Informace, média a knižní kultura/Sociologický výzkum 1: Sociologické metody/4. lekce

Tato stránka je součástí projektu:
Informace, média a knižní kultura/Sociologický výzkum 1: Sociologické metody
Příslušnost: skupinová

Tato stránka není ještě hotová.

Pokračování[editovat]

18. 12. bude velký seminář k seminárnímu tématu, kde je potřeba ustavit týmy a nahlásit témata projektů
i dnes se bude směřovat k tomu co by náš projekt měl obsahovat

Diskuse nad navrženými tématy[editovat]

Kdo má jaký záměr?
- téma: environmentální krize
Ale jaká je otázka?
- Kolik lidi třídí odpadu?
- Kolik jsou lidi ochotni obětovat na daních, aby se zabránilo tomu či onomu?
Důležité je si to položit jako otázku
např. :
- Které skupiny obyvatelstva mají otevřené postoje ke třídení?
- Co všechno obyvatelé třídí?
Další příklad: vedlejší pracovní aktivity studentů a jak to závisí na ekonomické situaci rodiny
I odborník neumí vždy dobře položit otázku a pouze zkouší, ale jak už to má nakoukané, tak ji většinou stanový
můj: // Kteří lidé hledají informace na Google? Kolik lidí věří, že v Google najde vše? //
nevadí, že to "pálí" jen malej segment populace, ale může to něčemu pomoci - jak zapojit studenty do praxe
Důvod omezení parkování a zákazů vjezdů do center měst
- otázkou je, kdo nás zajímá, jestli obyvatele města, nebo ty řidiče
- otázka je, jestli se výsledky projeví v kvalitě života
- není dobré téma do prvního ročníku
- dát lidem i negativní důsledky, aby dobře hodnotili situaci, protože se jedná o komplikoanost tématu, tzn. co se stane, když tam ta auta nebudou mocic
- referendum není dobrý nápad - lidé neznají všechny problém a nemusí umět se správně rozhodnout
- otázka typu jste ochotni za cenu, že se k vám nedostanou řemeslníci to zakázat? atd.
- tzn. posunout výzkum do rozhodovacího modu, ale metodicky náročnější
- je jedno co odhadnem že vyjde
- další klíčová otázka je, jestli lidi auto mají nebo ne, protože názory budou jiné, takže lepší jsou názory majitelů aut nejezdících
- dá se udělat jako mapování, názor jedné strany, ale pokud by se to mělo dělat seriozně, tak by se muselo zkoumat vše i nerezidentni, což by byl problém (zaměstnanci firem, poddnikatelé a nerezidenti)
- nesmírně nároční výzkum vyžadující i zapojení expertů na dopravu, ekonomiku atd.
- marketéři by přesvědčili lidi o krocích, Burianek by asi do toho nešel, složité
- malá anketa v jednom segmentu dobrá, ale seriozní výzkum závisející na spoustě porfícíchc složitý a nejistý
- paní se ptá: na to jestli někteří lidé co si nemohou přijet k soudu se nepřestěhují mimo Prahu, aby si mohli dodjet k soudu, tedy jestli to nevyhání lidi z centra
- vše má své dopady, když se vysídlí centrální organizace, tak se vysídlí i lidé (obsadí centrum turisté) - centra jsou mrtvá
- takže je dobré i to, když je univerzita v centru, protože tam přináší život

Pokračování výkladu[editovat]

otázka je kdo by byl zadavatel
participace klienta
- pomáhá vymezit problém a cíle
- brání tomu, abych si to zjednodušoval
  - nehledat metody, které jsou zajímavé, ale technicky těžko zpracovatelné
- práce s klientem je potřeba
- jak klienta připravit na špatné zprávy
- např. jak Magoš připravit na to, že všichni ty auta v ulicích chtějí
- klient pak může říct, že výzkum nevyšel tak jak má a tak nezaplatí - proto by měla být dobře postavena smlouva
- ptát se klienta, jestli je připraven na to, že výzkum nepotvrdí, předpoklady toho klienta, protože jsou tam efekty, kterých si klient není vědom
- nejsme tam proto, aby jsme potvrzovali to co se dá čekat
- klient by měl říct, vše
- nedělat výzkum příliš levně, vyší cena klienta za interesuje
- problém se zlehčováním výsledků
- pomoci klientovy jak výsledky využít v řízení problému
SUBJEKTIVNÍ PŘEKÁŽKKY VHODNÉHO ZADÁNÍ
- když je problém přezrálý tak už je na výzkum pozdě
- někdy chce klient vědět co vyjde
- výzkum falešného vědomí, tj. výzkum nesmyslných představ a je to potřeba klientovy vysvětlit
- někdy klient nechce změnu, tzn. když klient nepřijímá navrhnovanou změnu
- sociolog má někdy tendenci svět vylepšovat, ale není o to zájem
- někdy klient chce dotazník, ale nemá nikoho na zpracování, nebo naopak - vyhnout se tomu
VÝZKUMNÁ OTÁZKA
- musí na ni existovat odpověd
- ukázat co nevím a co musíme zjistit
- zužit téma, aby byl rozměr zvládnutelný
- neřešit vzájemné vlivy, do jednoho výzkumu se nevejde
- dostupnost objektu - lidi musí být dostupní a je otázka jak se k nim dostanu
  - tzn. racionální výzkum, dělat to co jde, ne to co by bylo hezké
  - např. u výzkumu v muzeu, kde návštěvníci budou vyplňovat otázky, jestli u vstupu u stolečku nebo jak
- je důvod zatěžování terénu (různé akce), není lepší ta data získat od jinud
  - lidé nemusí být ochotni přijímat další vlny výzkumu --zajímavé téma na teoretickkou modelaci
- osobní zájem může narušit objektivitu - je potřeba to vybalancovat
  - může to dělat úzké myšlení, zakrývat jiné řešení a jiné proměnné
SOCIOTECHNIKA A SOCIÁLNÍ INFORMACE
- sociální inženýrství (R. Pound, 1922)
- že sociologie bude vylpešovat společnost
- z empirických poznatků doporučení pro praxi
- problém je, že zkoumáme jen to co umíme a zbytek pomíjíme (tj. zajímá nás názory lidí, ale už neřšíme věci typu kvalita života)
- Karl Raimond Popper: je potřeba rozlišit dílcí sociální inženýrství a globální
  - předělávání celé společnosti jako v sssr je nepřijatelné
  - takže zde už sociální inženýrství nabíralo negativní nádech
  - protože se to začalo vázat na ideologii
- marxistická teorie vynazlezla pojem "sociotechnika", aby tento problém překlenula - pol. 20. století (A. Podgorecki)
  - snaha o prosazení vědy do řídících procesů
  - ?
  - T. Kotarbinski (polsko): Praxeologie, 60. léta
    - ustavit sociotechniku obecně
    - teorie řešit, jak se správně chovat
    - veselé, zajímavě ulítlé, o správném chování, má to v knihovně možno zapůjčit
PŘISTUPY KE ZMĚNĚ
- dilemata sociálního inženýrství
  - meliorace (hašení problémů) x optimalizace
  - reforma x revoluce
    - přestává se prodávat výrobek, takže ho obměníme, nebo začnem prodávat něco úplně jiného
    - proto mluvím s klientem, abych zjistil, jak to vidí
- závislost x nezávislost
  - dřív byly sociologovo zaměstnanci podniku - jiný pohled než venkovní sociolog
- neutralita x angažovanost
- empricismus x teorie
kdo jde na sociologii nemá sem jít s tím, že chce pomáhat lidem, protože problém je daleko slotižější
ODVOZENÍ SOCIOTECHNICKÝCH DOPORUČENÍ
- buď na základě teoretických poznatků, které chybějí, nebo je třeba je doplnit
- bud z výzkumu (empirie)
  - nutno doplnit teoretické poznakty
  - k faktům se hledají způsoby řešení
nebo z teorie
- přímo
- na základě výzkumu

Druhy výzkumu[editovat]

dle toho kde problém vzniká
- základní
  - =problém vzniká ve vědě
- krytí pojmu - badatelský, heuristický výzkum = fakt
- hypotéza - verifikační výzkum = poznatek, model
- přístup - metodologický výzkum = metoda
aplikovaný
- = problém v praxi
- = problém v řešení
  - diagnóza - diagnostický = fakta, doporučení
  - řešení - operační, akční v = další výzkum, doporučení
  - strategie - explikační v = doporučení
- u aplikovaného výzkumu se dává vždy doporučení
akční výzkum
- =searching by doing
- např. manažer kontroluje svou činnost analýzou dat
- participativní strategie umožňují zapojení respondentů
  - např. lidé, kteří jsou objektem zkoumání, si sami vymyslí metodiku
  - dělala slovenská akademi věd
  - výsledky nikam nevedly
další členění výzkumu
- intenzivní
  - zkoumá několik případů do hloubky, může být dlouhodobý
- extenzivní
  - zestručněný popis velkých vzorků, jednorázový
  - např. výzkum veřejného mínění
- parciální
  - dílčí téma týkající se úzké skupiny objektů
  - např. výzkum zdravotních sester a jejich pracovní podmínky
komplexní
- měl by zahrnout vše podstatné
- stejně je potřeba si něco vybrat, protože nejde vše vybrat
- často interdiciplinární
- nejde sesumírovat, obsahuje dílčí výsledky
- sociologie nemůže nabízet publikace charakterizující společnost jako celek
explorační
- hledání nových skutečností, skrytých stránek apod
konfirmační
- ověřuje hypotézy, kontroluje obsah pojmů
diskriminační
- hledá silnější hypotézy
- výsledek modelování nabídne řešení, které více sedí na data
CÍLE VÝZKUMU
- orientační
  - nevím nic moc o předmětu, ani o objektu zkoumání - průzkum, sonda
  - Předmět: to co je ten problém (otázka)
  - Objekt: to na čem problém vzniká (lidé)
  - ale v podstatě je předmět i objekt to samé
  - např. sociologické aspekty tance u eskymáků - neznám sociologii tance, neznám eskymáky
  - deskriptivní
  - znám předmět, neznám objekt - musím znát metodku
  - někdy se přeskočí explanační fáze a přistupuje se k sociotechnické fázy
  - explanační
  - znám problém i objekt -je potřeba provádět experiment?
  - sociotechnické
  - znám problém i objekt= je potřeba konat výzkum?
ZDROJE HYPOTÉZ
- naznačují stav rozpracovanosti předmětu
- explorační výzkum nepotřebuje, nemá hypotézy (nahrazeny předpoklady)
- =výrok, který jsem schopen otestovat
- i v kvantitativním výzkum jde dělat bez hypotéz
- nedávat přesné odhady typu 80 % občanů si myslí něco - netrefovat se do čísel
- zvážit užití alternativních hypotéz
- hypotézy mají mít standardní pojmy