Uživatel:Standazx

Moje hlavní stránka je na w:Wikipedista:Standazx, tam mi můžete také nechat vzkaz.

Zatím se na mojí uživatelské stránce najdou návrhy a rozpracované verze materiálů.

Úkoly na španělštinu

• /Francisco, /Lunes, /2009-11-05, /2010-02-25, /2010-03-18, /Frederico, /Šablona:Chyba, /Šablona:Správně, /Šablona:Špatně, /Šablona:Jak opravovat chyby, /Jak opravovat chyby

Návrhy výukových materiálů

Tagalog

• 2015-03-30

Saan ang punta mo? - Kam jdeš?

dilaw - žlutý asul - modrý berde - zelený

pulaw - červený itim - černý lila - fialová

rosas - růžová puti - bílá kaymangi - hnědá/opálená (pouze o pokožce) stokolate - hnědá

• Paalam - Nashledanou (formální)
• Alis na ako. - I am going.

galit - rozzlobený
atuwa, masaya - šťastný
malunkot - smutný
tawa - smích

• May sakit kaba? - Jsi nemocný?

bakit - proč?
sino kdo?
ano - co?
saan - kde?
kailan - kdy?

Slovíčka

• 2015-04-20

• pes/dog - aso
• kočka/cat - pusa
• prase/pig - baboy
• slepice/hen - manok
• kuře/chicken - sisiw
• kohout/roaster - tandan
• pták/bird - ibun
• kráva/cow - baca
• /karabau - kalabaw
• strom/tree - puno
• had/snake - ahas
• holub - kalapati

• boty/shoes - sapatos
• kalhoty - pantalon
• tričko/t-shirt - t-shirt
• ponožky/socks - medyas
• kabát/jacket - jacket
• klobour/hat - sombrero
• brýle, zrcadlo/mirror - salamen

• obývák/living room - sala
• kuchyň/kitchen - kusina
• ložnice/bedroom - kwarto
• záchod/toilet - kasilyas
• koupelnna/bathroom - paligwan
• vstupní hala/gate gate
• schody/stair - hagdan
• ulice/street - kalsada
• most/bridge - tulay
• 2. patro - taas
• přízemí - baba

Věty

Nakita ko si Lena sa tulay. - Vidím Lenu na mostě./I see lena at the bridge.

Nakita ko ang baso sa ilalim ng bangko. - Vidím sklenici pod lavičkou.

• nakapato - leží/is laying
• nakita - vidím
• ilalim - pod/under
• baso - sklenice
• makikita - uvidím

Nakita mo ang baso?

maririnig - slyšet/to hear

• • budoucí čas (minulý čas ???): narinig

Narinig ko ang ibun. - Slyšel jsem ptáka./I heard the bird.

Slovesa

salita - mluvit/to speak

Ano ang si nasabi mo? - Co říkáš?/What are you saying?

• • sabi, sinabi - minulý čas

kumakain - jíst (přítomný čas)

• • kakain - budoucí čas,
  • kumain, kinaini - minulý čas

Kumakain ko ng priton manok. - Jím smažené kuře./I eat fried chicen.

psát/to write - sulat (slovní kořen slova/word root)

• • isusulat - budoucí čas
  • sumusulat - přítomný čas
  • naisulat, isinulat, sinulat - minulý čas

Isusulat ko palang ang pangalan mo. - Napíšu tvé jméno./I will write your name.

• • palang - součást budoucího času.

jít/to walk - lakad (slovní kořen slova/word root)

• • maglalakad - buducí čas
  • naglalaked - přítomný čas
  • naglakad - minulý čas

Maglalakad ako sa Prague? - Půjdu do Prahy./I will go to Prague.

dito - tady/here

doon tam/there

čínština

čínská slovíčka - po 2015-03-23 bú ch\o 心 x-in, sam1 月 (yˇue) y\ue jyut6 金 (č'-in) j-in, gam(1) 木 m\u, muk(6) 火 hˇuo (fo(8)) fo(2) 土 (t\u) tˇu, tou(2) 竹 (zh-u) zh/u, zuk(1) (bamboo) 山 (s-an) sh-an, saan(1)

2015-04-02

我		wǒ	ngo5
你		nǐ	lei5/nei5
他		t-a	ta1
她
它
们	們	men	mun4
我很好		wǒ hěn hǎo	ngo5 han5 hou5
吗	嗎	ma	ma1
ne, negace
不 bù, pa(k)1, v mluvené kantonštině se ale častěji používá 唔 m4
ano
对	對	duì	doi5 --- má význam "correct"
是		shì	s-i5, v mluvené kantonštině se ale častěji používá 係 hai3
národnosti
中国人		zh-ong gǔo rén	zhong1 guo3 yan4
捷克人		jiě kè rén	dzi4 ha5(t) yan4
小		xiǎo	siu2, v mluvené kantonštině se ale častěji používá 細 sai5, protože se znak obvykle nepíše, v psané podobě se vyskytuje ve slově 仔細 dzai2 sai5 (význam jednotlivých slov: son, small, význam dohromady: carefull)

čínská čísla

2015-04-09

er - 1,10, liang 100, 1000

	čínština	kantonská čínština	futien/hokkien
〇，零	líng	*ling4
一	y-i	yat(1)	y-i
二	èr, liǎng	yi2	lǐ
三	s-an	*sam3	s-a
四	sì	sei3	s-e
五	wǔ	ng5	_w-o
六	liù	lo6(k)	lat
七	q-i	ca7(t)	qì
八	b-a	ba3	b-oi
九	jiǔ	gau2	g-au
十	shí	*sa3(p)	dzap
百	bǎi	ba9(3-9)
千	qi-an	qin1
万	wàn	man6

• + ji-a
• - jiǎn
• = shí, tén yù

Název jazyka futien/hokkien

• fú tièn huà - v putonghua = standardní čínštině
• hók kièn hùoi - ve futienu

Otázka

Nǐ xiáng sùo shén me? - What would you like?

sloveso mít

2015-04-16

U slovesa 有 yǒu se při negaci nepoužívá 不 bù, ale 没 méi.

我没有车	我没有車	wǒ méi yǒu ch-e	ngo mu(t) jau ce	Nemám auto/I don't have a car.
nei5 yau2 ce1 - Máš auto.
			nei hai mai jau2 ce1?
			nei jau2 mou2 ce1 ->	nei jau mut jau ce? nei jau mou jau ce? nǐ yǒu méi yǒu ch-e? nei jau mu(t) ce? - gramaticky špatně.

méi v kantonské čínštině:

• mu(t) - v psané kantonštině
• mou2 - v mluvené kantonštině, mou2 = mu(t) jau, znak: 無

係咪 hai mai (kantonsky) = shì bu shì (standardní čínštinou)

s-i se nepoužívá v kantonštině jako ano, vždy se používá hai.

zjednodušené znaky	tradiční znaky	čínština	kantonská čínština	překlad/poznámka
吗	嗎	ma	ma1 - v mluvené kantonštině se moc nepoužívá, pro otázku se používá pouze zvýšení intonace.
了 lè - to finish (something)
		wǒ chè lè fan	ngo5 se(k)6 liu8 fan3	I have finished the meal/I have eaten the meal.
		zùo	zhou6	dělat/to do
		wǒ zùo lè		I am done./I finished it.

了 je formální, v neformální kantonské mluvě se používá zho2, v tomto významu nemá znak. Vyslovuje je stejně jako 左 (left side) - zho (ve standardní čínštině se tento znak vyslovuje zuǒ)

Neformání věta:

• nei se(k) zho fan mei?
• mei - not, but I do; I haven't done that yet, but I do that. V tomto významu slovo mei nemá znak. Vyslovuje se stejně jako 未 - mei6 (ve standardní čínštině se vyslovuje jako wèi)

formálně:

• 我未做 ngo mei6 zhou

Různá gramatika

• 2015-04-30

会 hùi (budu/will)

• Jsem schopný/I am able, Mohu/I can

Wǒ hùi dú s-u. Budu studovat./I wil study.

Předmět v čínštině

Pořadí slov v čínské větě je: podmět - sloveso - předmět ve třetím pádu (komu, čemu) - předmět ve čtvrtém pádu (koho, co).

Příklad:

Dám ti knihu./I give you a book.

Wǒ géi nǐ y-i bèn s-u.

• s-u - kniha
• bèn - počítací slovo pro knihy

V kantonské čínštině: Ngo⁵ pei⁵ nei⁵ ya(p) boun⁵ sü¹.

给 給 géi, v kantonské čínštině se znak čte ka(p).

V kantonské čínštině se používá pei⁵, nemá znak, pro naznačení výslovnosti se používá znak 比.

Předmět ve 4. pádu (koho, co) může být uveden i před slovesem, ale musí se použít slovo bà 把 (znak je stejný v tradičních i zjednodušených znacích), které tento předmět označí, např.:

• Wǒ bà y-i bèn s-u géi nǐ.

• Jím maso./I eat meat.

Wǒ cè ròu.

Wǒ bà ròu cè.

Trpný rod/Passive voice.

Géi/pei⁶ (给/被) se používá také ve větách v trpném rodě.

• Ròu géi wǒ cè lè./Yo pei ngo he (?jak je lè v kantonštině?).
• Maso bylo snědeno mnou./The meat was eaten by me.

Otázky

V čínštině není tázací zájmeno na počátku věty, ale na místě slova, na který je ptáno.

Co jíš? -> Jíš co?/What do you eat -> You eat what?

• Nǐ cè shen me?
• Nǐ géi t-a shen me?
• Nǐ bà shen me géi t-a?

(shen me - co)

Předložy

• 2015-05-07

na/on - zài

• zài zuoze shang - na stole/on the top of the table
  • shang - nahoře/up
  • zuoze - stůl/table
  • sha - dole/down

s/with k-en (standardní čínština), thoun4 (kantonská čínština)

a/and hé, thoun4

(thoun4 nemá znak)

• nǐ k-en wǒ - /you follow me
• nǐ k-en wǒ xue zhong wen. - /You learn Chinese from me.

Pozn. xue shao - škola/school

• Wǒ k-en t-a qu. - Jdu s ním/ní./I go with him/her.
• Wǒ qù mei you nǐ. - Jdu bez tebe./I go without you. Ale v Číně se moc nepoužívá, Číňan spíše řekne: Wó qù, nǐ bú qù. - /I go, you don't go. (kantonsky: ngo5 hoi3 lei5 m5 hoi3, hoi3 = qù = jít)

nebo/or - 或(者) hùo (zhě) (standardní čínština), hua6 (ce) (kantonská čínština)

od, z/from 由 yóu (standardní čínština), jau4 (kantonská čínština)

yóu zè li qù nà li

• zè li - tady/here - kantonsky: li dou
• nà li - tam/there - kantonsky: go dou

do, k/to:

• qù (význam jít/to go)
• 到 dào (význam vstoupit, dojet/to enter/to arrive
• 至 zhì (kantonsky dzí, opravdová předložka)
  • používá se 至到 zhìdào, např. ve výrazu od pondělí do pátku/from Monday to Friday

Wǒ yóu zè li qù nà li./Ngo jau li dou hoi3 go dou. - Jdu odsud tam./I go from here to there.

Wǒ zhong zè li tào nà li.

• zhong - vzít/to take from - kantonsky: čong4

Doplnění k 了 le

了 le pro označení minulého času se umisťuje buď na konec věty nebo za sloveso.

Punktuace

• 、odděluje výčet podstatných jmen, obvykle alespoň tři, pro dvě se používá hé,
• ，odděluje věty
• ; odděluje věty
• 。konec věty (tečka)

spojky

• 2015-05-21

protože	因为	y-inw\ei	yan1wai3
muset, chtít/have to, want, need	要	y\ao	yiu6
chci jíst		wˇo y\ao c\e f\an	ngo5 yiu6 se.(k) fan3
jsem hladový		wˇo d\uze \er wˇo \er le	ngo5 tou o3 ngo5 o3 le/la3

• d\uze - žaludek
• \er - hladový/hungry
• kantonsky: hou2 tou5 o3 - velmi hladový/very hungry

spojka ale

V čínštině je několik výrazů pro spojku ale

ale/but	但		d\ansh\i	dan3hai3
	wˇo y\ao c\e f\an d\an sh\i wˇo bú \er. ngo5 yiu6 se.(k) fan3 dan3 hai3 ngo5 m4 o3
ale/but	却	卻	qu\e	k3(ch)	v kantonské čínštině ve formální mluvě
ale/but (pouze na začátku věty)	不过		bú gúo	pa(k)1 kuo3	v tomto výrazu se pa(k) nikdy nenahrazuje m4
ale/but	然而		yen \er	yin y-i	pouze v psané čínštině, používá se vzácně
proto/so	所以		sˇuo yˇi	so8yi3

您 - nín // nei5 (v kantonské čínštině je výslovnost stejná jako u znaku 你)

zmrzlina :-)

• 2015-05-27

zmrzlina:

• standardní čínština: 冰淇淋 b-ing qí lín (冰淇林)
  • význam znaků: led/ice /"pronoun maker" les/forrest

• kantonská čínština: 雪糕 sui(t)3 kou1 (čtení ve standardní čínštině: xuě g-ao)
  • význam znaků: sníh/snow koláč/cake (levá část znaku 糕 je 米 mˇi - rýže/rice)

karamel:

• 焦糖 standardní čínština: ji-ao táng (/to burn, /sugar), kantonská čínština: ziu1 t^hong4

jahody/strawberry

• standardní čínština: 草莓 cˇao měi (čtení v kantonské čínštině: chou6 mui2)
• kantonská čínština: 士多啤梨 si6 do1 be1 lei2 (čtení ve standardní čínštině: sh\i d-uo lí)
  • význam slov: si do - obchod/store (shop), be lei - hruška/pear

vanilka/vanilla

• 香草 standardní čínština: xi-ang cˇao
  • význam znaků: vůně/smell tráva/grass

sladký:

• 甜 standardní čínština: tián, kantonská čínština: tim4

tázací zájmena

• 2015-05-04

zájmeno	zjednodušené znaky	tradiční znaky	čínská výslovnost (pinyin)	kantonská výslovnost (jyutping)	kantonské znaky	kantonská výslovnost (výslovnost ve standardní čínštině
proč/why	为什么	為甚麼	wèishénme	wai6 sam6 mo1	點解	dim2 gaai2 (diˇan jiě)
co/what	什么	甚麼	shénme	sam6 mo1	咩	me7 (m-e)
kdy/when	什么時候		shénme shíhòu	sam6 mo1 si4 hau6	幾時	gei2 si4/4*2 (jˇi sh/i)
kde/where	哪兒		nˇar (nˇa ér)	naa5 ji4	邊度	bin1 dou6 (bi-an d\u)
	哪里	哪裡	nǎlǐ	naa5 leoi5
	什么地方		shénme dìfāng
kdo/who	谁		shuí, shéi	seoi4	邊個(人)	bin1 go3 (jan4) (bi-an g\e (rén))
	什么人		shénme rén
jak/how	怎么样/怎样		zěn yàng/zěn me yàng		點啊 (點呀)	dim2 aa3
	怎么		zěn me

• /how to do? - 點做 dim2 zou6
• toto je .../this is ... - 這是 zh\e sh\i, ze5 si6
• zh\e sh\i zhˇi, ze5 si6 zi2 - toto je papír/this is paper

• 在哪 za\i nˇar - at, on, in (position), now
• 在 - /continuous tense marker

• 做 zou6, z\uo - dělat/to do
• 在做 z\ai z\uo - /doing
• 去 q\u - jít/to go

• nˇi z\ai shén me d\i f-an - Kde jsi?/Where are you?
• nˇi shén me shí h\ou q\u - Kam jdeš?/Where do you go?
• mˇi hu\i shén me shí h\ou q\u - Kam půjdeš?/Where will you go?
  • hu\i 会, 會

• zh\e d\i f-an - /here
• zh\e - /here
• zh\e lˇi - /here, this

• nˇi w\ei shénme z\ai zh\e? - Proč jsi tu?/Why are you here?
  • nei5 dim2gaai2 hai2 dou?

• hai2 = z\ai
• hai3 = sh\i
  • (ale znak je ten samý)

mandarinsky: zhe er = kantonsky lí

lí dou (ni1 dou6) - tady/here, this place

go dou (go2 dou6) - tam/there, that place

go2 - /that

那

• na er - /that
• naer ge rén - /that person

jazyky

中文(普通话, 廣東話 )-捷克语 - čínština (manarinská čínština, kantonská čínština) - čeština

• 話 means speaking, 語 means language
• 話語 is traditional 话语 is simplified

Kantonský slovník

CantoDict

Kantonské lekce, bez znaků

Beginning Cantonese Decal Spring 2008, UC Berkeley, Lesson 1: Introductions I

• Facilitators: Mel Lo & Jeannie Fong

ČÍNŠTINA K-M

standardní číština - iniciály

• b p m f d t n l
• g k h
• j q x
• zh ch sh r
• z c s
• y w

samohlásky

• a o e i u ü

dvojhlásky

• ai ei ao ou an en iao iu ui (vyslovuje se uei) uo ie ang eng ong ...

yan -ian (vyslovuje se ien)

yang -iang (vyslovuje se -iang, jak je napsáno)

V některých slabikách se místo ü píše u, např. xu se vysloví jako xü.

Existují dvojice lu, lü, nu, nü.

??? obrázek tónů ve standardní čínštině ***

V kantonské čínštině je pro tóny používán princip yin a yang

yin - yam

yang - yæ.n

你³好²

零	一	二	三	四	五	六	七	八	九	十
4	7	6	1	3	5	9	7	8	7
le.ng	yat	yi-	s-am	sei\	~ə	lok	c-at	path	k/au	sap

tóny:	1	2	3	4	5	6	7	8	9
v čísle:	3	9	4	0	5	2	1/7	8	6/10

???²???³

tim ah

Románské jazyky/Standazx

Poznámky k italštině

-are		-ere		-ire
-o	-iamo	-o	-iamo	-o	-iamo
-i	-ate	-i	-ete	-i	-ite
-a	-ano	-e	-ono	-e	-ono

Non parlo bene italiano. - Nemluvím dobře italsky. Capisco un po'. (po' je zkrácenina slova poco). - Trochu rozumím.

Způsobová a nepravidelná slovesa

capire (rozumnět)		podere (moci (ve významu mít něco dovoleno/povoleno)		sapere (znát)		volere (chtít)		dovere (muset)		andare (jít)
capisco	capiamo	posso	possiamo	so	sappiamo	voglio	vogliamo	devo	dobbiamo	vado	andiamo
capisci	capite	puoi	potete	sai	sapete	vuoi	volete	devi	dovette	vai	andate
capisce	capiscono	può	possono	sa	sanno	vuole	vogliono	deve	devono	va	vanno

Předložka pro směr pohybu

• a -> pro města,
• in -> pro země, budovy (výjimskou je scuola/škola, kde se používá a scuola)
• da -> pokud jde o pohyb za někým

In se používá také pro označení použitého dopravního prostředku, např. Vado in macchina./Jedu autem. Stejně jako v češtině, pěšky je jinak: Vado a piedi./Jdu pěšky.

Sloveso piacere

Sloveso piacere/líbit se se používá pouze ve tvarech třetí osoby.

piacere
mi piace	ci piaceno
ti piace	vi piaceno
gli/le piace	a loro piaceno

• la mela - jablko

Toskánský dialekt

V Toskánsku se místo piacere používá garbare, opět pouze ve tvarech třetí osoby.

garbare
garba	garbano

Slovo noia znamená nuda v severení Itálii, ale nepříjemné (angl. annoying) v Toskánsku.