Přeskočit na obsah

Diskuse s uživatelem:Dan Polansky/Plagiát

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikiverzity
Poslední komentář: před 9 měsíci od uživatele Dan Polansky v tématu „Co z toho je plagiát?“

Co z toho je plagiát?

[editovat]
  • Celek: "Voli volí voly. Nebuď vůl, nevol voly!"
  • Přejatá myšlenka: (nevím, odkud - a neuvádím (nikde), že převzato) "Voli volí voly."
  • Moje vlastní: (rozvinutí) "Nebuď vůl, nevol voly!"

U čeho mohu nárokovat autorství a za jakých podmínek (kde uvedeno/publikováno). Mohu se stát plagiátorem své vlastní myšlenky pro to, že jsem ji nejdřív uvedl někde jinde nezávazně/anonymně/bez záznamu (v [roz]hovoru)? --Kusurija (diskuse) 18. 12. 2025, 07:21 (UTC)Odpovědět

Nejsem si jistý, že jsem vše pochopil. Asi jsem ten úvod nepochopil; je na mě příliš heslovitý. Nepochopil jsem, zda jste vy vytvořil např. onen "celek" či někdo jiný. Zkusím přesto něco odpovědět, alespoň na část.
Některé anglofonní zdroje hovoří o autoplagiátu (autoplagiarism). Jedná se jim například o to, že student nějakou práci odevzdá do více školních předmětů, což může působit jako neférové ulehčení si práce. Zda je tento pojem autoplagiátu dobrý nápad mi zcela jasné není; není to případ toho, že někdo prezentuje cizí myšlenky za vlastní.
Zkusím po svém interpretovat začáteční část: řekněme, že někdo publikoval "voli volí voly" a vy jste z toho udělal "Nebuď vůl, nevol voly!". Především je ona myšlenka velmi jaksi malá a triviální a její formulace velmi stručná. Přijde mi, že tam není téměř nic k ochraně, i ve smyslu plagiátu. Porovnejme oproti tomu jinou myšlenku (není moje, ale autora neuvedu, ať se čtenář pocvičí; pakliže čtenář autora myšlenky nepoznal, má za domácí úkol ho nějak vyrešeržovat): vědecké teorie nelze verifikovat; lze je pouze falzifikovat/vyvrátit nebo koroborovat skrze upřímný pokus o jejich falzifikaci. Tato myšlenka zdaleka není triviální a vydávat ji za svou by z mé strany bylo prostě jenom šílenství.
Uvedení v rozhovoru vs. publikace: pakliže byste myšlenku uvedl v rozhovoru pro řekněme rozhlas či televizi, pak by někdo vaši myšlenku publikoval (rozhlas či televize). Pakliže byste myšlenku uvedl v rozhovoru v hospodě, bez pořízení záznamu (meeting minutes), pak nedošlo k její publikaci, nebyla zaznamenána v tangibilním médiu a podle amerického práva není předmětem copyrightové ochrany. No a když jde o plagiát, ten by se měl podle mě vztahovat k publikaci. Byla by to dost absurdní cimrmanovská či pythonovská scéna, kdybychom pokaždé, kdy uvedeme v soukromém rozhovoru nějakou myšlenku, kterou jsme již uvedli dříve, uváděli i datum a místo prvního uvedení. Jeden by pak už musel mít do hlavy připojené nějaké záznamové médiu (mysleme např. na Neuralink).
Připomínám, že dle anglofonních zdrojů je plagiát etický problém, nikoli právní; právní aspekty zajišťuje copyright čili autorské právo. Jinými slovy se můžete dopouštět něčeho, co někdo bude považovat za plagiát, pakliže si to dokážete dobře zdůvodnit. Něco jiného však je, že univerzity zakazují plagiát při pořizování prací dokazujících způsobilost (aptitude, competence) a pakliže se někdo tam bude domnívat, že jste se dopustil něčeho, čemu oni říkají plagiát, může z toho pro vás vyvodit negativní důsledky (jak se idiomaticky říká). Typicky by se tím však v českém prostředí nejspíš rozumělo přebírání vět a pasáží bez atribuce, nikoli přebírání myšlenek. To by však měli vysvětlit oni, na četných příkladech, což zatím neučinili.
Disclaimer: nejsem právník; jsem studovaný počítačový věděc/informatik, což zahrnuje značné množství matematiky a logiky. --Dan Polansky (diskuse) 19. 12. 2025, 06:56 (UTC)Odpovědět
Zde na Wikiverzitě zejmě používám plagiáty přřevážně (asi 99 procent; zdroje neuvádím, to bych nemusel dělat nic jiného - a to v mých přízpěvcích považuji za kontraproduktivní: nehodlám zaplevelovat statisíci odkazů). Dávám je do jiných souvislostí, než odkud jsem je převzal (100 procent vlastní výzkum). Nevím, zda za plagiát považovat znalosti lidstvu známé stovky/tisíce let (jsou do mého výzkumu vmezeřeny organicky)? Má vůbec smysl to řešit? --Kusurija (diskuse) 28. 1. 2026, 13:31 (UTC)Odpovědět
Můj princip: vzpomenout si, které zdroje jsem nejspíš použil, a v nějaké podobě je uvést. Píši-li zpaměti a nikoli podle zdroje, nevidím to nutně jako plagiát, i když i tady se mohu zamyslet a uvést možné zdroje jako nejisté. O žádné "zaplevelování" a "statisíce" odkazů tu nejde; nedoslovná rozprava (scestná metafora a nevhodná hyperbola) ostatně seriózní není a obtížně se interroguje/přezkoumává. Pracoval jsem-li naopak přímo se zdrojem tím a tím, pak mohu na sebe o to více uvalit povinnost ho uvést; při psaní např. diplomové práce se v Česku často deklaruje přímo v textu, že autor uvedl všechny použité zdroje a to mi přijde rozumné. --Dan Polansky (diskuse) 28. 1. 2026, 14:18 (UTC)Odpovědět