Diskuse k Wikiverzitě:Koncepce

Z Wikiverzity
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Hned mám k tomu pár poznámek. Není lepší nechat Wikiverzitu přirozenému vývoji a jen řešit aktuální potřeby uživatelů? Není to duplicitní s tímto: Wikiverzita:Rozvoj Wikiverzity? Případně nemělo by se tedy jedno smazat?--Juandev 11:54, 23. 6. 2008 (UTC)

Jak už jsem psal, je to i moje (aktuální) potřeba, že se tu občas už začínám sám ztrácet. A s tím i obava, že až nás tu bude kutat víc, tak že se v tom ztratíme totálně i jako "učitelé", natož naši "žáci". Že jakousi míru zodpovědnosti bychom měli mít. A co se týče Wikiverzita:Rozvoj Wikiverzity, o tom jsem ani nevěděl, že existuje – což je mimochodem i důkaz toho, že "něco" tu zcela nefunguje. Myslím, že každý nový návštěvník nějakého nového projektu by měl mít alespoň nějaký základní "help" či seznámení s nějakými pravidly, jak to tam chodí. Já mám určitou představu, co by se mělo řešit tady na Wikiverzita:Koncepce, a sám jsi důkazem toho, že už tu nějaký, podle mě celkem plodný, rozhovor vzniknul :-) Co jsi měl za představu při zakládání Wikiverzita:Rozvoj Wikiverzity, to musíš vědět ty, a jestli to nechat nebo smazat. Třeba se to ještě k něčemu hodí :-) Třeba tomu scházela právě tahleta koncepce :-) Pak se to bude moct dál rozvíjet :-) --Kychot 11:03, 24. 6. 2008 (UTC)

Tak já se příznám, že jako správce, kdy jsem vlastně i po tobě kontroloval stránky znám 90 % stránek a vím co kde je a o čem to je. To, že tu něco takového je a ty ses to nedozvěděl. Já sám jsem na tu stránku zapoměl - ostatně ona nic neobsahuje a proto jsem jí nezmínil, když jsme tehdy mluvili v pivovarském domě o tvé vizi. Jinak jak už jsem někdě psal, to by měla být i funkce správců, znát drtivou většinu obsahu a nabízet lidem dělajícím něco stránky, které jim mohou pomoci v rozvoji, nebo stránky a komunity podobného rázu. --Juandev 21:10, 24. 6. 2008 (UTC)

K úvodu[editovat]

  • „Wikiverzita nemá v úmyslu nahradit nebo suplovat reálný školský systém, spíš jej má vhodně doplňovat a stávat se semeništěm nových podnětů. Proto nelze předpokládat, že by větší část uživatelů využívala Wikiverzitu jako prostředek soustavného komplexního vzdělání.“ - ano, já si myslím, že wv jako e-learnign nebude a ani by neměla být dominantní nad "reálným" vzděláváním, ale měla by ho pouze doplňovat.--Juandev 11:54, 23. 6. 2008 (UTC)
Kdoví, jak se bude vývoj lidstva ubírat... Už dnes jsou oblasti, kde e-learning dominuje – různé formy distančního vzdělávání, kdy student většinu času tráví e-learningem a jen čas od času se sejde se svým tutorem. Rozhodně si ale nemyslím, že v současné době by bylo dobré snažit se třeba gymnázia nahradit nějakými e-gymy. Ale pozoruhodnou oblastí je třeba domácí vzdělávání, kdy svoje děti vzdělávájí zpravidla rodiče či příbuzní apod. – tady by mohl e-learning pomoci, pokud by se domácí výuka nezvrha v to, že rodič posadí PC před obrazovku a zvytek roku se o něj nestará. Takže nejde asi přímo o otázku dominance, ale jakéhosi rozumného přístupu. Vzdělání není jen o jakémsi "předávání informací", ale jde tu i o vztahy a o dostatečný kontakt s realitou. Ale jak víme, i ty "kamenné třídy" tento "kontakt s realitou" často nezaručují. --Kychot 10:54, 24. 6. 2008 (UTC)
Proto se mi líbí ten náš e-learning, kdy organizujeme teréní cvičení, nebo nutíme žáky něco zjišťovat v přírodě apod.--Juandev 21:10, 24. 6. 2008 (UTC)
  • …„Proto vzniká zásadní otázka, do jaké míry je vhodné či nevhodné bezmyšlenkovitě kopírovat ty školské struktury, jaké známe z běžného života: Rozdělení vzdělání do vzdělávacích stupňů: předškolní, první a druhý stupeň základní školy, třetí stupeň (střední školy), pregraduální vzdělávání na vysokých školách (bakalářské, magisterské, inženýrské), postgraduální vzdělávání, případně i programy celoživotního vzdělávání, univerzity třetího věku aj.“… - to je pravda. Ostatně v jinných zemích je zas rozdělení jinné. Já si myslím, že není nutné tu kopírovat školské struktury. Ostatně i tak se wv může do určité míry v podvědomí potencionálních uživatelů stát nepříjemným prostředím. Ovšem na druhou stranu model sloučení vzdělávání dětí v předškoním věku a dospělých mi připadý dost odvážný a riskantní. Nejde o to, že by se nemohli učit spolu ale spíš o to, že dětem se zamezuje přístup k určitým informacím tak, aby se nevidali "špatným směrem".--Juandev 11:54, 23. 6. 2008 (UTC)
Prosím tě, tak jsem to nepojmul, jako "model sloučení vzdělávání dětí v předškolním věku a dospělých", o ničem takovém jsem nemluvil. Protože kdybych to nazval jako "sloučení", tak si pod tím kdokoliv může také představovat cokoliv. Já ten odstavec začal Proto vzniká zásadní otázka, do jaké míry ... . Tu otázku je potřeba si uvědomit a reflektovat, protože nějaké jinojazyčné Wikiverzity na mě na první pohled půlsobí takovým dojmem, jako by jejich architekti ty stávající školní budovy prostě jen vzali a přesadili na Web. A také si nemyslím, že nějaká stratifikace vzdělání, jak bych to asi nazval, je přežitá věc. Ale uvědomuju si, že ta situace tady na Wikiverzitě bude v této otázce ještě komplikovanější, než v reálu (jakým je třeba problém nadaných dětí, či naopak integrace či speciální výuka handicapovaných). Ale zase mi není zcela cizí model "vícetřídek", kdy se mohou dohromady vyučovat žáci různě pokročilí. Či právě naopak, Wikiverzita mi připadá na tento problém přímo ideální. Protože si myslím, že nejlepší způsob, jak si ověřit, že student něco pochopil, je, když se pokusí to svými slovy vysvětlit zase jiným. Třeba starší sestra mladšímu bratrovi nějaké téma, které probírali ve škole, tak, aby si z toho dokázal udělat jakousi představu na své úrovni. --Kychot 10:54, 24. 6. 2008 (UTC)
Aha, tak teď jsem to pochopil. S tím zcela souhlasím.--Juandev 21:10, 24. 6. 2008 (UTC)
  • „Dalším problémem pak je, kam do těchto struktur začlenit různé vědecko-výzkumné projekty. Pokládáme totiž za žádoucí, aby se žáci poznenáhlu seznamovali s vědeckým a kritickým způsobem myšlení již od počátku, abychom v nich vzbuzovali touhu proniknout do podstaty věcí a nejenom se bezmyšlenkovitě memorovat "věčné pravdy".“ - tady problém nevidím. Vědecko-výzkumné projekty stojí podle mě zcela mimo. tzn. že se jich mohou zůčastňovat všichni.--Juandev 11:54, 23. 6. 2008 (UTC)
Nevím přesně, co myslíš tím, že "stojí zcela mimo". Jako že je možné na nich pracovat jakoby odděleně a jen je případně provázat nějakými linky? --Kychot 10:54, 24. 6. 2008 (UTC)
Ano, tak nějak to myslím. Bude nějaký projekt a ten bude existovat sám o sobě a bude se starat pouze sám od sebe. To znamená nebude součástí žádného programu, předmětu, hodiny - i když je možné, že ho v tomto smyslu mohou vyučující využí. Čili si odpovídáš vpodstatě správně.--Juandev 21:10, 24. 6. 2008 (UTC)
  • „Volbou školy či studijního směru již vyčerpá většinu voleb, kterých je schopen.“ - dodávám, že ne vždy se ta volba vydaří, resp. chci studovat něco, ale různé obstrukce tomu brání.--Juandev 11:54, 23. 6. 2008 (UTC)
No comment, snad jen to, že někdy může vzniknout zajímavá situace typu "všechno zlé k něčemu dobré", že dotyčný se nakonec dostane ke studiu toho, k čemu jej táhne srdce, a s údivem zjistí, že k tomu může dobře využít i to, co předtím studoval s odporem jako něco naprosto nezajímavého. (Třeba já byl totálně otrávený z asi pěti semestrů kvantové mechaniky, která mi pro mě a moje biosignály připadala naprosto k ničemu, a až po čtvrt století mi dochází, že tam bylo spousta inspirativních záležitostí.) --Kychot 10:54, 24. 6. 2008 (UTC)
  • „Lze dále předpokládat, že Wikiverzita pro něj nebude jediným zdrojem informací v žádané oblasti, a že při schopnosti kritického myšlení a zaujetí pro věc se i on sám stane tím, kdo bude na Wikiverzitu přispívat.“ - zvýrazněnou část bych rád spojil s myšlenkou, kterou připravuji pro svůj blog: hmmm, takže názor nebude, protože se mi to blbě uložilo - skara!.--Juandev 11:54, 23. 6. 2008 (UTC)
  • „Další oblastí zájmu mohou být oblasti, ve kterých naopak žák ve škole zaostává, kde má se školním způsobem výuky nějaké problémy a doufá, že alternativní způsob výuky mu pomůže tyto studijní problémy překonat.“ - myslím, že toto může fungovat jen u vysokoškoláků - tam je většinou touha vzdělání dokončit. U středoškoláků možná, na základní škole dost těžko představitelné. Většinou když mě něco nebaví a nerozumím tomu, tak se tomu "Zcela nelogicky" snažím vyhnout. Spíš by to tu mělo fungovat tak, že naše kurzy nebudou "suché", ale zaujmou a budou lidi bavit. Ani v tom případě se ale nedá předpokládat, že drtivá většina žáků středních škol na tuto hru přistoupí.--Juandev 11:54, 23. 6. 2008 (UTC)
Tak to já jsem byl větší optimista. Když v prvním semestru na vysoké škole u mediků, fyzioterapeutů či zdravotních sester vypustím slovo derivace či integrál, tak se mnohým z nich při vzpomínce na středoškolské útrapy s tím spojené může udělat na zvracení. Ale občas se mi to povede vyložit během hodiny tak, že pak za mnou studenti chodí naprosto užasle, jak je to možné, že je to v podstatě tak jednoduché a jak to že jim to za celou tu dobu ještě nikdo takhle neřekl a jsou schopni v tom dohledat i nějakou tu potřebnou eleganci a krásu. --Kychot 10:54, 24. 6. 2008 (UTC)
  • co se týče pedagogů, tak dobrý pedagoga se dle mého názoru pozná tak, že se dokáže při výuce i sám učit (to je jeden z momentů).--Juandev 11:54, 23. 6. 2008 (UTC)
Souhlas. Ne snad, že by to bylo jediné nebo snad to hlavní kriterium, podle kterého dobrého pedagoga poznat, ale výroky typu "Nejvíc jsem se toho naučil od svých žáků" jistě nejsou jen tak do větru. --Kychot 10:54, 24. 6. 2008 (UTC)
  • jinak si myslím, že tato úvaha je sice důležitá, ale předbíhá o několik let dobu. Napřed musí totíž něco vzniknout. Je třeba začíst od prkotin a postupně nabalovat. Jasně, já bych si taky rád udělal Program:Zemědělství - potěšilo by mě to a zahřálo u srdce, ale to by bylo tak všechno. Programu by pak chyběli předměty a projekty. Myslím si, že v současnosti jsme schopni tvořit projekty, ale ne předměty - je tedy třeba pitvat dál. Předmět se zkládá z hodin. Toho už schopni jsme, ale obávám se, že hodina není soběstačná studijní jednotka, která by mohla žít bez hodiny jiné. Já chápu, že člověk se s touto úvahou snaží dojít k nastavení nějaké struktury wv, ale já osobně zastávám názor, že u modelu, kde de facto nevime jak to dělat - je lepší snažit se nesvazovat nic nějakou strukturou. Proto jsem na betě byl na poplach aby se cíleně nezaváděla struktura například z Wikipedie. Ano, když si tu tam někdo založí portál je to v pořádku, pokud s to ale dělá masově - obávám se že to budoucím uživatelům zavírá cestu tvořivosti a kreativity v jejich podvědomí.--Juandev 11:54, 23. 6. 2008 (UTC)
Pokud říkáš, že ta moje úvaha je sice důležitá, ale předbíhá o několik let dobu, tak mi na to odpovídáš tak, že ano, že už je nejvyšší čas na tom pracovat. Protože těch "pár let" – frrrr – a kde jsou? Ale pozoruhodná je tvoje myšlenka, kterou zvýrazňuji, že v současnosti jsme schopni tvořit projekty, ale ne předměty, a jsem docela rád, že jsi to tak napsal. Udělat předmět asi bude složitější a pokud byde mít člověk na podporu toho už udělaných pár projektů, které se k tomu budou vázat, bude pak zajímavější takový předmět dát dohromady. Víš, mně také už dost vyděsilo, když jsem se podíval na Kategorie:Předměty a uviděl tam tu snůšku... A teď si říkal, co s tím?
OK, pokusíme se nějak sdělit lidem, ať raději dělají nějaké projekty a další takové zábavné věci a nespěchají příliš s budováním nějakých "předmětů". Jsem pro. Co se týče portálů, tak to mě taky trochu vyděsilo, že jsi to byl právě ty, kdo začal s jejich budováním. No ale možná to nebyla marná práce. Dejme tomu, že ty portály budou jako jakási okénka kamsi.
A co se týče té struktury: právě, že "někdo" začal už dávno na betě budovat takové ty struktury Kategorie:Předškolní výuka, Kategorie:Základní škola, Kategorie:Střední škola, to mě také lehce vyděsilo, no ale co s tím? Bránit v tom těžko někomu budu. A zrovna tak se, myslím, dá očekávat, až se se ma začnou valit nějací uživatelé z Wikipedie a odjinud, že celkem přirozeně tady začnou vytvářet všelijaké "předměty" a "učební osnovy" a "výukové materiály", protože to je asi to první, co každého napadne, že na tom stojí každá škola. Můžem se snažit to nějak ovlivnit, ale zcela tomu asi nezabráníš. Tak si myslím, že je na čase mít tu dohodnutá alespoň nějaká základní pravidla, aby to za pár měsíců nebo za rok neskončilo v totálním chaosu a zmatku. (I když i z chaosu a zmatku se tu a tam může něco zajímavého znovuzrodit.) --Kychot 10:54, 24. 6. 2008 (UTC)
Jako tohleto, že jsem dělal kategorie a portály mělo spíše psychologickej podtext, než to, že bych se toho chtěl držet. Právě na anglické Wikiverzitě se sice říká: "Wikiverzita je pro všechny, i pro pětileté děcko". Nicměně za poslední 3 roky své existence se specializovala pouze na terciální studenty typu vysokých škol. Já jsem byl jediný co jsem tam začal před více jak rokem razit projekt pro děti v předškolním věku a dostalo se mi za to okázalého uznání, že mi s tím nikdo nepomohl. Teď tam sice udělali rekategorizaci a vymezili právě ty kategorie co jsem tu začal já - ale bohužel to znamená, že jsou stále sto let za opicema. Stejně tam tím pádem chybí lidi, který by se těm jinejm sektorum věnovali. Na ostatních Wikiverzitách to bylo podobný - pouze terciální výuka. Když jsem mluvil s pár lidmi mimo wiki, mysleli, že Wikiverzita je univerzita. Proto jako určitý psychologický boj jsem to vše začal kategorizovat do těchto kategorií. A mělo to svůj úspěch přišel Gggg a začal dělat pro úroveň základních škol. Lidi z toho pochopili, že Wiki V/Univerzita není pouze o tom nejvyšším vzdělávání. To že není jsem pochopil sám jednak na španělské Wikiverzitě, kde už od začátku kategorizovali na tři stupně: primaria, secundaria a universidad. A dále, když jsem zkoumal historii wikiverzity a zjišťoval jaký byly navrhovaný názvy - že se navrhovalo i Wikilearning - což je takový neutrální a nekonfliktní. Nakonec ale prošel dost konflitní název Wikiverzita, právě z důvodu, že lidi, kteří si kolem toho točili byly svýho času dost prounivezitní. Proto ostatně se pak na en držela a ještě drží ta prouniverzitní skupina. Co se týč portálů tako to byl opět psychologický boj. Založil jsem pouze portály, jako jakésy hlavní internetové stránky nejdůležitějších víceméně technických projektů. Navíc to tam píšu, že portálová struktura nemusí existovat a navíc, když jsme se teď byvili o jmenných prostorech, tak jsem byl proti, aby Portál a Program byly jmenné prostoru. To podle mě musí ukázat budoucnost, jestli tyto "umělé" struktury z Wikipedie opravdu potřebujeme.--Juandev 21:10, 24. 6. 2008 (UTC)
Já si myslím – ale opravdu jen myslím, ne, že bych si za tí nějak stál něbo chtěl argumentovat – ale přijde mi, že ta největší "cílová skupina" pro nejbližší roky existence Wikiverzity by se mohla točit kolem středoškoláků, tedy kolem té "sekundární sféry". Že ta středoškolská oblast učiva je asi tak nejrealističtěji zpracovatelná a taky mi přijde, že právě mezi středoškoláky by se mohli najít nadšenci pro takovéhle věci. A že to je také vrstva, pro kterou "my vysokoškoláci" můžeme mít lepší pochopení než pro mladší žáky. Takže si myslím, že ten sestup na ty nižší stupně by mohl jít postupně, tj. na úroveň základních škol sestoupit přes ty střední. Ale ne, že by to bylo nějaké pravidlo, prostě si to myslím. Anebo by to mohla být alespoň jedna z cest. Také jsem už založil jednu školu, kde jsme začínali prvňáky, a byla to dost poučná zkušenost. Ale vím, že profesionální pedagogové těžko dokázali překousnout, že se jim do výuky na prvním stupni plete někdo, kdo postrádá pedagogické vzdělání, a dokonce píše koncepci alternativní obecné školy, a já chápu jejich důvody či až rozhořčení. Takže po druhé v životě už bych byl v té otázce opatrnější. Asi tu jde i o to, že na tom prvním stupni potřebuješ mít hodně silnou interakci s těmi svými žáky, musí tu být mnohem větší vzájemná důvera, bych asi tak řekl, a suplovat to přes Inet, nevim nevim, aby s tím člověk pak nenapáchal víc škody než užitku. Prostě jsem už opatrnější, to jsem chtěl říci. Projekty různého e-learningu pro základní školy, se kterými jsem měl možnost se trochu setkat, které se sem v devadesátých letech pokoušely různé společnosti nafedrovat, mě spíš děsily, než aby ve mně probouzely nějaké nevázané nadšení.
Jinak co se týče "portálů", na Wikipedii mi poprvé chvíli trvalo, než jsem pochopil, co to tam vlastně znamená. Pak jsem před půldruhým rokem založil w:Portál:Fyzika, a ne, že bych se o něj od té doby já nebo někdo jiný stral :-( No dobrá - beru to jako jakýsi artefakt, budiž. Poortál na Wikipedii asi nemá tan význam, který si "normální internetový člověk" od toho slova slibuje. Není to zdaleka nic vyčerpávajícího, je to prostě takové "okénko do světa toho a toho". Budiž. Jako takový první nástřel do nějakého tématu. Kdyby se o to někdo staral, mohl by to být i jakýsi "magazín o jedné stránce", kde by se návštěvník dejme tomu každý měsíc mohl dozvědět něco zajímavého. Pokud bychom ty portály tady dělali jako na Wikipedii. Ale proč pak dělat dvakrát to samé? Asi bych to v tuto chvíli moc neřešil. I když "náhodného návštěvníka" by to taky mohlo odradit – portál, který je více-méně k ničemu.--Kychot 20:22, 25. 6. 2008 (UTC)
Ano, Wikiverzita by měla být více interaktivní, než statická.--Juandev 10:45, 26. 6. 2008 (UTC)

Jako já ten problém dopředu vzniklý struktury vidím třeba na en, kde jsem už 2 roky. Stránky jako tahle: en:Topic:Forestry či tahle: en:Topic:Agronomy jsou kvanta a většinou v nich nikdy nic nevzniklo. Protože lidi co přídou a chtěj něco dělat, tak si to chtěj dělat po svém a né v nějaké struktuře. To sem ale nepíšu proto, abych tě nějak odradil, jen chci ilustrovat jaký model se nepoved.--Juandev 13:13, 23. 6. 2008 (UTC)

Pokud to jsou jen prázdné struktury, kde nic není, tak v tom nevidím problém. Buď zůstanou prázdné anebo jen čekají na svého prince, který je svým polibkem probudí k životu. Já vidím smysl struktur v tom, že pomůžou se nějak orientovat v tom množství různých stránek, ať už nově příchozím, anebo i nám – jak jsem psal, sám mám už někdy problém dohledat, co jsem vlastně k tomu kterému tématu kdy napsal. Prostě nějaký systém chodbiček, který se dá intelektově zvládnout a dospět záhy do těch komůrek, kde potřebuji být. Že si někdo vykutá komůrku někde jinde, mimo "systém", tak to ještě nemusí být tragédie. --Kychot 10:54, 24. 6. 2008 (UTC)

Myslím, že teď mluví jeden o voze a druhý o koze. Ty mluvíš o přehledu, kategorizaci. To co já demonstruji na en, to je metodika výuky. Někdo se rozhodl, že je struktura a metodika taková a teď očekává, že všichni ji budou dodržovat. Ono nejsou všichni lidi stateční. Respektive jsou všichni pohodový a nesmažou to en:topic:agronomy, aby to nahradily za en:solar System nebo en:bloom clock/Master list!--Juandev 21:10, 24. 6. 2008 (UTC)

Já měl na mysli takové ty "krásné nové fasády" (alias Potěmkinovy vesnice), jaké jsem viděl třeba na betawikiversity:Уикиверситет, kdy si architekt načrtne nějaký půdorys pozemku, vystaví fakulty, dá cedulky na katedry a čeká, až mu tam přijdou docenti a profesoři a začnou učit. Ale to nejsou jen Bulhaři na betě, připadlo mi, že je to dost rozšířený přístup k zakládání Wikiverzit, který se pak udržuje v tom samém směru --Kychot 20:22, 25. 6. 2008 (UTC)

Ano, to je podle mě nešvar, který se rozšířil z anglické Wikiverzity. Kde se vystavělo Potěmkinovo univerzitní městečko. Jenomže en je velká, má velký potecniál - takže přišly hordy Američanů a prošly skrz ty papírové baráčky. Bohužel se toho chytli lidi z jiných zemí. Je možné, že chtěji mít wv, jen proto, aby měli všechny projekty v jejich jazyce – takže je nazajímá obsah. Jako to není jen bulharská např. nově vzniklá portugalská to je přímo Potěmkinovo město. Já si myslím, že je taky problém, že ty lidi nekomunikujou. Já jsem hodně komunikoval přes IRC a sledoval i ostatní než en – takže jsem viděl, že je to opravdu na člověku a nemusí být národní wv kopiemi en.--Juandev 10:45, 26. 6. 2008 (UTC)

My tady používáme ten pojem "potěmkiáda" v lehce pejorativním významu, rozdíl je v tom, že ti, kteří tu fasádu budují, to dělají v upřímném přesvědčení, že poto, časem se doplní ten vnitřek (což kníže Potěmkin asi pak už v úmyslu neměl). Takže je to takový architektonický pokus budovat budovu od fasády – což zrovna při srovnání se stavitelstvím vyznívá jako naprostý nonsens, všichni víme, že stavba se začíná od základů a že to, co se děje zprvu pod zemí a co není zpočátku ani moc vidět, má pak pro budoucí stavbu rozhodující význam – stejně tak jako mycélium u hub.

Ono se to ale zase nemusí tak zcela hanlivě zatracovat, pokud to nazveme třeba jako postupy návrhu "zeshora dolů" a "zespoda nahoru", jak je známe třeba ze softwareového inženýrství. Já myslím, že oba přístupy můžou mít něco do sebe a že je možné si nějak představit jejich vzájemnou koexistenci. Ale shodneme se asi na tom, že oba dáváme větší šanci takovému "přirozenému" vývoji struktur zespoda nahoru než něčemu přísně plánovitému a direktivnímu a že nemá moc smyslu dávat dopředu nějaké instrukce pro obor, kterému nerozumím a u kterého teprve čekám, až někdo znalý věci přijde. --Kychot 11:34, 28. 6. 2008 (UTC)

Mě je to jedno co si kdo myslí. Já si myslím, že budovat barák od fasády je blbost a stíží to práci případným lidem co by ten barák chtěli postavit. Prostě přídou a budou nejprv muset vymyslet jak se za tu fasádu dostanou a jak to k ní přichytí (buď prolezou oknem, nebo jí budou muset celou přelézt).--Juandev 12:05, 28. 6. 2008 (UTC)

Ke kategorizaci[editovat]

Ano kategorizace podle předmětů je v současné době asi nejpatrnější. Ona tu ale podle mě již existuje i kategorizace Formy. Není například Kategorie:Individuální projekty formou? Možná by stálo za to projít současný stav kategoriazce a popsat ho. Nikoliv jako celek, ale jako možné kategorizační přístupy, které se tu objevují - byť i v nepatrné části tohoto pavouka. Já osobně bych byl pro Pararelní stromy s tím, že mouho existovat i skryté pararelní stromy. Jinak mám pocit, že jsou dva typy pararelních stromů. Resp. se jedná o pararelní stromy, který prorůstají celou wikiverzitu a pak jsou tu pararelní hnízda. Kde najednou v jednom projektu jsou určité pararelní systémy, které však nezasahují za hranice daného projektu. Určitým příkladem mohou dle mého názoru být. Například některé mé sny se drží standardní kategorizace, ba navíc vznikají další dva kategorizační systémy, které se omezují pouze na hranice projektu. Jsou to: Kategorie:Sny dle obsahu a Kategorie:Sny dle předmětu. Jinak zajímavostí pak jistě bude do budoucna jistě bude kategorie: Kategorie:Projekt: Kvetení rostlin, kde vznikne hnízdo kategorií mající zcela jinou funkci než současná kategorizace všude jinde. Na závěr je asi třeba říct, že kategorie jsou jedním ze čtyř přístupů jak kategorizovat. Dá se též kategorizovat dle prefixu, jmenného protoru, nebo rozlišováku.--Juandev 22:10, 24. 6. 2008 (UTC)

Ještě dodávám, že na en se v současnosti uvažuje kategorizovat podle hodnocení uživatelů. Tzn. někdo projekt vyhodnotí a přidělí mu nějakou nálepku. Ta nálepka pak automaticky stránku zařadí do určité kategorie.--Juandev 22:13, 24. 6. 2008 (UTC)

Zdravím! Kategorizování dle nálepek je hodně dobrý nápad. Kategorie by ale nemneli být současne v 2 kategoriích, které jsou pod- resp. nadřazené (příklad: Kategorie:Japonština je současne v Kategorie:předměty a Kategorie:jazyky).--Gbaor 06:17, 2. 7. 2008 (UTC)

Na to pozor, kategorizace dle nálepek je vlastně jen nástroj, ale základ zůstává stejný. Nevkládáš např. [[Kategorie:Sklářství]], ale {{sklářství}}. Má to své výhody a nevýhody: šablony jsou zajímavšjší a mohou obsahovat zařazení do více kategorií, naopak nejdou vložit všude.
To jestli by měli nebo neměli být zařazeny ve 2 kategoriích jednoho stromu je otázka ne? Nebo proč by neměli?--Juandev 05:50, 11. 7. 2008 (UTC)


Teď jsem si všiml jak se kategorizuje na Wikislovníku - jakoby 2 pararelní kategorie vedle sebe: např. wikt:cs:Kategorie:en-Barvy.--Juandev 05:50, 11. 7. 2008 (UTC)

Databáze stránek[editovat]

Možná by nebylo odvěci vzít ještě pár jiných projektů a popsat způsob sortování databáze. Jak říkáš na wp jsou články jak papíry v kartotéce. V podstatě není nutno je spojovat do kategorií. Je to encyklopedie - někdo potřebuje heslo, tak ho vyhledá. Případně, že něčemu nerozumí, klikne na link - nebo si vyhledá heslo jiné. Je fakt, že uživatel encyklopedie nebude využívat tématický index. Ví co hledá - proto to prostě rovnou najde přeze jméno. Ale co třeba Wikiknihy, nebo Wikislovník. Já třeba wb chápu tak, že tam to není co článek to papír v kartotéce, ale co hejno stránek - jedna kniha - to jeden papír v kartotéce. Například takový wsource podobný wknihám, ale naprosto obrácený k wp. Na wp se to spojuje linky na wsource se vůbec z textu nelinkuje. Jak tedy na ostatních projektech udržují přehled v databázi? Je to správně? Je to účelné?--Juandev 22:27, 24. 6. 2008 (UTC)

K tomuto i předcházejícímu tématu: díky za podněty, teď na to ještě neodpovím, vidím to ještě na hlubší zamyšlení. Ale přes to všechno, co píšeš, mi přijde, že bychom asi něco jako nějakou "primární kategorizaci", jak jsem napsal výše, aktuálně potřebovali, prostě něco jako "co nejpřirozenější" cestu, jak se od jednoho bodu (kořene) dostat k libovolné stránce. (Přitom mě napadá zrovna další možnost, jak kategorizovat stránky – podle toho, jaký uživatel je založil. Teoreticky by to měl umět nějaký pitomý stroj, ale prakticky nevím o žádné možnosti, jak získat nějaký přehled stránek, které jsem kdy zakládal. Speciální:Contributions/Kychot je dost nepřehledná věc, pokud jsem nějakou "svoji" stránku měnil padesátkrát, tak tam je taky padesátkrát.)
Z toho všeho mi vyplývá zatím to, že asi bude skutečně nutné se nějak ponořit do toho strašného stroje w:MediaWiki a zjistit, co v sobě skrývá za vnitřnosti a nějak se pak dle toho zařídit. --Kychot 20:22, 25. 6. 2008 (UTC)

Podle zakladatele to nepůjde z principu. Princip je, že článek je Wikipedie, stránka Wikiverzity. Mladí wikipedisté se učí: nepši "svoje" články, ale "mnou" založené články. Takováto kategorizace pak není košér ve smyslu toho, že se podporuje vlastnictví a vzniká tak nerovnost mezi uživateliy.--Juandev 10:48, 26. 6. 2008 (UTC)

Wikiverzita není Wikipedie. Právě že ty principy jsou zde podstatně jiné. (Pomoc, netočí se mi větrák u procesoru, musím končit, než mi shoří!)--Kychot 08:29, 28. 6. 2008 (UTC)

V tomto případě jsem uvedl Wikipedii pouze jako příklad. Vychází to z principu wiki. Ty můžeš vytvořit nějakou metodu - a pak jseš vlastníkem této metody, ale nemůžeš vlastnit stránky (vyjma jmenného prostoru User). Nicméně by bylo lepší se bavit o samotné kategorizaci dle uživatele - moc nechápu, jaké by to mělo výhody.--Juandev 09:43, 28. 6. 2008 (UTC)

Ty používáš taková slova jako vlastnictví a vlastnit. Z tohodle úhlu jsem o tom tady ještě neuvažoval a nevím, jak se k tomu vyjádřit a také ještě nevím, co si pod pojmem vlastnictví v tomto kontextu všechno představit. Ale nemyslím si, že vy vlastnění samo o sobě odporovalo principu wiki – nebo spíš naopak, že by wiki ztrácela svoji sílu v oblastech, kde je zapotřebí řešit nějaké vlastnické vztahy. Rozhodně je to ale zajímavé téma, ke kteréu bude stát za to se vrátit. Také bude potřeba si vyjasnit a naučit se rozlišovat v tomto ohledu k vlastnictví pojmy prostor a obsah.

Já jsem ale termín zakladatel, který jsem použil, nemyslel ve smyslu vlastnickém, ale autorském. Autorský princip se na Wiki naopak principielně ctí už v tom, že obrovská (de facto většinová) režie provozu celé wiki spočívá v udržování historie, ze které je vidět, co kdy kdo kde změnil a udělal (a to nejen za účelem případných revertů). Takže ten můj nápad kategorizovat dle zakladatelů neměl být zavedením nějakého zgruntu nového principu, který by tu už nebyl, jako spíš přefiltrovat informace, které tu už jsou. Nemuselo by jít jen o zakladatele, ale třeba i o nějaké výrazné přispěvatele. To, o co mi šlo, bylo v podstatě jednoduché: Když si kliknu na Speciální:Contributions/Juan, tak tam já nebo ty nebo kdokoli jiný vidí všechny tvoje editace. Můžu si jich vypsat na stránku 500 a pořád klikat na další a na další a nakonec ani není v lidských silách nějak dohledat všechny stránky, na kterých ses podílel. A nemám možnost ani odfiltrovat malé editace podobně, jako třeba ve svých sledovaných stránkách, kde se mi zobrazuje m. Tady se mi také zobrazuje m jako malé příspěvky a N jako nové příspěvky, ale nemám už možnost to nějak odfiltrovat. Takže když jsi jedné stránce věnoval 50 editací, tak ji tam vidím 50x. Když jsi v nějakém zcela odlehlém tématu opravil náhodné typo, tak se mi to tam plete taky.

Takže dejme tomu, že stránek, na kterých nějaký člověk v posledním měsíci pracuje, může být třeba sto, to není problém sledovat. Ale mně se jich taby vyvalí najednou tisíc, a to už je problém sledovat. Takže když mě zajímá, na čem třeba zrovna poslední měsíc pracuješ, o co se zajímáš, tak ta moje situace je dost komplikovaná a sežere mi to zbytečně mnoho času. A tím pádem mně pak třeba lehce unikne, když založíš třeba stránku Wikiverzita:Rozvoj Wikiverzity. Takže mít možnost dostat nějak rozumě profiltrovaný a setříděný seznam příspěvků uživatele mi zase nepřijde až tak od věci či naopak proti nějaké věci, jak píšeš. Protože tady na Wikiverzitě má spolupráce daleko větší význam, než na jiných projektech. Na Wikipedii si založíš článek a necháš víceméně osudu, jestli a kdo a jak ho bude dál editovat. Ale tady za něj musíš mít daleko větší zodpovědnost. A na projektech cíleně spolupracuje víc lidí a je nutné, abychom o sobě vzájemně věděli, kdo na čem pracuje. Takže budeme potřebovat daleko "vychytanější" mechanismy, než s jakými si vystačí ostatní projekty.

No a pokud na to zatím ty mechanismy nemáme anebo to neumíme, tak mě napadlo to řešit přes ty kategorie, že každý, kdo třeba založí novou stránku, o tom udělá nějaký záznam do nějakého svého chlívečku, tedy kategorie, aby ostatní věděli, že ten druhý, jehož práce mě zajímá, něco nového vytvořil a měli možnost si to případně zanést do svých sledovaných stránek. Dobrá, teď se to dá dejme tomu obejít tak, že budu pravidělně sledovat Speciální:Recentchanges. Ale až nás tu "budou miliony", tak se to pak nedá všechno stíhat. To pak je práce pro správce, a ne pro běžného usera, který chce hlavně na něčem prcovat a něco tvořit. Ale rozumíš: mně třeba nemusí zajímat všechno, co děláš, dejme tomu, že mě nezajímá, co děláš v oblasti Španělštiny, ale zajímá mě, co děláš v oblasti audio. Tak na to bych potřeboval nějaký nástroj, abych si taková témata svého zájmu, která vytváří nějací lidé nebo pracovní skupiny, mohl monitorovat. No a tak mi tedy teď řekni, jak tenhle můj požadavek odporuje principům wiki?? --Kychot 10:56, 28. 6. 2008 (UTC)

Opět se to přetřásá na en[editovat]

Viz: en:Wikiversity:Colloquium#Proposal for better standards.--Juandev 12:48, 28. 6. 2008 (UTC)

A nejen tam: es:Wikiversidad:Claustro_Wikiversitario#Elaboración de los Pensums de Estudio..--Juandev 16:55, 28. 6. 2008 (UTC)

Rychlý zásah[editovat]

No tu kategorizaci to nechce moc odkládat. Stránky stále přibejvají a až jich tu budou tisíce, tak kdo se v tom bude prohrabávat.--Juandev 5. 8. 2008, 05:49 (UTC)

Řazení do kategorie[editovat]

Proč je tato stránka řazena do kategorie umění? Když se navíc jedná o stránku ze jmenného prostoru Wikiverzita.--Juandev 23. 9. 2008, 07:01 (UTC)


Piktogramy[editovat]

Už jsem toto téma nastřelil v Diskuzním prostoru, ovšem nějak to tam ted nemohu najít. Dle mého názoru a názoru jiných odborníků, nelze vytvářet kvalitní distanční, či e-learningový kurz bez piktogramů. Ty my tu stále chybí... --Siva01 16. 6. 2009, 09:19 (UTC)

Také nemohu najít šablony a oproti anglické verzi Wikiverzity chybí v editaci i některá tlačítka ( funkce ). --Siva01 16. 6. 2009, 11:00 (UTC)

Jistě, každá verze je jiná. Pište prosím své požadavky nejlépe do diskusního prostoru a konkrétně. Myslím si, že toto sem nepatří.--Juandev 16. 6. 2009, 21:55 (UTC)