLAINOVÁ, Naděžda. Programové zpracování přehledu o peněžních tocích – 2. část, Účetnictví 9/1998, str. 281
  8. MÜLLEROVÁ, Libuše a Blanka JINDROVÁ. Praktický průvodce účetnictvím: příručka pro podnikatelskou sféru: základní dílo včetně 14 aktualizací - stav březen 1999. Praha: Verlag Dashöfer, 1999. ISBN 80-901859-3-2.,oddíl 10/4.1.4 str.3
  9. MLÁDEK, Robert. Světové účetnictví: US GAAP : české účetnictví: slovníky. Praha: Linde, 1998. Praktické příručky. Daně, účetnictví, ekonomie. ISBN 80-7201-109-X.str.302
  10. DUŠEK, Jiří. Pentální účetnictví. Účetnictví č. 8., 2011, str. 16-18.
  11. DUŠEK, Jiří. Pentální účetnictví. Účetnictví č. 10., 2011, str. 19-22.
  12. WILCOCK, David. Klíč zvaný synchronicita: jak nám pomáhá skrytá inteligence. Praha: Dobrovský, 2014. ISBN 978-80-7306-584-3.

Literatura[editovat]

{ag}

  • DRÁBKOVÁ, Zita a Jiří Dušek: Using CFEBT risk triangle and Pental accounting for detection risks of accounting errors and frauds. INPROFORUM 2017,International Scientific Conference,Faculty of Economics University of South Bohemia in České Budějovice.

{cs}

  • BARTKOVÁ, Hana. Sbírka příkladů a kontrolních testů z účetnictví podnikatelských subjektů. Ostrava: VŠB - Technická univerzita Ostrava, 2008. ISBN 978-80-248-1881-8.
  • BAŘINOVÁ, Dagmar a Iveta VOZŇÁKOVÁ. Vyhodnocení a využití účetních výkazů pro manažery, společníky a akcionáře. Praha: Grada, 2005. Účetnictví a daně. ISBN 80-247-1115-X.
  • DUŠEK, Jiří. Pentální účetnictví. Žďár nad Sázavou: Organizační kancelář, 2009. ISBN 978-80-254-5696-5.
  • DUŠEK, Jiří. Účetní uzávěrka a závěrka v přehledech: snadno a rychle. Praha: Grada, 2014. ISBN 978-80-247-5417-8.
  • DUŠEK, Jiří. Pentální účetnictví. Účetnictví č. 8., 2011, str. 16-18.
  • DUŠEK, Jiří. Pentální účetnictví. Účetnictví č. 10., 2011, str. 19-22.
  • DVOŘÁKOVÁ, Dana. Základy účetnictví výkaz o peněžních tocích – 1. část, Účetnictví 8/2009, str.14-18
  • DVOŘÁKOVÁ, Dana. Základy účetnictví výkaz o peněžních tocích – 2. část, Účetnictví 9/2009, str.17-22
  • FREIBERG, František. Cash-flow: řízení likvidity podniku. 3. rozš. vyd. Praha: Management Press, 1997. ISBN 80-85943-37-9.
  • HOLEČEK, Bohumír. Přehled o peněžních tocích. Účetnictví, daně a právo v zemědělství č. 5., 2004, str. 14-20.
  • HORAD, Daniel. Jak poskládat cash-flow. Účetnictví č. 11., 2014, str. 5-17.
  • HOUDEK, Václav. Cash flow a management. Účetnictví č. 6., 1994, str. 168-176.
  • HOUDEK, Václav. Cash flow - nově. Účetnictví č. 3., 1996, str. 73-80.
  • JANHUBA, Miloslav. Základy teorie účetnictví. 2., upr. vyd. Praha: Oeconomica, 2007. ISBN 978-80-245-1268-6.
  • JANHUBA, Miloslav. Teorie účetnictví: (výběr z problematiky). Praha: Oeconomica, 2010. Vysokoškolská učebnice. ISBN 978-80-245-1662-2.
  • JANHUBA, Miloslav, Marie MÍKOVÁ, Jaroslava ROUBÍČKOVÁ a Vladimír ZELENKA. Finanční účetnictví: obecné otázky. V Praze: C.H. Beck, 2016. ISBN 978-80-7400-614-2.
  • KLAINOVÁ, Naděžda: Nový cash flow (Přehled o peněžních tocích), Reklamní agentura TWIN, Olomouc 1996, ISBN 80-238-0545-2
  • KLAINOVÁ, Naděžda. Programové zpracování přehledu o peněžních tocích – 1. část, Účetnictví 8/1998, str. 247-251
  • KLAINOVÁ, Naděžda. Programové zpracování přehledu o peněžních tocích – 2. část, Účetnictví 9/1998, str. 278-281
  • KLAINOVÁ, Naděžda. Programové zpracování přehledu o peněžních tocích – 3. část, Účetnictví 10/1998, str. 320-322
  • KNÁPKOVÁ, Adriana, Drahomíra PAVELKOVÁ a Karel ŠTEKER. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady. 2., rozš. vyd. Praha: Grada, 2013. Prosperita firmy. ISBN 978-80-247-4456-8.
  • KOVANICOVÁ, Dana. Jak porozumět světovým, evropským, českým účetním výkazům. Praha: Polygon, 2004. ISBN 80-7273-095-9.
  • KOVANICOVÁ, Dana a Pavel KOVANIC. Poklady skryté v účetnictví. Díl 1, Jak porozumět účetním výkazům. 5. aktualiz. vyd. Praha: Polygon, 1998. ISBN 80-85967-73-1.
  • KOVANICOVÁ, Dana a Pavel KOVANIC. Poklady skryté v účetnictví. Díl 2, Finanční analýza účetních výkazů. 4. aktualiz. vyd. Praha: Polygon, 1999. ISBN 80-85967-88-X.
  • LANDA, Martin. Finanční plánování a likvidita. Brno: Computer Press, 2007. ISBN 978-80-251-1492-6.
  • LOUŠA, František. Cash flow snadno a rychle: software pro zpracování v EXCELU 5.0 : [návod na sestavení, vzory]. Praha: Bilance, 1998.
  • MÍKOVÁ, Marie a Blanka JINDROVÁ. Příklady z finančního účetnictví. Praha: Trizonia, 1994. Příručky praktických podnikatelů. ISBN 80-85573-26-1.
  • MLÁDEK, Robert. Světové účetnictví: US GAAP : české účetnictví: slovníky. Praha: Linde, 1998. Praktické příručky. Daně, účetnictví, ekonomie. ISBN 80-7201-109-X.
  • MÜLLEROVÁ, Libuše a Blanka JINDROVÁ. Praktický průvodce účetnictvím: příručka pro podnikatelskou sféru: základní dílo včetně 14 aktualizací - stav březen 1999. Praha: Verlag Dashöfer, 1999. ISBN 80-901859-3-2.
  • PASEKOVÁ, Marie. Účetní výkazy v praxi. Praha: Kernberg, 2007. Praxe. ISBN 978-80-903962-6-5.
  • PROCHÁZKOVÁ, Dagmar, Radislav TKÁČ a Bohumír HOLEČEK. Obsah účetní závěrky pro podnikatele sestavované za účetní období započaté v roce .. Ostrava: Jiří Motloch-Sagit, 2003-^^^^. ISBN 80-7208-479-8.
  • REZKOVÁ, Jiřina. Řízení cash flow a likvidity společnosti. Metodické aktuality Svazu účetních č. 4/98. Praha: BILANCE, 1998, ISSN 1211-4138.
  • RYNEŠ, Petr. Cash flow v účetní závěrce: [komentář, příklady]. 3., aktualiz. vyd. Olomouc: ANAG, c2009. Účetnictví. ISBN 978-80-7263-490-3.
  • RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka: průvodce podvojným účetnictvím k .. Olomouc: ANAG, 2017. Účetnictví. ISBN 978-80-7554-061-4.
  • SEDLÁČEK, Jaroslav. Cash Flow. Brno: Computer Press, 2003. Praxe manažera. ISBN 80-7226-875-9.
  • SCHOLLEOVÁ, Hana. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2012. Expert. ISBN 978-80-247-4004-1.
  • SCHROLL, Rudolf. Výkaz peněžních toků. Účetnictví č. 11, 1992, Vložka účetnictví str. 109-114.
  • SCHROLL, Rudolf. Výkaz peněžních toků. Účetnictví č. 12, 1992, Vložka účetnictví str. 117-120.
  • STROUHAL, Jiří. Sestavení přehledu o peněžních tocích. Účetnictví v praxi č. 2., 2007, str. 13-15.
  • ŠKAMPA, Jiří. Účetní závěrka '99: aktuální účetní a daňové problémy, praktické rady, cash-flow, podvojné účetnictví. Ostrava: Sagit, 1999. Daně a účetnictví. ISBN 80-7208-143-8.
  • ŠTOHL, Pavel. Souvislý účetní příklad s účetními doklady 2012: pro studenty obchodních akademií a ostatních středních odborných škol s výukou účetnictví. 13., aktualiz. vyd. Znojmo: Pavel Štohl, 2012. ISBN 978-80-87237-52-6.
  • VAŠEK, Libor. Výkaz peněžních toků – Mezinárodní standardy účetního výkaznictví a jejich srovnání s českou účetní legislativou. Praha: Český finanční a účetní časopis, 2006, roč. 1, č. 2, str. 39-58. ISSN: 1802-2200
  • VORBOVÁ, Helena. Příloha účetní závěrky za účetní období 1196 a výkaz cash flow. Finanční poradce podnikatele č. 2 1997. Praha, str. 25-51
  • VORBOVÁ, Helena. Výkaz cash flow a finanční analýza. 2., dopl. vyd. Praha: Linde, 1999. Daňová a hospodářská kartotéka. ISBN 80-86131-09-2.
  • VORBOVÁ, Helena. Účetní závěrka 2000: uzávěrka, výpočet a zaúčtování daně z příjmů, cash flow, příloha k účetní závěrce. Ostrava: Sagit, 2001. Daně a účetnictví. ISBN 80-7208-211-6.

Související články[editovat]

{cs}

  • FUKSA, Josef. Slovník obchodně-technický, účetní a daňový, 7. díl Pojištění a záruka vývozních úvěrů – Přímé daně v ČSR. Praha: Tiskové podniky Ústředního svazu československých průmyslníků v Praze, 1935. Kapitola Potrojné účetnictví, s. 141–182. 

{it}

Externí odkazy[editovat]

Související články[editovat]