Střední vrstva

Střední vrstva

Střední vrstva, jak slovo napovídá, je cosi mezi horní vrstvou obyvatelstva a spodinou. Sociologie má někdy problém s definicí, co to vlastně ona střední vrstva je. Nejjednodušší způsob, který se nabízí, proto je negativní vymezení:

• Střední vrstva je to, co je pod horní vrstvou a nezasahuje ještě do spodiny
• Střední vrstva je to, co už není spodina, ale nezasahuje ještě do horní vrstvy

Positivní vymezení může být založeno na tom, na co střední vrstva má. Logicky se může zdát, že teoto vymezení ji neodliší od horních vrstev obyvatelstva, že to, na co má střední vrstva, to si může dovolit i horní vrstva, takže se nejedná o positivní vymezení. Prakticky se ale ukazuje, že horní vrstvy o takové věci nestojí, takže přece jenom o positivní vymezení střední vrstvy může jít.

Střední vrstva éry socialismu

Jedná se o země tzv. "Východní Evropy", i když geograficky sem patří i středoevropské země jako Československo – ČSSR, Východní Německo – DDR, Maďarsko – MLR či Polsko – PLR v období let cca 1948 – 1989, vesměs tzv. satelity SSSR. Samotné země tehdejšího SSSR zde uvažovat nebudeme, nemáme o nich tolik informací.

Negativní vymezení

Střední vrstva je to, co je mezi horní vrstvou a spodinou.

Co je horní vrstvou? Tzv. "soudruzi soudruhovatí" – mají své villy, mají služební auta se šoféry, nakupují v soudružských prodejnách za bakšiš atd.

Co je spodinou? V podstatě ti, kteří jsou zavřeni v koncentračních táborech a věznicích.

Všechno mezi tím můžeme považovat za tzv. střední vrstvu. Většina z ní "drží hubu a krok", ale ani ti, kteří nedrží, z ní nejsou vyřazeni do té doby, dokud na ně "nepřijde řada" – tj. i většina tzv. disentu, i když musí trpět různé domovní prohlídky, výslechy v Bartolomějské, práci v kotelnách, si pořád ještě nežije extrémně špatně a může se počítat do této střední třídy. Čím jsou ti, kteří "nedrží hubu a krok" asi nejvíce postiženi, je časté odpírání možnosti vzdělání (vysoká škola, ale často i problémy dostat se i na střední školu). To je to, co je drží na spodním okraji střední třídy.

Positivní vymezení

Co si zpravidla může dovolit střední třída:

• mít zaměstnání
• mít kde bydlet (jestli v pronájmu či ve vlastním už není jako kritérium zařazení do stř. třídy tak podstatné)
• mít nějaké děti
• jezdit veřejnou dopravou
• moci nakupovat v běžných obchodech
• vlastnit motocykl nebo v lepším případě i auto
• dát své dítě na střední, případně i vysokou školou
• jít občas do hospody na pivo
• jít občas na sportovní zápas nebo na "kulturu" (divadlo, koncert, zatancovat si atd.)
• mít alespoň jednou týdně teplý oběd (často i denně)
• ve zbývajících dnech mít alespoň na chleba či na housku

Střední vrstva éry postsocialismu

Negativní vymezení

Střední vrstva je to, co je mezi horní vrstvou a spodinou.

Co je horní vrstvou? Tzv. "soudruzi soudruhovatí", kteří se stačili překabátit – mají své villy, mají služební auta se šoféry, mají svá letadla s piloty, mají soukromé učitele svých dětí.

Co je spodinou? Říkáme jim "bezdomáči", kteří nemají střechu nad hlavou.

Všechno mezi tím můžeme považovat za tzv. střední vrstvu. Většina z ní "drží hubu a krok", ale ani ti, kteří nedrží, z ní nejsou vyřazeni do té doby, dokud na ně "nepřijde řada" – následky bývají různé. Čím jsou ti, kteří "nedrží hubu a krok" asi nejvíce postiženi, je například ztráta zaměstnání, ztráta bydlení atd.

Positivní vymezení

Co si zpravidla může dovolit střední třída:

• mít nějaký zdroj příjmů – ať už trvalé či příležitostné zaměstnání či podnik
• mít kde bydlet (jestli v pronájmu či ve vlastním už není jako kritérium zařazení do stř. třídy tak podstatné)
• mít nějaké děti
• jezdit veřejnou dopravou
• moci nakupovat v běžných obchodech
• vlastnit auto či v lepším případě i motocykl
• dát své dítě na střední, případně i vysokou školou
• jít občas do hospody na pivo
• jít občas na sportovní zápas nebo na "kulturu" (divadlo, koncert, zatancovat si atd.)
• mít alespoň jednou týdně teplý oběd (často i denně)
• ve zbývajících dnech mít alespoň na chleba či na housku
• mít na důležité pojistky, zdravotní a sociální pojištění a důchodové připojištění, moci něco ušetřit a něco i investovat (v Německu se střední vrstva v roce 2015 nachází cca mezi 1700 a 4200 Eur měsíčních příjmu, u nás mezi 900 a 2900 EUR)

Rozdíly mezi socialistickou a postsocialistickou érou

• Horní vrstvy: jsou na tom lépe
• Spodina: Je na tom lépe (žije pod mostem, ale lépe pod mostem než v Jáchymově)
• Střední vrstva: je na tom zhruba stejně, možná o něco hůře (Musí se o něco víc snažit, aby se nedostala mezi spodinu. Snahy dostat se mezi horní vrstvy málokdy vedou k úspěchu, ale někdy i to se může podařit.) Ale jinak většina těch věcí, které si může dovolit, se v podstatě shoduje s tím, co si mohla dovolit i za socialismu

Hrozby

Sociologové upozorňují na fakt, že v celosvětovém měřítku hrozí středním vrstvám silný úbytek, až v krajním případě zánik. Pokud sledujeme vývoj v České republice, tak:

• prostředky hromadné dopravy jsou plné
• hospody jsou živé
• na dobrá divadelní aj. představení i sport se stojí fronty
• obchody jsou plné zboží i lidí
• silnice jsou plné aut
• atd.

Z toho bychom mohli usoudit, že zánik střední třídě ještě bezprostředně nehrozí. Ale kdoví, jak tomu bude za 10 let.