Informace, média a knižní kultura/Sociologický výzkum 1: Sociologické metody/3. lekce

Tato stránka je součástí projektu:

Informace, média a knižní kultura/Sociologický výzkum 1: Sociologické metody

Příslušnost: skupinová

Tato stránka není ještě hotová.

Hermeneutika (H. G. Gadamer)

• = nauka o metodách správného chápání textu
• původně se to týkalo o chápání Bible
• 4 hlediska výzkumu textu
  • doslovný
  • alegorický
  • morální
  • symbolický
• Příklad: Havel: "Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí."
  • Doslovný: pravda a láska vyhrajou asi jsou silnější
  • Alegorický: demokracie vyhraje nad totalitou, je konec vykládání nesmyslů a lží, svoboda versus lež
  • Morální: správné je nelhat
  • Symbolický: symbol určitého typu politiky za Havla, ale i negativní konotace jako pravdoláskaři atd.

Chyby běžného pozorovatele

• nepřesnost
• unáhlené generalizace
• běžný pozorovatel je selektivní, něco si vybere a jiné mu unikne
• nelogické zdůvodnění - gembler si myslí, že pokud dlouho nevyhrál, tak už musí vyhrát
• ideologie, víra - mimovědní předpoklad
• lidské chyby

Znaky vědeckého poznání

• základní pilíře
  • racionalita (logika) - vše co zjišťujeme je potřeba rozumově logicky uspořádat
  • pozorování (empirie) - ověřené a ověřitelné fakta, které je možné doložit
• vyhýbavá se normativitě - např. pedagogika je normativní (zabývali se tím, jak by věci měli být) - sociolog zkoumá když něco nejde, kde je problém
• evaluace, tedy prověřování výsledků, která se děje stále dokola
• pravidelnosti
  • řada jevů je pravidelná a řeší se u nich pravděpodbnost
  • až na pár vyjímek, které nejsou pravidelné, i pro vyjímky hledá zdůvodnění
• agregované údaje
  • zajímají nás spíše hromadná data, než jednotlivé jevy, protože stanovujeme nějaké sety pravděpodobnosti
• vědecké poznání:
  • systematické - nemá představovat jednotlivé výkřiky, ale má to navazovat, poznání tvoří konzistentní celek
  • objektivní - nemá být zatíženo subjektivností, něco je nezávislé na subjektu
  • exaktní -
  • ověřitelné - každý další badatel by měl šanci tu věc ověřit
  • diferencované - jedna věc je v jiné společenské vrstvě jiná, je potřeba vědět jestli daný poznatek platí pro konkrétní společnost, nebo je specifický v určité skupině
  • kritické - o všem se dá pochybovat, nad každým poznatkem

Moderní věda

• produkt renesance, rozvoj v době osvícenství
• jde ruku v ruce s rozvojem kapitalismu
• produktem je modernizace
• Francis Becon, René Descartes, Koperník, Galileo, Newton, položili základy moderní vědě (předtím existovala věda, ale byla omezenější)
• PARADIGMA normální vědy (Thomas Kukh: Struktura vědeckých evolucí, 1982)
  • střídání vědeckých paradigmat např. napřed byl Newton, který byl potlačen teorií relativity
  • sociologie ještě k paradigmatu nedošla
  • vědu tvoří: jazyk, poznatky, metody, problémy a optika
  • v sociologii existují instituce, znalosti se kumulují a navazují jedna na druhou, takže možná sociologie paradigma má
  • Užší pojetí paradigmatu (R. K. Merton): sednout si a nepařed si sepsat všechny výchozí předpoklady před začátkem výzkumu ?

Dva přístupy k moderní vědě

• Bacon: napřed empirické zkoumání a následně zobecnění, aby bylo možno provést zobecnění a stanovit zákony
  • zdůraznění principu indukce
• Descartes: racionalismus, nejdřív se formuluje zákon, z něho se dají zákony a pak se ověřuje, jestli ty zákony platí
  • i zde se provádí empirická práce ?
• Indukce: Tento krkavec je černý, tamten je černý, všichni jsou černí - Bacon
• Deducke: Všichni krkavci jsou černí, tudíž tamten je černý - Descartes

Normální věda

• principy
  • respektování faktů (M. Weber)
  • idea determinismu - nic se neděje samo o sobě či bez příčiny
    • někdy ale přčinu neznáme, například u některých chorob není znám původce, přesto je léčíme
  • odpor k metafyzice - Comte a Marx chtěli budovat lepší vědu, tzn. postavit společenstké vědy na metodologicky modrení základ
  • K. R. Popper: poč. 20. století: věda se vracela k induktivním postupům
    • induktivní logika má své slabiny např. v přírodě se budu setkávat s bílými labutěmi - vzniká představa, že labutě jsou bílé
      • pokud najdu černou celý systém se mi bortí
  • = slabina indukce
  • mělo by se zkoumat, jestli je labuť černá, ne hnědý -- vyvracení hypotézy, kde hypotéza je odrazem předpokládané pravdy (např. H1: všechny labuťě jsou bílé - číl výzkumu, vyvrátit)
  • když se postaví teorie složitě, tak je těžké ji vyvrátit
• Neustálé hledání pravdy
  • věda nedává definitivní odpovědi
    

Výzkum jako řešení problému

Zadání výzkumu

• problémová situace
  • vyžaduje řešení, ale nemusí to být patologie
  • např. máli úřad malé vesnice postavit stadion pro 5000 diváků, nebo mateřskou školku
  • někdy je potřeba provést sociologický výzkum, protože je těžké rozhodnout
  • lidé ne vždy vědí co chtějí, ale výzkum to rozhodnutí může usnadnit
• problém je buď reflektovaný, nebo latentní, tj viditelný, nebo spící
  • všimnout si problém dřív než novináři
  • často je problém již zadán, ale klient nemusí být schopen problém správně zadat
    • měli bysme si to ověřit, jestli je to skutečně problém, nebo je tam třeba vedlejší zájem
  • někdy klinet, ví, ale výzkumníci neví co chce klient
  • důležité je trefit se do toho co by měl klient chtít
  • když se nedohodnu, tak výzkum nedělám
  • jednodušší, když si výzkum zadávám sám
  • například u grantových agentur (ministertev) je těžké se do výzvy trefit
    • omezený čas půl roku
• problém musí být řešitelný a jestli to řešení vyžaduje sociologický výzkum
  • do některého výzkumu se nejde, protože sociologické řešení nic nepřinese
  • ÚKOL: Jsem ředitel podniku a odchází mi zaměstnanci. Co může ředitel udělat?
    • sociologický výzkum
    • ohlásit zvýšení platů - asi nepravdpodobné
    • vyhození lidí dřív než odejdou -
    • zeptat se proč odchází - možné
    • neřešit to - problém se vyřeší sám (mohlo jít o pseudoproblém)
• odhad, kdy je intervence nutná a kdy se jedná o pseudoproblém
  • často lidé spoléhají zbytečně na experty (jdu s rýmou k lékaři)

Analýza problému (úkol)

1. formulovat výzkumnou otázku

2. pomocná kritéria

2.1. kdo

2.2. proč - proč já to vybírám jako problém?

2.3. analogické řešení

2.4. teorie - lze problém řešit na bázi teorietických poznatků?

2.5. data - volíme téma, kde data bude získávat, ale mohou již nějaká eixtovat

2.6. souvislosti - vývoj a dopad řešení, společenské souvislosti, co to přinese, komu to prospěje, jaké jsou možnosti zobecnění.

3. opakovaný výzkum v podniku se dělá, protože v daném podmínky mohou být nějaké specifické podmínky

4. PŘIŠTĚ NAVRHNOUT TÉMA, ABY JSME ZJISTILI, JESTLI TO JDE SPRÁVNÝM SMĚREM

Problémové situace i ve vědě

• krytí pojmu - jestli vím co daný pojem označuje, jestli pojem něco obsahuje, nebo změnil svůj obsah
• platnost hypotézy - či podmínky hypotézy, jestli hypotéza platí v určitém prostředí
• porovnání hypotéz - najít ty nejlepší, nejsilšnější, testovat model a navrhnout model řešení
• absence metody - chci vymyslet nový test na určité měření
• nový jev - např. v sociologii rychle zestárnou, takže se asi moc nevyskytují

Takže do příště vymyslet náčrty.