Jan Lanecký
Jan Lanecký (přerovský) byl bratrský biskup (senior)
Info
[editovat]Ve WP heslo w: Jan Lanecius chybí. Viz jen: w: Seznam biskupů Jednoty bratrské
Odkazy
[editovat]EMBLÉMY, MONOGRAMY, ZNAČKY A ZNAKY V TISCÍCH IVANČICKÝCH A KRALICKÝCH Ivan Vávra Listy filologické / Folia philologica, Roč. 83, Čís. 1 (1960), pp. 152-161, II (11 pages)
Ivan Vávra:
EMBLÉMY, MONOGRAMY, ZNAČKY A ZNAKY V TISCÍCH IVANČICKÝCH A KRALICKÝCH
str. 160 (9/11) Strom života ve džberu (monogram IL a ILS, č. 83 a 100) od Písniček 1602 do Písní 1618 znamená B. Jana Lanecia Strážnického, biskupav Přerově (1601—1626). Tuto podivnou kombinaci mystiky s realitou převzal Lanecký od neznámého IHS, který je tímto emblémem zastoupen v Písních 1576 a před tím bez monogramu v Písních 1572. IHS je osoba — nejde tu o zkratku známé latinské invokace — která se ujala symbolu stromu života ihned po Blahoslavově smrti a nahradila mříž džberem. V další generaci převzal Lanecký celý emblém bez nejmenší změny.
4/1957 - Dějiny pedagogiky History of Pedagogics
(CZ) O bratrské výchově vzhledem ke Komenskému (EN) On Czech Brethren's Education in Relation to Comenius Strana / Page: 441-452 Autor / Author: Molnár, A.
Otcovský přítel Komenského, přerovský senior Jednoty Jan Lanecký přinesl si ze studijního pobytu[2i] v Ženevě (1579) nejenom reformovanou pravověrnost, která utkvěla ve vzpomínkách Komenského, nýbrž i řadu spisů nástupce Zwingliho v Curychu Jindřicha Bullingera, v tom zejména jeho práci o organisaci školního vyučování. Šířil ji v českém překladu ve svém okolí jako spis» 0 školách křesťanských« tak horlivě, že byl za to volán v roce Komenského narození k odpovědnosti úzkou radou Jednoty, jež byla tenkrát k reformovanému směru švýcarskému ještě zdrželivě naladěna. Když však od r. 1598 tento směr zvítězil v české větvi Jednoty, stal se Lanecký brzy jedním z jejích seniorů. V této pastýřské a učitelské funkci ho poznal Komenský i jako horlivého zastánce reformovaných školských zásad.[22]
[21] Johannes Lanetius ze Strážnice je zapsán 1579 v Le Livre du Recteur ženevské uni versity. V Zenevě se setkal na studiích se svým krajanem Václavem Lavínem z Ottenfeldu, později žerotínským lékařem.
[22] Komenského vzpomínka v De quaestione utrum Dominus lesus propria virtute a mortuis resurrexit (O otázce, zda Pán Ježíš vlastní silou vstal z mrtvých), Amsterdam 1659, str. 56—57. Výtka bratrského synodu v Lipníku z 6. června 1592 se čte v Dekretech Jednoty bratrské (vyd. Gindelyho, Praha 1865), str. 255. Své názory o škole a vzdělání vyložil Jindřich Bullinger w Ratio studiorum z r. 1527 a stručněji v humanistickém listu Berchtoldu Hallerovi v Bernu De ratione studii z r. 1532. Protože obojí práce vyšla tiskem teprve 1594 v Curychu péčí Zwingliho vnuka, je pravděpodobné, že některou z nich znal Lanecký z opisu, jakých kolovalo hodně i mezi studenty ženevskými.
Historie evangelíků ve Valašském Meziříčí začíná v 16. století. Významnou roli zde měli Čeští bratři, podporovaní rodem Pernštejnů a později Žerotínů. Ve městě byl založen bratrský sbor i škola. Jeden ze správců tohoto sboru, biskup Jednoty bratrské Jan Lanecius, odešel později do Přerova, kde se stal učitelem Jana Amose Komenského a Karla staršího ze Žerotína. V letech 1612–1625 byl rektorem a farářem již luterské školy Jiří Třanovský, který proslul jako básník a spisovatel. Jeho Cithara sanctorum je významným evangelickým kancionálem.
- http://texty.citanka.cz/komensky/perzrej.html Komenský - Historie perzekucí
- v.t. https://www.reformace.cz/teologie/historie-o-tezkych-protivenstvich-cirkve-ceske
Tak s tou protestací od císaře [Karel z Žerotína] odšed, netoliko dvorského kazatele, Pavla Hronovského, zjevně choval, ale i pobožného a více než sedmdesátiletého starce Jana Lanecia a Jiříka Erasta, bratrské na Moravě starší, i jiných více tajně v jeskyních chlebem a vodou pobožný Abdiáš choval; k náboženství pak na zámku svém Náměšti od Hronovského přisluhovanému, netoliko poddaným svým ale i cizopanským jakéhokoli řádu lidem přítomným býti dopouštěl. V kteréž věci v Čechách pán Sloupna, Jiří Sádovský, a někteří nemnozí jiní pána následovali potud, pokudž sami do exilium nemusili.
- https://is.muni.cz/do/rect/habilitace/1421/sronek/ Michal Šroněk: Habilitační práce: Náboženský obraz v teorii a praxi radikální reformace v předbělohorských Čechách, Praha 2010
Nejoblíbenější figurou, různě obměněnou, byl rostlinný stvol se dvěma odnožemi, případně pahýl stromu se dvěma větvemi, na jejichž koncích visí jablko a křížek.Touto impresou se zabýval nejprve Ivan Vávra, který sledoval její užívání jednotlivými členy Jednoty. Podle něj se impresa objevila poprvé ve spojení s Janem Blahoslavem, kde byla doplněna jakousi mříží tvořenou čtyřmi částečně překrývajícími se pásky, možná schematicky připomínajícími tiskařský lis (Písně duchovní 1564 a 1571). Po smrti Blahoslavově užíval impresu v letech 1572 a 1576 jménem neznámý nositel, a od impresy svého předchůdce ji odlišil nahrazením motivu mříže dřevěným džberem, z něhož vyrůstá svazek rostliných výhonků a iniciálami IHS. V letech 1572–1587 náležela tato impresa (v podobě pahýlu stromu se dvěma větvemi) biskupovi Janu Kálefovi a v letech 1589–1591 Janu Efraimovi.[123] V podobě jaké impresu užíval monogramista IHS ji naposledy použil Jan Lanecius, biskup přerovský a připomínal se jejím prostřednictvím v letech 1602–1618. Studia této impresy dále prohloubila Mirjam Bohatcová, která podrobně sledovala její výskyt a variace v jednotlivých bratrských tiscích od 60. let 16. do druhého desetiletí 17. století.
- https://www.hornijeleni.cz/52021 J. A. Komenský a Jelení
Velmi zajímavá odpověď mu přišla od Mgr. Jiřího Justa Th.D., církevního historika Univerzity Karlovy působícího v Historickém ústavu Akademie věd.
Z jeho odpovědi citujeme:
Děkuji Vám za zprávu ohledně Vašich záměrů s důstojným připomenutím Jana Amose Komenského v Horním Jelení. Žádný přímý doklad o tom, že Komenský byl v Horním Jelení, sice nemáme, ale v únoru 1611 šel okolo na svá zahraniční studia - zvolil cestu přes východní Čechy a Mladou Boleslav, protože v Čechách byli tenkrát pasovští a biskup Lanecký. Ty bratrské mládence, kteří šli studovat, vyslal raději oklikou. Takže šli přes Litomyšl a Hradec Králové. To by pochopitelně ale nebylo tak významné, jako samotný Komenského pobyt v Brandýse nad Orlicí po roce 1622. Komenský zcela jistě nebyl jen v Brandýse, ale cestoval i po okolí, protože zde na mnoha místech žili členové a stoupenci jednoty bratrské, které bylo třeba duchovně posilovat. Horní Jelení byla ostatně „kazatelská stanice“ bratrského sboru v Brandýse nad Orlicí, to víme díky archivu mladoboleslavského biskupa Matouše Konečného, kam docházeli bratrští duchovní z Brandýsa pravidelně kázat. Takže je docela dobře možné, že i sám Komenský se na této duchovní péči v okolí Brandýsa podílel. Ostatně také hornojelenský kostel byl po dostavení 14. dubna 1602 vysvěcen bratrskými duchovními - byli u toho přinejmenším dva biskupové jednoty: Zachariáš Ariston a Jan Lanecký, který byl o pár let později „nadřízeným“ Jana Amose Komenského. Píši o tom vysvěcení kostela (stejně jako o Heřmanovi z Bubna, který sám byl členem jednoty) ve své nové knize „Bratrská šlechta v Čechách a na Moravě“ na s. 109-110. (Konec citace) Kromě této nově uvážené pravděpodobnosti, že Jan Amos Komenský mohl skutečně Jelení navštívit a zde kázat, jeho význam všeobecný nejen pro Jelení, není třeba zpochybňovat. Zvláště dnes, kdy osobnosti, nesoucí mravní a morální ideje, našemu národu v jeho čele krutě chybí.