Historie peněz a bankovnictví/Papírové peníze ve starověké Číně

Z Wikiverzity
Tato stránka není ještě hotová.

První papírové peníze vznikly ve starověké Číně. Není divu, vždyť i samotný papír jako první objevili právě Číňané. Zvláštnosti čínských papírových peněz netkví jen v samotném procesu tisku, ale hlavně v myšlence směňovat cenné zboží za něco, co samo o sobě žádnou hodnotu nemá. Evropa se poprvé o papírových penězích dozvěděla od Maco Pola mezi lety 1298-1299, které strávil ve vězení v Janově, kde nadiktoval své vzpomínky. Evropané považovali mnoho jeho tvrzení včetně papírových peněz za výmysl, protože nedokázaly pochopit jak něco s tak malou hodnotou jako je papír, může představovat hodnotu v drahých kovech. Celý systém papírových peněz byl totiž od začátku postaven na důvěře a zárukách.

Všechno však začalo obchodem na dlouhou vzdálenost, mezi jednotlivými provinciemi Číny. Vytvořeny proto byly jakési listiny (poukázky) na určitý obnos při platbách na velké vzdálenosti. Jednalo se o bezpečnější způsob převodu majetku na doručitele. Pokud takovýto poukaz lupiči na cestě ukradnou bude jim k ničemu, neboť lupič musí prokázat, že je ona osoba, což vždy nemusí být lehké. Protože provincie Sečuán často trpěla nedostatkem mědi a jiných drahých kovů k výrobě kovových mincí, někoho napadlo posunout evoluci papírových cenin na další úroveň a udělat z nich platidlo.

Dynastie Sung (960-1279)[editovat]

Poprvé na světě tu byla vláda, jež začala tisknout bankovky nebo papírové peníze. Za dynastie Sung už na bankovkách vládnoucí třída vydělávala. Nejprve putovaly drahé kovy do úschovy, vyměnily se tedy za papírové peníze. Ty měly jen omezenou dobu platnosti, nejčastěji tři roky, posléze musely být vyměněny, přičemž si vláda strhla 3% za poskytnutí služby, jak nadčasové.

Dynastie Jüan (1271-1368)[editovat]

Říše zahrnovala Mongolsko a Čínu. Založena byla Čingischánovým vnukem chánem Chubilajem (Kublaj-Chán), který do roku 1279 dokončil dobytí Číny.

Roku 1273 vláda uvedla do oběhu státovky známé jako čchao. Papírové peníze byly v Číně využívány i dříve, od roku 960 je tiskla vláda říše Sung, kvůli nedostatku mědi k odlévání mincí. Nicméně za Sungů obíhaly zároveň s mincemi. Říše Jüan byla prvním státem užívajícím papírové peníze jako dominantní prostředek směny. Papír na peníze se získával z kůry morušovníků.

Chubilaj (Kublaj-Chán) založil důvěryhodnost své měny deklarováním, že jeho peníze musí být přijímány v celé říši, jinak hrozí trest smrti. Jako další krok zvolil zabavení veškerého zlata a stříbra, přičemž nezáleželo na tom, kdo a jak jej do říše dostal.

Temürova vláda (Öldžejtü-chán, vládl 1294-1307) nepřinesla žádné zvláštní úspěchy a zanechal říši zhruba v témže stavu, v jakém ji převzal od Chubilaje. Pokračoval v hospodářských reformách započatých Chubilajem, říše se vzpamatovala z neúspěchů minulé vlády, především z porážky ve Vietnamu. Temürova vláda podporovala konfuciánství - po nástupu na trůn císař vydal nařízení přikazující uctívat Konfucia. Současně mongolský dvůr odmítl souhlasit se všemi konfuciánskými pravidly. Temür se také vzdal politiky pronásledování taoismu, zavedené Chubilajem, a roku 1294 zakázal výrobu a prodej alkoholických nápojů. Jeho vláda se nesnažila vybrat maximum daní za každou cenu a během jeho panování byla celá říše několikrát osvobozena od daní. Roku 1302 byly určeny nové sazby daní a výběr daní přes stanovenou výši byl zakázán.

Finanční situace říše se během jeho vlády zhoršila a peněžní rezervy státu klesly, což způsobilo pokles důvěry ve státovky.

Po smrti Temüra na trůn nastoupil Chajsan. Oproti svému předchůdci nepokračoval v Chubilajově díle, ale spíše ho odmítal. Základem politiky byla peněžní reforma. Během jeho krátkého panování (1307-1311) vláda pociťovala finanční problémy, zčásti kvůli špatným rozhodnutím prosazených císařem. V době jeho smrti se říše Jüan nalézala v těžké finanční situaci a vláda narazila na lidovou nespokojenost.

Dynastie Ming 1368–1644[editovat]