Informace, média a knižní kultura/Informační a mediální gramotnost I/5. lekce

Tato stránka je součástí projektu:
Informace, média a knižní kultura/Informační a mediální gramotnost I
Příslušnost: skupinová

Informační gramotnost a informační vzdělávání[editovat]

=schopnost pracovat s informacemi
- vyhledávat je, hodnotit a konzumovat
- kde je hledat či jaký zdroj vybrat
  - pak je nutná schopnost v konkrétním zdroji správně hledat
důležité pro další práci s informacemi
v posledních 20 letech se několikrát proměnila společnost což dříve tvralo desítky až stovky let (např. informační společnost, učísí se společnost, atd.)
- nutnost informace transformovat na znalosti
informační hygiena
- knížka o digitálním minimalismu
- část společnosti se zase odvrací
ditigální kompetence
kompetence studentů se přesouvají od schopnosti studenta udělat seminárku, k pokročilejšímu zpracování zdroje
vyhledávání zdrojů se nepřeskočilo, knihovny školní, nebo vysokoškolské mají za úkol to studenty učit
představa že informační gramotnost by měla být základní gramotností jako číst psát a počítat, protože tyto znalosti už nestačí
bohužel se kdysi myslelo, že informačně vzdělaní budou jen vysokoškoláci, pak se ale ukázalo, že je to nesmysl, že to potřebují všichni, neb je to základ
funkční gramotnost
- termín se vytvořil nově, aby upozornil na změnu
- vymyslelo to UNESCO
- na základě gramotnosti dospělých
- definována v průzkumu, který k tomu probíhal
- dokumentová gramotnost (schopnost vyhledávat zdroje), literární (číst) a numerická (počítat)
klíčové kompetence
- obecně znalosti
- jednou s kompetencí je informační gramotnost
- termín špatně přeložen
nazývána kompetencí pro 21. století
INFORMAČNÍ GRAMOTNOST
- využívána již kdysi dávno v roce 74 Paulem Zutowski (prezident asociace informačního průmyslu)
- stále se cituje definice vzniklá v USA v roce 1989 ALA komise
  - gramotní jsou ti co se naučili učit se a pracovat s informacemi
- rozvíjena s rozvojem informačních technologií
- napřed se tomu říkalo knihovní gramotnost a pak to přešlo na informační gramotnost
- diskuse o tom jak lidi zgramotnit
  - zvažované ve školách
    - největší rozvoj v oblasti kritického myšlení studentů a akademiků VŠ
  - Pražská deklarace - setkání zástupců knihoven vstupujících do tématu informační gramotnosti
    - vize mezinárodního sektání
    - po dvou letech se to uskutečnilo v Alexandrijské knihovně
    - následovali dobnější aktivity
    - od roku 2013 se začala pořádat konference ECIL
- sociální sítě posouvájí tuto gramotnost
  - problém neznalosti etických znalostí a vzdělávací systém si s tím musí poradit
  - emoce
  - postfaktická doba
VEŘEJNÁ POLITIKA
- zlomové bylo, když se o IG začalo mluvit ve vazbě na celoživotní vzdělávání
- začali do toho vstupovat ministerstva (školství a kultury), knihovny, školy, profesní organizace (AKVŠ - knihovny vysokých škol, 2002, protože tyto knihovny mají jiné právní postavení, členem je tedy daná vysoká škola, SKIP - knihovníci a informační pracovníci, spolek, SDRUK - sdružení knihoven (krajské)) a neziskovky
- tento pozdim přišlo memorandum ministerstva školství a kultury
  - o kurzech na témata informačního vzdělávání
  - knihovny jsou důležitým aktérem
INFORMAČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
- čtenářství, kritické myšlení a další věci
- proces už může zajít v dětském věku
- učí to vysokoškolské knihovny
- problém je že obecná knihovna má různé cílové skupiny
- v USA je pojem teacher librarian - pedagog a knihovník dohromady
- vysokoškolské knihovny řeší jak se ochránit před predátorskými časopisy apod.
- akademické knihovny (akademie věd, národní lékařkás kníhovna apodl) - vzdělávání
DOTAZY
- subject librarian je někdo, kdo má vzdělání v konkrétním oboru plus v knihovnictví
- při rešerši v univerzitní knihovně, knihovník co nezná obor, spíš doporučuje, jak hledat, nebo musí probírat z žadatelem dlouho jak to hledat