Informace, média a knižní kultura/Informační a mediální gramotnost I/5. lekce

Tato stránka je součástí projektu:

Informace, média a knižní kultura/Informační a mediální gramotnost I

Příslušnost: skupinová

Informační gramotnost a informační vzdělávání

• =schopnost pracovat s informacemi
  • vyhledávat je, hodnotit a konzumovat
  • kde je hledat či jaký zdroj vybrat
    • pak je nutná schopnost v konkrétním zdroji správně hledat
• důležité pro další práci s informacemi
• v posledních 20 letech se několikrát proměnila společnost což dříve tvralo desítky až stovky let (např. informační společnost, učísí se společnost, atd.)
  • nutnost informace transformovat na znalosti
• informační hygiena
  • knížka o digitálním minimalismu
  • část společnosti se zase odvrací
• ditigální kompetence
• kompetence studentů se přesouvají od schopnosti studenta udělat seminárku, k pokročilejšímu zpracování zdroje
• vyhledávání zdrojů se nepřeskočilo, knihovny školní, nebo vysokoškolské mají za úkol to studenty učit
• představa že informační gramotnost by měla být základní gramotností jako číst psát a počítat, protože tyto znalosti už nestačí
• bohužel se kdysi myslelo, že informačně vzdělaní budou jen vysokoškoláci, pak se ale ukázalo, že je to nesmysl, že to potřebují všichni, neb je to základ
• funkční gramotnost
  • termín se vytvořil nově, aby upozornil na změnu
  • vymyslelo to UNESCO
  • na základě gramotnosti dospělých
  • definována v průzkumu, který k tomu probíhal
  • dokumentová gramotnost (schopnost vyhledávat zdroje), literární (číst) a numerická (počítat)
• klíčové kompetence
  • obecně znalosti
  • jednou s kompetencí je informační gramotnost
  • termín špatně přeložen
• nazývána kompetencí pro 21. století
• INFORMAČNÍ GRAMOTNOST
  • využívána již kdysi dávno v roce 74 Paulem Zutowski (prezident asociace informačního průmyslu)
  • stále se cituje definice vzniklá v USA v roce 1989 ALA komise
    • gramotní jsou ti co se naučili učit se a pracovat s informacemi
  • rozvíjena s rozvojem informačních technologií
  • napřed se tomu říkalo knihovní gramotnost a pak to přešlo na informační gramotnost
  • diskuse o tom jak lidi zgramotnit
    • zvažované ve školách
      • největší rozvoj v oblasti kritického myšlení studentů a akademiků VŠ
    • Pražská deklarace - setkání zástupců knihoven vstupujících do tématu informační gramotnosti
      • vize mezinárodního sektání
      • po dvou letech se to uskutečnilo v Alexandrijské knihovně
      • následovali dobnější aktivity
      • od roku 2013 se začala pořádat konference ECIL
  • sociální sítě posouvájí tuto gramotnost
    • problém neznalosti etických znalostí a vzdělávací systém si s tím musí poradit
    • emoce
    • postfaktická doba
• VEŘEJNÁ POLITIKA
  • zlomové bylo, když se o IG začalo mluvit ve vazbě na celoživotní vzdělávání
  • začali do toho vstupovat ministerstva (školství a kultury), knihovny, školy, profesní organizace (AKVŠ - knihovny vysokých škol, 2002, protože tyto knihovny mají jiné právní postavení, členem je tedy daná vysoká škola, SKIP - knihovníci a informační pracovníci, spolek, SDRUK - sdružení knihoven (krajské)) a neziskovky
  • tento pozdim přišlo memorandum ministerstva školství a kultury
    • o kurzech na témata informačního vzdělávání
    • knihovny jsou důležitým aktérem
• INFORMAČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
  • čtenářství, kritické myšlení a další věci
  • proces už může zajít v dětském věku
  • učí to vysokoškolské knihovny
  • problém je že obecná knihovna má různé cílové skupiny
  • v USA je pojem teacher librarian - pedagog a knihovník dohromady
  • vysokoškolské knihovny řeší jak se ochránit před predátorskými časopisy apod.
  • akademické knihovny (akademie věd, národní lékařkás kníhovna apodl) - vzdělávání
• DOTAZY
  • subject librarian je někdo, kdo má vzdělání v konkrétním oboru plus v knihovnictví
  • při rešerši v univerzitní knihovně, knihovník co nezná obor, spíš doporučuje, jak hledat, nebo musí probírat z žadatelem dlouho jak to hledat