Účel základní školy/hypotéza01

Z Wikiverzity

Stránka je podstránkou výzkumu s cílem prokázat nebo vyvrátit hypotézu.

Jak používat klasifikační nálepkuTato stránka je součástí projektu:
Příslušnost: všeobecná

hypotéza[editovat]

  • Čím více učiva tím déle trvá se jej naučit. Učiva je tolik, že je třeba devíti nebo více let k jejich zvládnutí.

Motivace[editovat]

Metodika[editovat]

Zkoumání hypotézy má tři části. V první části zkoumám jak se měnil počet let povinné docházky z hlediska historie. Zaměřuji se na různá ustanovení, zákony atd. jenž tuto podobu formulují a definují. Předpokládám, že se tím ukáže historický vývoj jak se měnil v průběhu času počet let povinné školní docházky a že tato hodnota bude především růst a na některých místech nepatrně kolísat. Jde o základní orientační linii zkoumané hodnoty, využitelné pro další výzkum. I přestože bude pravděpodobně růst nebude to přímí důkaz, že školní docházka rostla kvůli zvyšujícímu se množství poznatků. Pořád může jít o takzvanou falešnou korelaci. Právě proto má výzkum i druhou část.

Druhá část zkoumá množství látky v průběhu času dle vybraného předmětu. Prozatím budu zkoumat pouze jediný předmět a výzkum se dá popřípadě v budoucnu zopakovat na jiném předmětu. Jako pokus o verifikaci hypotézy. Zkoumán bude předmět zvaný Přírodopis. Pokud bude křivka množství učiva růst a křivka počtu let také růst, pořád se může jednat o falešnou korelaci. Proto je důležité dozkoumat i třetí část hypotézy.

Třetí část hypotézy zkoumá další možnosti a faktory, které mohou vztah mezi počtem let a množstvím učiva ovlivňovat. Pokusím se vyzkoumat mechaniku toho jak tento vztah funguje. Až díky vypracování všech tří částí se dá uskutečnit nějaký závěr.

Výzkum[editovat]

Část 1 - vývoj počtu let školní docházky[editovat]

Historický vývoj[editovat]

Než to začalo[editovat]

K zásadním změnám ve školství došlo v Rakouské císařství roku 1773, kdy byl zrušen jezuitský řád. (hypotézy zkoumající jezuitský řád jsou v jiné části projektu) Důvodem zrušení byla nespokojenost s jeho činností v oblasti školství. Nešlo o to, že by jezuitská škola byla neúspěšná nebo neefektivní, ale byla vhodná spíše pro elitu než pro obyčejný lid. Proto nespokojenost projevovala hlavně šlechta, která pro své politické zájmy potřebovala u poddaných jiné vzdělání než jen humanitní. Zatímco šlechtě vyhovovalo humanitní vzdělání avšak navíc požadovaly především vojenské vzdělání, které ale poskytovaly akademie. Na akademiích se vyučovala nauka o fortifikacích (opevnění, hradby), dělostřelecké teorie, tělesný výcvik, šerm, jízda na koni, zeměpis, náboženství, český jazyk, německý jazyk, francouzský a italský jazyk. Jezuitské školy dosáhly svého vrcholu a začali působit zastarale. Úroveň jezuitských škol upadala. Zastaralé učební osnovy nedokázali oživit ani přidání nových předmětů.

Částečně to do jisté míry připomíná relativně nedávnou situaci ve školství. Přibírání nových předmětů jako sexuální výchova, rodinná výchova, navrácení dílen a jiné experimentování s novými či staronovými předměty.

Když toto období zpětně analyzuji, tak zjišťuji, že zastarání jezuitských škol taktéž silnou měrou přispěli nové technologie a tím i nové poznatky a učení. Tato doba zapadá do počátků průmyslové revoluce. Manufakturní výroba se sice začala rozvíjet ve velkém měřítku už v 15. a 16. století v Itálii, avšak největšího rozmachu dosáhla právě v období 17. a 18. století avšak především v Anglii. V Rakouském císařství existovaly manufaktury také. Existovaly ve formě malovýroby soukenictví v Liberci, Jihlavě a v Brnu. Až v 18. a 19. století dochází ke přední lnu, vlny a bavlny. Přičemž se v Čechách touto činností věnovalo odhadem 600 tisíc obyvatel. A to hlavně díky častým válkám (potřeba ušít nové uniformy pro nové vojáky).

Zmiňovaná výuka opevnění a dělostřelectví jenž umožňovali akademie taktéž souvisí s novými technologiemi. Zlatého věku zažívaly v Rakouských a Českých zemích Bastionové pevnosti a s tím souvisí i vývoj dělostřelectva (především v podobě výpočtů trajektorie dráhy, taktiky atd.) Potřební a vážení byli také inženýři schopni stavět tyto pevnosti.

Například na Wikipedie lze najít že:" V roce 1658 navrhl maršál Lous Raduit de Souches plán na zesílení Olomoucké pevnosti a doplnění pětiúhelníkovými bastiony, roku 1699 byl předložen nový návrch systému podle Vaubanova systému a fortifikační projekt z roku 1717 navazuje na plán z roku 1699. Ovšem až z rozhodnutí Marie Terezie z roku 1742 byla do roku 1757 vybudována úplná bastionová pevnost podle plánů inženýra Petra Filipa Bechade de Rochepine."

Ke zlepšení situace ve školství mělo dojít prostřednictvím nového školního řádu, který sestavil na popud Marie Terezie zaháňský opat Jan Hynek M. Felbiger. a to v roce 1774

Školní řád za Maie Terezie[editovat]

Tento školní řád vznikl 6. prosince 1774 a je brán jako předpis, který zavádí školní povinnou docházku. Všeobecná vzdělávací povinnost není však to samé jako povinná školní docházka. Účelem Všeobecného školního řádu bylo vybudování škol, do který měly děti chodit. Marie ale povinnou docházku nenařizovala, protože pro všechny děti nebylo dostatek škol. Děti které do těchto škol chodily (nepovinně), tak délka docházky byla od 9. do 13 roku tedy 4 let. Marie Terezie spíše připravila půdu pro vznik škol, jejich financování a výuku učitelů.

Sice by bylo možné tento údaj započítat do tabulky, ale protože je řešena konkrétně povinná školní docházka, tak tento údaj ještě do tabulky započítán nebude.

Školní řád za Jozefa II.[editovat]

Jozef II. pokračoval v reformách školství, řešil především gymnázia. Což pro potřeby této práce není důležité proto ji nebudu rozvádět. Až v roce 1869 říšský školní zákon ustanovuje poprvé povinnou školní docházku. Takzvaný Hausnerův zákon uvedl v život povinou školní docházku od 6 do 14 let (tedy 8 let dlouhá školní docházka).

Tabulka dat[editovat]

Tabulka šipek
Rok Rozsah docházky v letech dítěte Rozsah docházky celkem
1869 6 do 14 let 8 let
1948 6 do 15 let 9 let
1953 6 do 14 let 8 let
1954 6 do 17 let 11 let
1960 6 do 15 let 9 let
1973 6 do 18 let 12 let
1960 6 do 16 let 10 let
1990 6 do 15 let 9 let

Část 2 - vývoj množství učiva přírodopisu[editovat]

Část 3 - mechanika vztahu počtu let a množství učiva[editovat]

Závěr[editovat]