Čítárna/Snyder: Krvavé země

Z Wikiverzity
Tato stránka není ještě hotová.
Jak používat klasifikační nálepkuTato stránka je součástí projektu:
Příslušnost: všeobecná

Timothy Snyder (*1969): Krvavé země – Evropa mezi Hitlerem a Stalinem (anglicky Bloodlands: Europe Between Hitler and Stalin), přeložila Petruška Šustrová, Nakladatelství Paseka Praha/Litomyšl a Prostor Praha 2013, ISBN 978-80-7432-254-9 (Nakladatelství Paseka), 978-80-7260-280-3 (Prostor), 496 stran.

Čte: Filmaniak (diskuse), od 19. 4. 2014

Motivace: O knize jsem se dozvěděl asi před měsícem, v době ruské invaze na Krym, v jednom z článků týkajících se vztahů Ruska, Ukrajiny a Polska. Protože mě nedávná historie (jak čas dovoluje) taky trochu zajímá, řekl jsem si – to si musíš přečíst. V knihovně byl o knížku takový zájem, že jsem musel využít placené rezervace a skoro měsíc čekat. Myslím si, že to ale stálo za to.

Kapitoly[editovat]

Předmluva: Evropa[editovat]

Už předmluva stojí za to. Na stranách 9–20 autor vymezuje pojem „krvavé země“ (od středního Polska přes Ukrajinu, Bělorusko a baltské státy po západní Rusko), uvádí souhrnný počet civilních oběti nacistického a stalinistického teroru na tomto území v letech 1933–1945 (celkem 14 milionů, z toho 2/3 z popudu Hitlera a 1/3 Stalina), zmiňuje jednotlivé způsoby, jakým oběti zemřely (hladomor, holokaust, vraždění civilistů v odvetných akcích), srovnává počet obětí v koncentračních táborech a mimo ně.

Rovnováhu tohoto zabíjení upravila válka. Ve 30. letech byl Sovětský svaz jedinou zemí na světě, kde se praktikovala politika masového vraždění, kdežto za prvních šest a půl roku od chvíle, kdy se Hitler chopil moci, tedy do vypuknutí 2. světové války, pozabíjel nacistický režim nejvýš 10 tisíc lidí. Stalinistický režim jich mezitím nechal pomřít hlady celé miliony a postřílel dalšího více než půl milionu občanů. Německá politika hromadného zabíjení začala Sovětům konkurovat až v letech 1939–1941, jakmile Stalin Hitlerovi umožnil rozpoutat válku.
(str. 16)

Úvod: Hitler a Stalin[editovat]

1. Sovětské hladomory[editovat]

2. Třídní teror[editovat]

3. Národnostní teror[editovat]

4. Evropa Molotova a Ribbentropa[editovat]

5. Ekonomika apokalypsy[editovat]

6. Konečné řešení[editovat]

7. Holokaust a odveta[editovat]

8. Nacistické továrny na smrt[editovat]

9. Odpor a pálení[editovat]

10. Etnické čistky[editovat]

11. Stalinský antisemitismus[editovat]

Závěr: lidskost[editovat]