Hesla Jednoty bratrské/2020-03-02

Z Wikiverzity

Na soudu opět zavládne spravedlnost[editovat]

Nebudu ze sebe dělat chytřejšího, než jsem – dnešní hebrejský text z Žalmu 94,15 jsem prostě nedal. Jeho doslovný překlad mi dával jen dost nejistý smysl: Protože od spravedlnosti se odvíjí právo a za ním všichni spravedlivého srdce.

Ale když jsem se podíval do německých Losungen, pochopil jsem, že i Luther s ním asi měl trochu problém, protože ten verš přeložil zřejmě dost volně: Recht muss doch Recht bleiben, und ihm werden alle frommen Herzen zufallen.

Až nakonec při přečtení textu našich českých Hesel se mi rozsvítilo v kouli: Na soudu opět zavládne spravedlnost, půjdou za ní všichni, kteří mají přímé srdce.

Není tajemstvím, že ochranovští nelosují Hesla náhodně z celé bible, ale ze své sbírky, která obsahuje necelých 2000 veršů, a tak se – dle zákona pravděpodobnosti – vždy některá Hesla po několika letech opakují. A mně to dnešní Heslo rázem přeneslo do jednoho květnového odpoledne začátkem 80–tých let:

Celý akademický rok jsem pilně chodil na domácí filosofické semináře k Hejdánkům. Celý rok jsme čekali, že nás někdy "vyberou" – ale pořád relativní klid.

Až jednou – téměř na konci letního semestru – nám přišlo něco podezřelého: V celé ulici nad "Hejdánkovými sady" neparkovalo ani jedno auto!

Seminář normálně začal – a najednou jsme viděli – ta prázdná parkovací místa se postupně zaplňují šedivými Volhami. Tak to bylo celkem výmluvné.

Do těch Volh nás usazovali na zadní sedadla po dvojících a cestou na Barťák si nás ani moc nevšímali. Posadili nás do jedné Volhy spolu s Tomášem Vlasákem. Vytáhnul jsem Hesla a četli jsme: Na soudu opět zavládne spravedlnost… Tak to bylo krásné povzbuzení! Ještě jsem si stačil to Heslo celé zakroužkovat.

Na Barťáku nás posadili do jakési "čekárny", kde jsme několik hodin čekali, až na nás přijde řada, a volali si nás po jednom. V místnosti byl dlouhý stůl, kolem něj aspoň deset estébáků, posadili si mě mezi sebe. Předtím samozřejmě osobní prohlídka, sebrali mi mou síťovku a štrachali v ní, co v ní mám, a samozřejmě hned přišli na Hesla. Tolik inteligence měli, že záhy přišli na to, že se jedná o jakýsi kalendář, takže si nalistovali příslušný den a tam četli pěkně zakroužkované: Na soudu opět zavládne spravedlnost….

Byl to fakt zajímavý pohled, který vyzařoval z údivu toho estébáka – asi v tom smyslu, jak jsme mohli vědět, že nás zrovna ten den vyberou a že jsme si tam schválně předem vytiskli takové Heslo :-)

Šťouchnul loktem do svého kolegy, který seděl vedle něj, ukazoval mu to a oba na to zírali. A tak dál – takže ta Hesla ten večer postupně kolovala kolem celého toho stolu, všichni estébáci na to koukali a nějak jim to pořád zjevně nešlo na rozum.

Tak to byla dost úsměvná historka v jinak dost neúsměvné situaci. Ale dalo mi to neuvěřitelný klid a důvěru v tu chvíli.

A po těch téměř čtyřiceti letech – může nám to dát podobnou naději i do dnešní doby.